Voda zdraží. A šetření lidem nepomůže, říká šéf vodáren

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Voda v hlavním městě v příštím roce podraží – a rozhodně to nebude poslední cenový skok. „Počítáme s tím, že by se mělo vodné a stočné zvyšovat každoročně zhruba o dvě procenta nad inflaci,“ říká k tomu šéf Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.

Dvouprocentní zdražování nad hodnotou inflace vychází ze studie firmy, kterou jednoznačně schválilo pražské zastupitelstvo. Prahu totiž čekají obří investice do vody. Do roku 2035 chce PVS, tedy Pražská vodohospodářská společnost, proinvestovat 70 miliard korun. A právě tyto peníze jdou z nájemného, které správci sítě Pražské vodovody a kanalizace platí.

Výdaje na investice, modernizaci a údržbu sítě tvoří zhruba polovinu ceny vodného a stočného.

„Pražskou vodohospodářskou společnost čekají velké investiční akce. Například rekonstrukce ústřední čistírny odpadních vod, kde je předpokládaná výše zhruba šest miliard korun. Zároveň s tím dochází k obnově prováděcích řadů z úpravny vody v Káraném, což je v úrovni čtyř miliard korun. S tím se připravuje i velká rekonstrukce úpravny vody v Podolí,“ dodává Mrkos s tím, že zároveň s rozšířením Podolské vodárny se musí vystavět i štolový přivaděč z vodojemů na Floře do Podolí – tedy obrovský tunel ražený v podzemí Prahy podobně jako metro. Vzdušnou čarou od sebe obě místa dělí pět kilometrů. Kudy přesně tunel povede, je z bezpečnostních důvodů tajné.

„Celkem by se do vodovodní infrastruktury mělo do roku 2035 investovat 70 miliard korun. Počítáme s tím, že přibližně dalších 20 miliard půjde do údržby, čili ty zdroje jsou skutečně velké,“ dodává Mrkos.

Jde navíc o investice, které nelze odložit. Pak by totiž například hrozilo, že v horizontu 20 let nebudou mít dost vody střední Čechy.

„Náš obor má dlouhodobé perspektivy. To znamená, pokud se příprava nezahájí a nebude se v plánech financování počítat s takovým dlouhodobým horizontem, během několika let se to pak nedá vyřešit. Naším cílem je, aby vodárenství bylo plně samofinancovatelné, to znamená, aby nebylo nijak závislé na rozpočtu hlavního města Prahy. A to se daří,“ dodává Mrkos.

Kromě vysokých nákladů na budoucí investice rostou i náklady současné. „Narostly v podstatě úplně všechny nákladové vstupy, které zatěžují kalkulaci ceny,“ říká Petr Mrkos s tím, že na letošní rok společnost zvedla cenu o 6,5 procenta, ale v průběhu roku podražilo skokově prakticky vše včetně chemikálií.

Firma tak za letošní rok nesplní hospodářský výsledek, který si naplánovala, ale zaznamená propad zhruba o pět procent.

„My jsme se snažili provádět úsporná opatření tak, abychom nárůsty nějak kompenzovali, ale nebyli jsme schopni kompenzovat úplně všechny, takže drobný propad v hospodářském výsledku bude,“ vysvětluje Petr Mrkos.

Už teď přitom na vodě lidé začínají šetřit. „Vidíme, že se v letošním roce sice částečně zotavila oblast hotelů a pohostinství, kam se částečně vrátili turisté, ale teď dochází k poklesu spotřeby v té nejsilnější kategorii a tou je kategorie domácností. Počítáme s tím, že v průběhu zimy dojde v této kategorii ještě k většímu poklesu spotřeby,“ říká Mrkos s tím, že zatím je pokles v řádu procenta, ale tento trend teprve nastupuje.

Paradoxně právě šetření však hraje proti lidem. „Cena se kalkuluje tak, že se vydělí úplné vlastní náklady množstvím předpokládaných kubíků. Pokud tedy došlo v tomto jmenovateli k poklesu, budeme dělit objem nákladů menším objemem fakturace, a tím pádem by to vytvářelo další tlak na zvyšování ,“ dodává Mrkos s tím, že dnes už je Praha v této specifické spotřebě na 90 až 95 litrech vody na obyvatele a den a už není příliš kam klesat.

„Může dojít ještě k nějakému poklesu, ale nemyslím si, že bude tak dramatický, aby vyvíjel zásadní tlak na cenu,“ říká Mrkos.

Ve srovnání se zahraničím prý v Česku nejde o nijak vysoké ceny. „Jsme na tom velice dobře, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj uvádí, že sociální únosnost ceny vodného a stočného je kolem dvou procent ve spotřebním koši. A my jsme na úrovni 1,3 procenta,“ dodává Mrkos.