Za covidu jsem myslel, že nemůže být hůř. Duben bude ještě horší, říká manažer

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Válka v Evropě, neustálá improvizace v dodávkách dílů i materiálů a extrémní ceny energií stojí za tím, proč se nejdůležitější průmyslový obor v Česku dál propadá. „Automobilový průmysl se vrhá do jednoho z nejhorších ročních výsledků výroby aut. A je to vidět skrze celý řetězec,“ říká Jan Pleyer, generální ředitel Auria Solutions, která dodává díly pro automobilky.

Zákazníky připravuje na to, že za staré ceny už auta nebudou.

„Udržitelnost původních cen už dávno není reálná. A už od konce loňského roku v jednáních se zákazníky dochází ke změnám cen. Ve finále je pak na automobilkách, jakým způsobem promítnou dopad ceny. Nicméně vzhledem k tomu, že toto jednání vedou všichni výrobci, tak lze očekávat promítnutí do finálních cen. Jak uvedli například představitelé Škody Auto, bavíme se o dvouciferném čísle procentuálně,“ říká v Agendě Seznam Zpráv.

Zažil jste profesně horší nebo složitější časy?

Během covidu jsem si myslel, že už nemůže být hůř, když jsme obcházeli vypnuté stroje a zhasnuté haly. Začátek tohoto roku ukázal, že to jde posunout i dál a opravdu je hůř než během prvních měsíců v covidu, kdy docházelo k plným uzavírkám výrob.

Jak moc musíte coby dodavatelé improvizovat?

Improvizace, flexibilita, je teď hlavní slovo a klíč k úspěchu. Musíme enormně improvizovat, měnit výrobní plány ze dne na den.

Dám příklad. Minulý týden byly dodávky na čtyřiceti procentech oproti předpokladu ze začátku měsíce, tak jak byly objednány zákazníky. Až tolik musíme být flexibilní, objednávat materiály, rezervovat výrobní čas, rezervovat nástroje. Ta flexibilita, kterou automobilový průmysl neznal, je teď enormní. Dřív jsme byli zvyklí na volatilitu mezi pěti až patnácti procenty, nyní reagujeme v řádech více než poloviny dodávek.

Co je v tuto chvíli horší, dopady reálného konfliktu, který je poměrně nedaleko od slovenských hranic, nebo sekundární dopady současné krize?

Průmyslově jsou nejhorší teď právě ty sekundární dopady, reakce materiálových trhů, reakce cen energií. To, k čemu došlo v současné době, tedy enormní nárůst cen plynu a elektřiny, tak se bavíme o více než trojnásobcích loňského roku. Dopad pro výrobní závody je zásadní, průmysl stojí na energiích.

Co to bude prakticky znamenat, budou vaše výrobky dražší?

Ano, ten tlak skrze výrobce na výrobce automobilů je již veden. Mohu říct, že udržitelnost původních cen už dávno není reálná. A už od konce loňského roku v jednáních se zákazníky dochází ke změnám cen. Ve finále je pak na automobilkách, jakým způsobem promítnou dopad ceny, nicméně vzhledem k tomu, že toto jednání vedou všichni výrobci, tak lze očekávat promítnutí do finálních cen. Jak uvedli například představitelé Škody Auto, bavíme se o dvouciferném čísle procentuálně.

A co je horší – nemožnost plánovat, nebo turbulence, které souvisí s energiemi?

Tyto dvě nádoby jsou naprosto spojené. Energie, vstupy, jsou velice nákladné, a pokud nevyužíváte kapacitu, tak plýtváte těmi vstupy. To znamená, že „natopíte“ nástroje, spustíte hydraulické agregáty a plýtváte drahocennou energií.

Dá se tlak na výsledky výrobních závodů vyčíslit, nebo je ještě příliš brzy?

Je příliš brzo, samozřejmě záleží teď na uzavírání hospodaření, řada podniků uzavírá první kvartál, který je naprosto zasažen a většina závodů počítá ztráty. Podniky také uzavírají fiskální rok, tudíž je přesně ten čas pro kalkulace pro příští období a shrnutí dopadu na první kvartál, který, pokud jsem seznámen a bavím se s kolegy, je tlak opravdu velice zásadní.

Znamená to, že všechny firmy v oboru jsou na tom stejně špatně? Že všichni řeší stejnou situaci?

Automobilový průmysl padal a celková data AutoSAPu (Sdružení automobilového průmyslu – pozn. red.) ukazují, že se vrháme do jednoho z nejhorších ročních výsledků výroby aut, tudíž ano, dochází k celkovému propadu. A je to vidět skrze celý řetězec.

Vy jste právě teď na Slovensku. Jaká je situace ve vaší tamní pobočce?

Nervozita lidská je samozřejmě o to více cítit tady na Slovensku, každý ze zaměstnanců má osobní zkušenost, ať už to jsou uprchlíci nebo osoby, které žijí na východním Slovensku. I ekonomická situace na Slovensku je tím ovlivněná, výkyvy dodávek různých materiálů jsou stejným problémem jako v Česku.

Dodáváte významným automobilkám. Jak komunikují ony, jak jednají se svými dodavateli?

Ta situace se po dlouhotrvajícím covidu zlepšila, tehdy byl problém reaktivity, rušení směn, rušení vývozu z týdne na týden. Skupina VW, Mercedes, BMW zlepšily komunikaci, informační kampaň na ty jednotlivé úseky běží často, vcelku v předstihu, plánování se zlepšilo. Někteří výrobci se ale stále nepoučili a mění předpoklady výrob z týdne na týden. V tom slovenském případě to může být Jaguar Landrover, kdy opravdu jeden týden je naplánován pouze třídenní provoz a další týden jsou enormní přesčasy, takže až tak turbulentní doba teď je.

Nepřenášejí na vás coby dodavatele část nákladů?

Samozřejmě je to situace, která je zasmluvněná. Flexibilita cen nákladů není, spočívá to v jednání. Takže ano, já se domnívám, že nejrizikovějším sektorem bude ta úroveň prvních dvou dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu, kde vždy byl jakýsi nárazník. Tato část řetězce je v současné době nejohroženější.

A prognóza? Jak to vidíte do dalších týdnů? Je tam jednoduchá rovnice: čím delší konflikt, tím horší situace v automobilovém průmyslu?

Následující období dle plánování jednotlivých výrobců vypadá velice těžce. Duben nás všechny čeká jako jeden z nejtěžších měsíců, kdy ať už volnem nebo navazujícími odstávkami bude pravděpodobně jeden z nejtěžších a následně se očekává to, jak dopadne vyjednávání o ukončení války.

Nicméně ceny energií jsou dnes na burzách téměř fixní pro další kvartál. To znamená, že minimálně příští kvartál bude velice těžký. Jsem spíše pesimista. Pokud konflikt skončí, a budou odstraněny některé problémy na materiálech, na dodavatelských řetězcích, tak nejbližší zotavení očekávám od září.