Zavřít ropovod Družba je až krajní scénář, říká šéf státní firmy Mero

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Za dva roky se má Česko díky rozšíření ropovodu TAL z italského Terstu zcela odpoutat od ropy přitékající z Ruska. Pro ropovod Družba, kterým ropa z Východu proudí, to však nemusí znamenat konec. V rozhovoru pro SZ Byznys to popsal Jaroslav Pantůček, šéf představenstva a generální ředitel státní společnosti Mero ČR, která ropu do tuzemska přepravuje.

„Počítáme s tím, že ropovod Družba v roce 2025 přestane dodávat ropu a celý objem překlopíme do ropovodu TAL,“ řekl předseda představenstva Mera. Celou operaci umožní rozšíření ropovodu TAL, jež má v režii právě české Mero. Pro potrubí z Východu to ale nemusí znamenat konec.

„Máme několik scénářů, co s Družbou udělat, abychom tento ropovod nemuseli odepsat a zlikvidovat. Ropovod Družba je schopný dodávat ropu nejen z Ruska. Zhruba před deseti patnácti lety byl postaven ropovod z Oděsy, který se napojuje na ukrajinskou část ropovodu Družba a je schopný nabízet ropu neruského původu,“ uvedl Pantůček.

Klíčový ale bude výsledek války na Ukrajině. „V případě, že se Ukrajincům podaří ubránit přístav v Oděse, tak by to mohla být cesta, jak využít ropovod Družba pro dodávky neruských rop a současně tranzitními poplatky podpořit obnovu Ukrajiny. Projektů ale máme více. Zavřít Družbu je úplně krajní scénář,“ poznamenal šéf Mera.

Rozšíření ropovodu TAL si vyžádá investici 1,6 miliardy korun. Celou částku zaplatí české Mero. Tuzemská státem ovládaná akciová společnost má v ropovodu TAL podíl pět procent. Mezi další podílníky ropovodu patří velké ropné koncerny, jako je OMV, Shell nebo ExxonMobil.

Podíl ve výši 11 procent má v TAL rovněž ruský polostátní koncern Rosněfť. Tato informace působí paradoxně v situaci, kdy cílem rozšíření ropovodu TAL je odstřižení od ruské ropy a posílení energetické bezpečnosti Česka. Generální ředitel Mera Pantůček v této souvislosti již loni vyjádřil obavy, aby Rosněfť rozšíření ropovodu TAL neblokoval. To se však podle manažera naštěstí nestalo.

„Rosněfť má významné podíly v rafineriích po celé Evropě a jejich zájem byl čistě byznysový. Manažeři, kteří v tomto projektu Rosněfť zastupují, mají na starosti zásobování západoevropských rafinerií. Uvědomují si, že rozšíření kapacity ropovodu TAL je i ve prospěch majetkových podílů v rafineriích, které mají v Německu a dalších zemích,“ vysvětluje Pantůček v rozhovoru.

Zároveň prý nehrozí, že by si někdo z podílníků v ropovodu TAL, tedy ani ruský koncern Rosněfť, mohl novou přepravní kapacitu uzurpovat pro sebe. „Mero, respektive Česká republika, má výhradní právo mít přírůstkovou kapacitu pod svým dohledem. Rosněfť, Shell, OMV, zkrátka nikdo nemá možnost si na tuto dodatečnou kapacitu sáhnout bez našeho souhlasu,“ zdůraznil.

Kvůli více než miliardové investici zatím není jasné, jestli letos bude stát z Mera čerpat dividendu. Ta by se přitom v době rozpočtových úspor hodila. Mero mělo loni čistý zisk 788 milionů korun.

„Koncem září se stát rozhodne, jestli si dividendu z naší společnosti nechá vyplatit, nebo jestli nám ji nechá k dispozici ve prospěch financování projektu TAL-Plus. I kdybychom však dividendu vyplatili, tak na projekt TAL-Plus máme vyčleněno dostatek zdrojů,“ popsal šéf Mera Pantůček.

Celý rozhovor je k dispozici v úvodním videu.