V každé páté domácnosti už měsíčně chybí tisícovka na osobu

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Počet Čechů, kteří se dostávají do finančních potíží, roste. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila se jen mezi klienty této banky počet lidí, kteří nemají peněžní rezervu ani na jeden jediný měsíc, meziročně zvedl o deset procent. Celkem už tak od výplaty k výplatě funguje téměř 40 procent Čechů.

„Už před touto inflační a energetickou krizí jsme měli docela významné procento domácností, které neměly žádné úspory. A toto procento neustále narůstá,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys David Navrátil.

Za jeden jediný rok totiž došlo v Česku k dost dramatickým změnám. Navíc země plynule přešla z jedné, covidové, krize do druhé – tedy inflační a energetické. Ceny potravin se zvýšily o desítky procent, ceny energií i o stovky procent.

„Jsme sice v situaci, kdy vysoká inflace zatím nevede k výrazně vyšší nezaměstnanosti a lidé se nemusí bát, že by o své příjmy přišli, ale inflace užírá z kupní síly. Domácnosti tak musí začít spořit jinde, aby si mohly koupit věci, které potřebují k životu – tedy bydlení, energie a jídlo,“ dodává David Navrátil.

V tuto chvíli už dokonce dochází k tomu, že pětině těch nejchudších na konci každého měsíce padá rozpočet do červených čísel. Po sečtení všech obvyklých příjmů a výdajů chybí více než tisícovka na osobu.

Tato čísla ukazují i modely STEM Ústavu empirických výzkumů, které odhadují bilanci rozpočtů domácností ke konci roku 2022 na základě údajů ČSÚ. Ten rozlišuje domácnosti i podle toho, jestli mají takzvaně zafixováno.

Zatímco nejchudším domácnostem, které mají stále ještě ceny energií pod výhodnými smlouvami, na konci měsíce zbyde na každého člena 294 korun, ti, kteří už smlouvu nemají, jsou na konci měsíce za každého 1300 korun v minusu.

Nejde přitom jen o dvacet procent nejchudších domácností. Další pětina domácností, která byla zvyklá, že jí na konci měsíce zbývají zhruba tři a půl tisíce na osobu, má teď na osobu necelou tisícovku. Tito lidé přitom však často splácejí spotřebitelské či jiné úvěry.

„Jinými slovy buď to řeší tím, že se někde zadluží, nebo tak, že utrácí méně za položky, které mohou škrtnout,“ dodává Navrátil. To se už ukazuje i při platbách kartou. V reálných číslech, tedy těch, které už započítaly vysokou inflaci, jsou útraty o osm procent nižší.

„Je velmi pravděpodobné, že i těch dalších 20 procent domácností s nejnižšími příjmy se letos do finančních potíží dostane,“ říká Navrátil.

Podle STEM už celých 60 procent lidí skutečně vnímá, že se jejich ekonomická situace za posledních 12 měsíců zhoršila, což je nejvíce lidí za posledních třicet let. Češi se tak už bojí více než během finanční krize v letech 2008 a 2009 a jejích následných dozvuků. A negativní je i jejich výhled na příští rok. 49 procent Čechů pak v průzkumu přiznalo, že má jejich domácnost obtíže vyjít se svým příjmem.

Do problémů se nově navíc začíná dostávat střední třída a lidé s relativně vyššími příjmy. „Vidíme, že i 15 % domácností, které mají relativně vysoké příjmy, ale mají zároveň vysoké závazky, například hypotéku, tak se taky dostávají do finančních problémů, respektive mají obavy z finančních problémů. To je vlastně něco nového, protože tyto domácnosti při minulých krizích netrpěly vysokou mírou nezaměstnanosti, takže to je něco, s čím se neumějí potýkat,“ dodává Navrátil.

Podle modelů Ústavu empirických výzkumů totiž i těm nejbohatším domácnostem ještě v roce 2020 zbývalo na konci každého měsíce více než 13 tisíc na každého člena. Teď je to u těch, které nemají zafixováno, „jen“ necelých devět tisíc korun.

Zatím však neroste počet lidí, kteří by nezvládali splácet své závazky a půjčku „vytloukali“ jinou půjčkou. Problém však je, že nemusí být v systému vidět.

„V minulosti začal platit zákon o spotřebním úvěru, který vlastně přikazuje poskytovatelům úvěrů vyhodnocovat finanční situaci. To znamená, že lidé, kteří by se mohli velmi snadno dostat za tu hranu, na úvěr nemůžou dosáhnout,“ dodává David Navrátil s tím, že v takovém případě do hry mohou vstupovat nejrůznější lichváři.

Výhled do dalších měsíců přitom není příliš radostný. „Když se bavíme, že 20 procent domácností je už teď v červeném čísle a musí dělat dramatické změny, tak si myslím, že těch dalších 20 procent se může taky dostat to blízkosti těch červených čísel. Takže se v příštím roce bavíme o 40 procentech domácností, které můžou mít citelné problémy. To neznamená, že zkrachují, ale že budou ve velkých problémech,“ dodává Navrátil.