Velký zemědělec kritizuje nové dotace: Chleba může stát 200 korun a rohlík 15

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Ministerstvo zemědělství poslalo do Bruselu návrh nových pravidel vyplácení dotací. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce přidat peníze malým farmářům. A těm velkým se to nelíbí.

„Pokud dojde k tomu, že budou omezeny jak národní dotace, tak bude udělaná tato redistribuce ve výši 23 procent, musíme se rozhodnout, co s podnikem udělat. Pokud to bude opravdu tímto způsobem, tak se podnik musí prodat,“ varuje Zdeněk Jandejsek, majitel společnosti Rabbit. Právě koncern složený z 16 dalších firem patří mezi největší zemědělce, a tedy i ty největší příjemce dotací. Bez nich podle Jandejska rozhodně podnikat nejde.

„Dostávali jsme zhruba 5 500 korun na hektar. Liší se to – záleží na velikosti, struktuře. Teď to bude 1 840 korun. Je to neuvážené, není udělaný žádný propočet, dělají to lidé, kteří v zemědělství nepracovali, je to sepsané od stolu,“ říká.

Agrární komora varuje před změnou strategického zemědělského plánu – s tím, že zhorší dostupnost potravin, zdraží je, sníží rozmanitost přírody. Jak by se změna rozdělování dotací dotkla přímo vás?

Záleží samozřejmě na celkových dotacích. Jak budou rozdělené ty, které jdou přes Unii a pak jsou tu národní dotace.

Co se týká dotací na plochu a těch spojených s welfare (podmínky života zvířat, pozn. red.) a podobně – tam to bude pro podniky, které něco produkují, velký problém. Takové podniky pak budou omezovat svou výrobu, hlavně živočišnou a speciální plodiny – zeleninu a ovoce.

To bude velký průšvih – už teď máme v zelenině soběstačnost jen 25 procent a u ovoce 30 procent. Jakmile budou tyto peníze odebrány ve prospěch hospodářů, kteří to moc neprodukují, bude to obrovský problém. Přidá se řada dalších, kteří si budou brát půdu, nebudou nic dělat a budou pobírat dotace.

Pojďme se držet vaší firmy. Vám konkrétně hrozí, že budete omezovat živočišnou výrobu?

Živočišná produkce u nás souvisí s těmito dotacemi a hlavně s národními dotacemi. Pokud dojde k tomu, že budou omezeny národní dotace, musíme se rozhodnout, co s podnikem udělat. Pokud to bude opravdu tímto způsobem (redistribuce 23 procent dotací na prvních 150 hektarů, pozn. red.), tak se podnik musí prodat.

Nemůžeme připustit, abychom zásahem vlády zlikvidovali podnik budovaný 30 let.

Bez dotací v českém zemědělství fungovat nejde?

Ne. My máme v současné době v Česku jedny z nejnižších dotací. Národní dotace jsou na úrovni 25 procent. Jestli se z toho sebere dalších deset až patnáct procent, tak za to vyrábět nelze. Jste na evropském trhu, kde konkurujete, ale jejich dotace nejsou stejné. Tady pak nelze mluvit o jednotném trhu.

Zkusme teď neřešit výši dotací jako takovou, ale jejich rozdělení. Tady vidíte největší problém právě v redistribuci a 23 procentech?

Dotace, které dáme podnikům na prvních 150 hektarů – to jsou dva obrovské problémy. První je ten, že ti, kteří mají 150 hektarů, vůbec nic neprodukují. Je tam pár podniků, kteří dělají živočišnou výrobu, ale to „gró“ nedělá nic.

Nemůže se to teď změnit? Nemohou tomu právě ty pobídky pomoci?

Bylo by to krásné a já bych byl moc rád, kdyby jim to pomohlo. Ale aby dnes ty menší farmy postavily u vesnic něco nového pro živočišnou výrobu, to je v podstatě neřešitelné. Nikdo je k těm vesnicím nepustí.

My, když stavíme, kupujeme brownfieldy, ty zboříme a na tom postavíme výrobu, která má vysokou produktivitu práce, vysokou koncentraci a je konkurenceschopná.

Kdyby měla Česka republika podmínky, jako mají ostatní země EU, tak jsme vývozci. Tak nemáme soběstačnost 50 procent, jako jsme dnes, ale jsme na stovce.

Země Evropské unie jsou ale postaveny na těch malých lokálních farmách a jde to.

Tak to vůbec není. Jsou postaveny i na malých lokálních farmách, ale hlavně budují obrovské farmy na zpracování, které jsou desetinásobně větší než jsou u nás. Dávají se obrovské podpory, aby se sloučily. Dostanou o třetinu víc podpor, jen aby se spojily. My to u nás rozkulačujeme.

Možná, že s podporou by se české malé farmy také mohly spojovat… Není těch 23 procent na redistribuci, které vy kritizujete, spíš jen narovnání stavu, který tu byl v minulosti? Navrácení toho kyvadla, které se v minulosti vychýlilo ve prospěch velkých firem, jak říká pan ministr?

To, co říká pan ministr, je obrovská lež.

Podle vás nebyli v minulosti víc podporovaní ti velcí? I podle propočtů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací malí dostávali o 20 procent méně…

Teď jdu z jednání pana ministra s Agrární komorou a Zemědělským svazem. Tam mu to bylo velice jasně vysvětleno. Uvádí to, co není pravda a je to obrovská lež.

Proč? Ti zemědělci, kteří něco produkují dostávají podporu nejenom na plochu, ale ti malí dostávají na plochu a když nic dalšího nedělají, nemohou nic dalšího dostat. Velké podniky, ale to nejsou jen ty velké, to je i řada menších – dostávají na welfare (podmínky života zvířat, pozn. red.) nebo na citlivé komodity. Když to sečtu a vydělím na hektar, je to matematika páté třídy. Je velice nebezpečné takto veřejnost mást.

O kolik by tedy teď s redistribucí 23 procent přišel váš podnik?

Nejsme jeden podnik, je to skupina 16 podniků, některé zpracovatelské, jiné s půdou. Výměry jsou od 800 hektarů do tří tisíc. Jen jeden je čtyři tisíce. Jak to dopadne?

Podniky, které mají výměru nad 1 500 hektarů, budou brát na jeden hektar 1 800 korun. Ty, které budou mít 150 hektarů, budou brát skoro deset tisíc. Bez toho, aniž by něco vyprodukovaly.

Nemusí vůbec nic dělat. Budou to vlastně doly na dotace.

Dotace ale přeci nemůže být svázaná s produkcí. To by bylo v rozporu se zásadami společné zemědělské politiky.

Všichni říkají, že nesmí být, ale všichni svázanou mají. Navíc existuje další vyhláška, která říká, že podporu může dostat jen ten, který se dokáže zemědělskou výrobou uživit. Ne se uživit dotacemi, které má dostat.

Vy se domníváte, že zásobování na malých nelze postavit?

V žádném případě. Uvidíme to na cenách. Až dojde k tomu, že chleba bude stát 200 korun a rohlík 15 korun.

Jaké bude zdražení u vašich produktů?

Takové, jaké nám připustí řetězce. My si nemůžeme stanovit ceny podle naší kalkulace a podle toho, kolik nás to stojí. My od nich dostaneme cenu, za jakou to chtějí. Buď jim to dáme, a pokud to neumíme, tak to musíme zrušit.

O kolik by v novém dotačním prostředí měla cena vyrůst?

Jestli to půjde takto dál, ty ceny budou dvojnásobné až trojnásobné.

Jaký tam bude pokles v dotacích na jeden hektar? Proti tomu na kolik jste byli zvyklí?

Dostávali jsme zhruba 5 500 korun. Liší se to – záleží na velikosti, struktuře. Teď to bude 1 840 korun. Je to neuvážené, není udělaný žádný propočet, připravují to lidé, kteří v zemědělství nepracovali. Je to udělané od stolu. Je to velice smutné.

Zemědělství jako takové bylo v loňském roce v plusu 21 miliard korun. To bylo jen díky dotacím?

Ano, 21 miliard v plusu. Dotace byly téměř 40 miliard.

Vnímáte to jako pomstu bývalému premiérovi v jehož svěřeneckých fondech je i koncern Agrofert?

Nevím přesně, ale připadá mi to. První pomsta zemědělství byla, když se likvidoval Čuba. Druhá pomsta je, když se likviduje Babiš. Bude to mít nedozírné následky pro naše občany a bude to hodně zlé.

O kolik vám už teď ty ceny rostou? Náklady (jako třeba energie) jdou nahoru.

Třeba řepka, na kterou všichni nadávají. Ani ne před rokem byla cena 25 korun za litr. Dnes stojí 50 korun. Už i řepka stoupla o 100 procent. Ano, ta nechvalná plodina, kterou musíme zlikvidovat kvůli Babišovi.

A vy zdražujete o kolik?

Kolik nám dovolí řetězce.

Kolik vám zatím dovolily?

Zatím nám dovolily pět až šest procent. A potřebujeme alespoň 16 procent. Teď v tomto momentě, kdy dotace máme. Jakmile dotace nebudou, to může být třeba trojnásobně. Ale nevím, kolik to bude, to ukáže trh.

Pokud ten návrh skutečně v této podobě odejde do Bruselu. Co budete dělat?

Budeme dělat to, že to neufinancujeme. Tak firmu prodáme. Takových firem tu moc není.

Vy reálně uvažujete o tom, že budete muset firmu prodat?

Pokud budou takové podmínky, tak firmu budeme nuceni prodat. To nás donutí. Jestliže nebudeme mít dotace z národních zdrojů a 30 procent dotací z toho, tak budeme ve ztrátě. Abychom firmu přivedli do bankrotu, to nikdy neudělám. Jsem tam od začátku celou dobu a 16 hodin denně.

Už teď kolem vás krouží zájemci?

Nevím, jestli krouží, to bych neřekl. Ale mám kupu nabídek, že je zájem o to, aby se nabídla do zahraničí. Od různých kanceláří, které mi píší a nabízí, že firmu prodají. Jestli chceme to tu rozprodat a dělat nájemního pracovníka, jako děláme v těch krabicích u dálnic, dejme to zemědělství všanc. Ale potraviny si žádný stát nepustí z rukou.