Rád bych Ukrajince zaměstnal, ale narazil jsem na úřad práce

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Ředitel a spoluzakladatel technologické společnosti Y Soft Václav Muchna by rád rozšířil řady svých zaměstnanců také o uprchlíky z Ukrajiny. Jak ale upozorňuje, je to velmi složité. „Občas vznikne nějaká databáze, ale jsou to databáze lokální a neobsahují ty správné informace. My jsme třeba dostali sjetinu z úřadu práce, ale tam není ani telefonní číslo. Tam je adresa trvalého bydliště někde na Ukrajině. Máte tam uvedenou školu, nějaké základní informace, ale my vlastně ani nemáme jak ty uchazeče kontaktovat. Leda že bychom jim na Ukrajinu napsali dopis,“ řekl Muchna v pořadu Byznys Agenda.

Jeho firmě loni spadly tržby na 850 milionů korun a letos čeká podobný výsledek. Důvodem je fakt, že na trhu kvůli nedostatku čipů chybí kopírky a tiskárny, pro které Y soft nabízí software.

V Česku se už vydalo více než 300 tisíc speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny – našli nějací práci i ve Y soft?

Přiznám se, že se snažíme, abychom našli, ale je to složité ze dvou důvodů. Ukrajinci často neumí česky ani anglicky a navíc zástupci profesí, které hledáme – jako jsou vývojáři a podobně, spíše zůstali na Ukrajině.

Zároveň pro mě bylo velkým překvapením, že máme tyto vysoce proškolené profese začít hledat na úřadech práce. To je přitom pro firmy našeho typu to poslední místo, kde by nás napadlo hledat.

Ukrajinci jsou ale přihlášení na úřadech práce, v kolonce kvalifikace mají vypsané vysoké školy a jako poptávané místo je pak pomocná práce v kuchyni. To je situace, se kterou se snažíme vyrovnat. Řešíme to i s dalšími firmami a trošku nám chybí centrální datová platforma, kde bychom si těch 300 tisíc Ukrajinců mohli sami, nebo ve spolupráci s úřadem takzvaně proscreenovat. Myslím, že na to nejsou připraveni ani ty úřady, ani firmy. Pokud tedy nehledáte vyloženě někoho do výroby, kde je to výrazně jednodušší.

Já jsem se ptala proto, že říkáte, že Česko potenciál uprchlíků neumí využít…

Občas vznikne nějaká databáze, ale jsou to databáze lokální a neobsahují ty správné informace. My jsme třeba dostali sjetinu z úřadu práce a tam není ani telefonní číslo. Tam je adresa trvalého bydliště někde na Ukrajině. Máte tam školu, nějaké základní informace, ale my vlastně nemáme ani jak ty uchazeče kontaktovat. Leda že bychom jim na Ukrajinu napsali dopis.

Tohle se týká celé digitalizace státu – tohle je jedna z typických agend, kde by digitalizovaný stát dokázal hodně pomoci.

Kdyby měl stát tuto databázi, daleko lépe využijeme potenciál lidí, kteří přicházejí?

Určitě. Samozřejmě je tam spousta věcí, které je potřeba vyřešit. GDPR, ochrana údajů, nemůžete jednoduše tyto údaje předat několika stům či tisícům firem. Neříkám, že je to jednoduché, ale my ty databáze ani nemáme.

Jak moc válka na Ukrajině dopadla konkrétně na byznys Y soft?

Zatím ten dopad není velký, naše firma byla vždy orientovaná na Západ. Myslím si, že když umíte dělat byznys na Západě, proč byste dělali byznys v Rusku. Ten trh je malý a velice cenově orientovaný. Není to zásadní trh pro firmy s vysokou přidanou hodnotou. Myslím si, že impact Rusko a Ukrajina dohromady může být 800 tisíc euro ročně.

Takže to není nic, co by vás nějak zásadně ovlivnilo?

Jak se říká: Mít 800 tisíc euro a nemít 800 tisíc euro je 1,6 milionu rozdíl. Určitě neříkám, že to nemá dopad, ale není to nic existencionálního. To, čeho bych se spíš bál, je jaký dopad bude mít situace na Ukrajině na globální ekonomiku.

To jsem se chtěla zeptat – jak to ovlivní celý byznysový svět? Zaostane Evropa za Západem?

Evropa už před ruskou krizí čelila inflačním tlakům, potenciální stagflaci a to se jednoznačně prohloubí. Když si k tomu přičteme zavřenou Šanghaj a hrozící lockdowny po celé Číně, která pokračuje v politice nulové tolerance covidu, tak tyto problémy, když se propojí dohromady, ještě bude horko.

Jak konkrétně?

Bude to mít globální dopad. Každá krize v Evropě je táhlá. Evropa není flexibilní, neumí na krize rychle reagovat. Například Amerika při krizi rychle spadne hodně hluboko, ale rychle se zvedne. Naproti tomu Evropa možná nespadne tak hluboko, možná to bude pád o 20 procent nižší než v USA, ale Evropa se bude vzpamatovávat další 3–4 roky a to určitě nepomáhá evropské konkurenceschopnosti.

Zmínil jste lockdowny v Číně, energetickou a materiální krizi, vy už teď máte dostatek čipů?

V žádném případě. Situace je následující: jeden velký americký dodavatel čipů má dodací lhůty 56 týdnů. Teď nám měli poslat 30 tisíc čipů, jenže týden před dodáním zavolali, že dodají jen 7 tisíc. A přišly 3 tisíce. Ta situace trvá dál. My máme výrobu v České republice. Všichni si vždycky klepali na hlavu, proč to nevyrábíme v Číně. Nám to ale teď umožňujme flexibilně reagovat na podobné situace. Když nám přijdou jen 3 tisíce čipů, přestavíme výrobu a vyrobíme alespoň tři tisíce kusů produktu. Naproti tomu továrna v Číně nevyrobí nic, dokud toho není alespoň 25 tisíc. Jí se to nevyplatí překonfigurovat.

Jak velká část vašeho byznysu tedy teď stojí?

Zatím jsme schopni dodávat všechno díky tomu, že poptávka je obecně snížená. I to, že máme výrobu v Česku, nám teď přináší nové zakázky – konkurenti, kteří vyrábějí v Číně, totiž nejsou schopni dodávat. Náš byznys nestojí proto, že bychom neměli čipy, ale proto, že stojí byznys kolem kopírek.

A ten zastavil homeoffice?

Ten nejprve zastavil homeoffice. Pak se ale lidé začali postupně vracet do kanceláří, jenže zase nejsou čipy na výroby kopírek. Takže nejsou kopírky a tím, že nejsou ty kopírky, my nemáme k čemu dodávat software.

Takže když vám v roce 2021 spadl obrat na 850 milionů, jak to bude vypadat letos? Jak se dá plánovat a predikovat?

Plánovat se dá už dobře – fiskální rok nám končí v červnu, tedy téměř za měsíc. Budeme zase kolem 800 milionů, ale predikce na příští rok už vypadá, že se vrátíme zpátky na miliardu.

Teď ale zase – už měsíc zavřená Šanghaj, tak si říkám: opravdu to tak bude?

Jak můžete počítat, že se vrátíte na miliardu, když čipy stále nejsou?

Predikce jsou, že v září by se měla situace stabilizovat. Když se podíváme na spotřební elektroniku – grafické karty, Xboxy a podobně, je vidět, že je ta čipová situace už výrazně lepší. A očekává se, že se začne zlepšovat i v dalších segmentech včetně automotivu. Nebude dobrá, ale začne se zlepšovat.

Predikce byla, že v našem byznysu bude situace v září stabilizovaná. Ale měsíc zavřená Šanghaj… skrz šanghajský přístav teče 30 procent čínského zboží do Evropy. A množství lodí, které čekají před přístavem, se za posledních 14 dní zdvojnásobilo. Tohle se predikuje těžko.

Já jsem se ptala, jak válka promění byznysový svět, ale jakou čekáte proměnu ve společnosti – po covidu přišlo zdražování energií, pak válka, inflace. Co to s lidmi udělá?

Jsou tu dva protichůdné tlaky. Evropa se přiblížila USA a je mnohem jednotnější. Na druhou stranu jsou tu negativní vlivy, které pravděpodobně povedou k nárůstu extremizace.

Situace v Česku je sice pozitivní, ale je otázka, co bude po čtyřech letech, kdy přijdou všechny negativní ekonomické dopady, jakým způsobem se to vyvine dál. Určitě je pravděpodobné, že zdražování dá munici extrémním stranám a populistům a bude záležet na tom, jak vláda bude komunikovat.

Před dvěma lety jste zrušili manažery a hlásili jste nárůst produktivity o 400 procent. Stále se ta vysoká produktivita drží a stojíte si za tím rozhodnutím?

My jsme je zrušili v oddělení výzkumu a vývoje. To, jak si za tím rozhodnutím stojím, asi nejlépe dokládá fakt, že teď to začínáme aplikovat na oddělení prodeje a podpory. A ty principy se snažíme přenést i do dalších oddělení. Za mě jednoznačně super.

Nefunguje to tak, že se zbavíte manažerů a najednou vám vzroste produktivita. Musíte tu jejich práci nahradit jinými procesy.

Nechybí vám pak ale osobnosti, které si na té manažerské pozici zakládají a které tam bez „frček“ nebudou?

Spousta odešla, ale spousta „řadových“ lidí rychle vyrostla. Dalo to pozitivní impuls pro růst lidí. U nás se poté, co jsme to zavedli, velmi zvedla fluktuace a odešlo nám asi 30 procent lidí. Ty jsme nahradili.

I v tomto systému jsou samozřejmě potřeba kontrolní mechanismy. Jenom jsou postaveny na spolupracovnících a zákaznících a na ty lidi je strašně vidět. Přijít za šéfem a říct, že jsem něco nestihl, je strašně jednoduché. Přijít ale na veřejné review před zákazníky a partnery a říct, že jsem to nestihl, a to třeba dva týdny po sobě. To je fakt těžké.

Umíte si představit, že tam jednou nebude žádný šéf? Ani vy?

To asi ne. Dokonce si ani neumím představit, že by to mohlo fungovat bez patra pode mnou. To, co jsme my škrtli, je v podstatě střední management. Celé to navíc dává smysl ve chvíli, kdy máte vzdělané, motivované lidi, kteří si vybírají, co chtějí v životě dělat. Když máte někoho ve fabrice, kdo pracuje jen proto, aby uživil rodinu, tak tam ta vnitřní motivace fungovat nebude.