Válka urychlí zelenání Evropy. Banky a průmysl vydělají, říká bankéř

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Krátkodobá nutná řešení, aby byla zajištěna nepřetržitá dodávka plynu a ropy, se podle šéfa Komerční banky Jana Juchelky v průběhu času promění v to, že budou naopak urychlovat Green Deal. Budou se hledat méně energeticky náročné výroby energie nebo výroby méně závislé na dodávkách kritických surovin z jednoho místa nebo státu.

„Tak jako covid zrychlil digitalizaci například bankovních služeb, jsem přesvědčen o tom, že válka na Ukrajině zrychlí úvahy o tom, jak má vypadat budoucí energetický mix v Evropě,“ uvedl generální ředitel tuzemské bankovní trojky v pořadu Agenda SZ Byznys.

Vaše mateřská společnost francouzská Société Générale před měsícem oznámila prodej Rosbank a odchod z Ruska. V jaké je to fázi?

Société Générale jako jedna z mála korporací, namísto toho, aby deklarovala různou připravenost a odhodlání, pracovala od prvního dne usilovně na tom, aby Rusko opustila. 11. dubna podepsala smlouvu o prodeji svých aktivit v Rusku, což je primárně naše sesterská firma Rosbank a další, na to navázané aktivity. (Ruská invaze začala 24. února, pozn. red.)

Kupujícím je skupina podnikatele Vladimira Potanina, který není na žádném ze sankčních seznamů. Čeká se na schválení příslušnými úřady. Kdy bude obchod ukončen, zatím nevím, ale předpokládám, že se k tomu okamžiku blížíme.

Bude mít odprodej ruských aktiv bezprostřední dopad na Komerční banku (KB)?

Přímo na KB ne, na Société Générale ano. Ta u příležitosti prezentace svých výsledků za první letošní čtvrtletí oznámila, že to bude mít přímý dopad do kapitálové přiměřenosti na úrovni 20 bazických bodů. To není žádný zásadní zásah.

Nebude na vás francouzská matka kvůli tomu vyvíjet větší tlak například v oblasti odčerpání zisku, protože bude potřebovat kapitál doplnit?

To se v žádném případě neděje. Představenstvo KB navrhlo nějakou výši dividendy na základě dialogu s Českou národní bankou a na základě toho, jak silnou máme kapitálovou vybavenost. Valná hromada to schválila většinou hlasů.

Je to jeden z mýtů na českém trhu, že mateřské společnosti jsou tady od toho, aby odčerpávaly zisky. Já jsem za téměř pět let výkonu svojí současné práce neměl žádný telefonát z Paříže, abychom zvýšili dividendu. Naše politika dividendy se odvíjí od toho, jestli máme při současné kapitálové síle dostatek příležitostí ten kapitál aktivovat ve prospěch rozvoje našeho byznysu. A pokud ne, vrátit část zpět akcionářům.

Rád bych připomněl, že 40 procent KB je v rukou menšinových akcionářů. My skládáme účty přibližně 60 tisícům akcionářů.

Má česká Komerční banka nějaké napojení na Rusko?

Velmi malé prostřednictvím financování některých projektů českých firem, které tam buď staví nějakou továrnu nebo tam vyváží svoje zboží nebo službu. Ale je to velmi okrajová část našeho byznysu.

Jak teď ty úvěry vypadají?

Je to kus od kusu. Některé ty obchodní vztahy s Ruskem se odehrávají mimo perimetr sankcí a embarg. Tam spolupráce pokračuje, byť se snižuje a zpomaluje.

Ve chvíli, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, se začala pokládat česká Sberbank. Zasáhla vás a vaše klienty dezinformační kampaň, která se v té době snažila spolu se Sberbank stáhnout dolů i ostatní banky?

Nám se to nedělo. Nicméně o existenci těchto relativně profesionálně připravených dezinformačních kampaní vím. Reagovali jsme na ně jako Česká bankovní asociace, protože nám přijde absolutně nemístné, aby někdo využíval problémů jedné a nepříliš systémově významné banky pro český trh k tomu, aby šířili paniku.

Komerční banka působí v roli výplatního agenta z Garančního fondu ve prospěch klientů bývalé Sberbank CZ a k dnešnímu dni jsme vyplatili více než 80 procent veškerých prostředků.

Z těch 28,5 miliardy korun.

Ano. A více než 90 procent klientů dostalo tu část svých úspor, která byla pojištěná.

Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu je také energetická krize, respektive vysoké ceny energií a snaha odpoutat se od závislosti na ruských energiích. Řeší to s vámi vaši korporátní klienti? Že mají problém s účty za energie? Že nemají na splátky dluhu apod.?

Situaci korporátních, ale i retailových klientů velmi zblízka monitorujeme. Když má někdo půjčeno na bydlení, k tomu se mu zvedá celková úroveň nákladů spojených s bydlením, vyzýváme k dialogu každého z retailových klientů, abychom hledali společné řešení. Naším zájmem přirozeně není takové úvěry odepisovat.

Co se týče korporátních klientů, záleží na oboru, ve kterém podnikají. Jestliže je to energeticky nenáročný obor, problém není tak velký. Pokud je to ale strojírenská nebo hutní firma, kde základem výrobního procesu je spalování plynu, tam bude výroba trpět. Opět se s klienty snažíme hledat řešení.

Rád bych přilil trochu uklidňující směsi do současné situace. Jak my vidíme aktuální dění v korporátní klientele KB, zatím tu nedochází k tomu, že by masivně krachovaly společnosti apod. Naopak, mám velkou víru v to, že český podnikatel jako obvykle v krizových situacích najde hbitěji řešení než nějaký jejich kolega v západní Evropě.

Donedávna byl největším tématem v energetice Green Deal, tedy minimalizace uhlíkové stopy. Teď je ale problém sem dostat cenově dostupné energie. Co se teď se Zelenou dohodou stane? Může s řešením současné energetické krize pomoct? Nebo se odsune do pozadí a uhlíková stopa prostě teď nebude důležitá?

Krátkodobě je celý energetický trh na křižovatce definice toho, v jakém mixu chce – primárně v Evropě – vyrábět elektrickou energii do budoucna. Víme, jaké je politické a energetické směřování Německa, jaký je mix výroby energie ve Francii, kde z více jak 80 procent elektřina vzniká výrobou v nukleárních elektrárnách. A víme, že tyto dva světy samy o sobě nejsou úplně kompatibilní.

Nicméně krátkodobá nutná řešení, aby byla zajištěna nepřetržitá dodávka hlavně plynu a ropy, se podle mého soudu v průběhu času promění v to, že bude naopak Green Deal urychlovat. Budou se hledat méně energeticky náročné výroby energie. Nebo méně závislé na dodávkách kritických surovin z jednoho místa nebo státu.

Tak jako covid zrychlil digitalizaci například bankovních služeb, jsem přesvědčen o tom, že válka na Ukrajině zrychlí úvahy o tom, jak má vypadat budoucí energetický mix v Evropě.

Takže si Putin vlastně tak trochu dlouhodobě podřezal větev?

Vypadá to, že rétorika spojená s touto oblastí opouští takovou tu bohulibou zelenou ideu. Diskuse katalyzuje pod tlakem toho, že kritické suroviny nemusí být kontinuálně k dispozici. Ale pořád se bavíme o tom samém.

Co na to banky? Jak vy z toho můžete těžit?

Banky stejně jako v době covidu stojí po boku vlád, na straně těch, kteří chtějí problém vyřešit. Zrovna minulý týden jsem přednášel na konferenci Evropské investiční banky, která říká „Tady je sada mých programů, které podporují dekarbonizaci a proměnu energetického mixu, které pomáhají inovovat jednotlivé části výrobních procesů ve firmách. Vy jako banky se můžete účastnit tím, že přidáte své úvěry k mým garančním programům a budeme takto malým a středně velkým firmám pomáhat.“

A vedle toho banky společně se státem, potenciálně společně s městy a regiony, se budou moci lépe zaměřit na investice například do výroby elektřiny a tepla apod.

Je to pro vás budoucí zlatý důl? Financování energetiky nebo nízkoenergetických výrob?

Vše, co si dovedeme představit pod slovem Green Deal, je největší obchodní a investiční příležitost pro průmyslníky a současně pro banky.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.