Za elektřinu platíme jako v 90. letech. Šéf firmy zná recept proti drahotě

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Evropská energetická politika a dopady války velmi tvrdě dolehnou na exportéry. Podle Cyrila Svozila, majitele společnosti Fenix Group, by se Evropa mohla stát nekonkurenceschopná.

„To vidím jako největší riziko. Nemyslím si, že je to přímo spojeno s válkou, ale ta válka to celé ještě nějakým způsobem akceleruje,“ říká Svozil s tím, že exportéři, kteří nebudou moci přenést zvýšené náklady do cen, budou mít jen dvě možnosti. „Buď tu výrobu přenést někam jinam, nebo ji zavřít, protože jejich výrobky nebudou ve světě akceptované,“ vysvětluje Svozil.

Sám chce proti drahým energiím bojovat novým energetickým centrem. „Letos investujeme kolem osmdesáti milionů korun do nového energetického centra v našem výrobním závodě. Stavíme velké fotovoltaické elektrárny, velké vodní elektrárny a velké bateriové úložiště. Budeme aktivně obchodovat na spotovém trhu,“ říká Svozil.

Jak velké odpisy teď čekají váš byznys v Rusku a na Ukrajině?

Je to nepříjemná situace. Okamžitě jsme kalkulovali, co to pro nás znamená. V tom letošním roce to bude mezi 50 a 60 miliony korun. Větším trhem pro nás byla Ukrajina než Rusko.

Co je velmi nepříjemné, je fakt, že jsme měli dokončenou speciální zakázku do Jekatěrinburgu na rozmrazování komponentů. Ta nám zůstala ležet tady a obávám se, že se velmi těžce bude opakovat.

Vy jste říkal, že Ukrajina je větší trh, co jste tam měli za zakázky?

To nebyly nějaké speciální zakázky. Byl to rezidenční trh, který se tam velmi dynamicky rozvíjel a my jsme na něj dodávali naše topné systémy. Byl to obrovsky rostoucí trh, v posledních čtyřech letech jsme tam rostli v desítkách procent.

Čím to, že se vám dařilo právě na Ukrajině?

Jednak je to tím, že mají poměrně dost elektřiny a navíc bezemisní elektřiny, protože mají velký podíl z jádra. Těžký průmysl se tam utlumoval, elektřina byla levná a dostupná.

Jak se obecně teď daří vašim topným řešením a bateriovým úložištím, které prodáváte? Zvedl se teď zájem s ohledem na růst cen energií?

Je pravda, že trh s energiemi se zbláznil. Hlavně v Evropě, kde to není důsledek války, ale velmi špatných rozhodnutí v energetické politice v posledních letech. Zejména v Německu.

Vedlo to k nebývalé eskalaci cen energií v Evropě. Ty nejvyšší ceny přitom nebyly na začátku války, ale už na konci roku. U cen energií se však bere, že primárně je tím hlavním postiženým občan.

A je to i průmysl…

Nejenom průmysl. Ten, kdo něco zpracovává, vyrábí, opracovává. Může to být zemědělství nebo služby. Jakmile se ty ceny začnou propisovat do výrobků, naštěstí to ještě neproběhlo, protože podle posledních statistik 80 procent uživatelů jede v nějakých fixovaných režimech – bude to tvrdá zkouška. To se začne propisovat do konečných cen prakticky všeho. Myslím si, že ochraňovat ty ohrožené skupiny, to je takové honění lišky za ocas. My si totiž ty ohrožené skupiny začneme vytvářet tím, že začnou zdražovat potraviny i základní potřeby, protože to firmy budou přenášet.

Druhá velmi neradostná perspektiva tohoto vývoje je, že budou velmi postiženi exportéři, protože to nebudou moci přenést do cen. Pak budou mít dvě možnosti. Buď tu výrobu přenést někam jinam, nebo ji zavřít, protože ty jejich výrobky nebudou ve světě akceptované.

Tedy že Evropa může ztratit svoji konkurenceschopnost?

Přesně toho se bojím. To vidím jako největší riziko. Nemyslím si, že je to přímo spojeno s válkou, ale válka to celé ještě nějakým způsobem akceleruje. Je to věc, která reálně hrozí, a pokud se nebude reagovat a reagovat rychle, tak se to může stát. A budeme řešit problémy, které jsme tu posledních deset let neřešili – jako je masová nezaměstnanost a podobně.

Vy jste říkal, že řešením bude vzít tu výrobu a odvézt ji z Evropy. Vy o něčem takovém reálně uvažujete?

Neuvažujeme. Teď máme jinou metodu, kterou se to snažíme potlačit. Letos investujeme kolem osmdesáti milionů korun do nového energetického centra v našem výrobním závodě. Stavíme velké fotovoltaické elektrárny, velké vodní elektrárny a velké bateriové úložiště. Budeme aktivně obchodovat na spojovém trhu. Tam se dají velkým způsobem snížit náklady.

Takže se stanete obchodníkem na spojovém trhu? Kdy?

Přesně tak, od Nového roku. Do konce roku máme zafixované ceny a máme tedy čas se na to připravit. Od Nového roku nám nezbyde nic jiného, než jít touto cestou.

Jak velkým hráčem budete?

Nebudeme velký hráč. Budeme hrát jen pro sebe. V tom našem areálu jsou ještě další dva velké výrobní závody. S těmi se chceme spojit a nabídnout jim stejnou pozici. Spojení fotovoltaiky, vodní elektrárny a velkého bateriového úložiště nám umožní, že výrobní provozy budou na spotovém trhu čerpat elektřinu pouze v těch nízkých tarifech a v tom vysokém pojedou z baterie, kde bude energie uložena, případně to, co si vyrobí z fotovoltaiky a vodní elektrárny. Dokonce jsme schopni, a to jsme si ověřili v těch obdobích toho největšího tarifu, dodávat elektřinu do sítě a z toho si zase snížit vlastní provozní náklady.

Ten projekt už je hotový?

Teď ho dokončujeme. Víceméně je to novinka, která přišla s tím dramatickým zdražováním energií.

Už před pěti lety jsme přišli s energetickým komplexem Fenix a tu záležitost řešíme komplexně – ať v domě nebo ve výrobním závodě. Tedy co nejvýhodněji elektřinu vyrobit, spotřebovat a potom zužitkovat ku prospěchu. Toto už nabízíme a nedílnou součástí tohoto řešení je bateriové úložiště.

Zdražování energií nás přivedlo k myšlence obchodování. To dnes může dělat i koncový uživatel. Jsou obchodníci, kteří nabízejí spotový režim obchodování energií. I malý uživatel tak může za určitý poplatek fungovat na denním trhu s elektřinou. Pokud je vybaven zařízením a technologiemi, které jsou schopny vyfiltrovat nízké ceny, nevyužívat ty nejvyšší a naopak i dodávat, tak si i oni mohou snížit své náklady.

Když se tedy vrátím ke své původní otázce ze začátku rozhovoru, jaký je teď o tyto vaše technologie zájem?

Zvedá se obrovsky. Zatímco u samotných topných systémů vedlo to zdražení k velkému znejistění a lidé svá rozhodnutí v této věci odkládají, tak všichni naopak vědí, že energie nebudou tak levné, jak byly, a všichni se teď velmi zajímají o tato ucelená řešení. Tedy být schopen si část energie vyrobit sám, být schopen s ní hospodařit a mít zařízení, které za mě může dělat třeba i toto obchodování.

Jen pro představu, my jsme začátkem dubna spustili v rodinném domě v pilotním režimu systém, kdy dodáváme elektřinu do sítě v tom nejvyšším tarifu. Za 17 dní jsme dosáhli průměrné ceny 80 haléřů za kilowatthodinu.

Jenom 80 haléřů?

Ano, je to výrazné snížení, to jsou vlastně devadesátá léta. Předtím jsme jeli jen v režimu levného nákupu a dobrého užití, a to jsme byli na 1,60 Kč, ale tím, že jsme začali prodávat selektivně v období nejvyššího tarifu, dostali jsme se na 80 haléřů.

Říkáte, že zájem je teď enormní. Kdo jsou ti zákazníci?

Všechna bateriová úložiště jsou náš vlastní vývoj. Začali jsme malými bateriovými úložišti pro rezidenční sektor. Pak jsme dělali velký pokrok, spoluprací se Škoda Auto, když jsme se rozhodli začít používat jejich bateriové systémy s tím, že se připravujeme na „Second Life“ . Po uplynutí osmi let provozu, kdy se ve voze musí baterie vyměnit, jsme schopni je rozselektovat a pak mohou sloužit dalších 15 let. To je obrovská ekonomická i ekologická výhoda. Dnes máme rezidenční úložiště s kapacitou 41 kilowatt hodin. Vyvinuli jsme i systém pro menší podniky či shopping centra, které mají kapacitu až 350 kilowatt hodin a umíme to i pro výrobní závody. Například v našem výrobním závodě jsme spustili úložiště 640 kilowatthodin. O to je teď obrovský zájem.

Kolik zákazníků to už tedy má?

Ty průmyslové zakázky jsou zakázky za deset milionů. Už máme 15 aplikací a letos se jich dělá deset. To je vrchol naší kapacity. Nesme schopni v těchto podmínkách jít na víc. Teď ale samozřejmě budeme do rozvoje celého konceptu hodně investovat.

U těch menších systémů jsme přechodem na „Second Life baterie“ trochu ztratili čas – dovyvíjí se tam software – to děláme ve spolupráci s ČVUT – ale předpokládáme že od dubna bude k dispozici software, který bude umožňovat uživatelům tohoto úložiště i obchodovat na tom denním trhu s elektřinou, což bude znamenat obrovskou explozi toho zájmu.

Už dnes to, co vyrobíme, okamžitě prodáváme. Myslím si, že poté, co budou ty výsledky publikovány a ověřeny, tak to bude znamenat obrovskou změnu. Letos chceme prodávat pouze na českém a slovenském trhu, z logických důvodů – je to komplikované a složité zařízení, které potřebuje větší servis než naše dosavadní výrobky. Od příštího roku začneme tyto výrobky prodávat ve všech devíti zemích, kde jsme přítomni.

Takže tohle je budoucnost vaší firmy?

Zcela určitě. Jsem přesvědčený, že v následujících pěti letech se tento koncept stane naprosto drtivě převažující v naší činnosti.