Teplý z Madety: Ceny by se teď mohly měnit dvakrát denně. A dál porostou

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Ceníky mlékárenských výrobků na letošní rok nejsou a zřejmě ani nebudou. Jak řekl pro pořad Agenda SZ Byznys majitel Madety Milan Teplý, firma totiž bude ceny měnit každý měsíc podle aktuální situace. Dosud největší mlékárna v zemi zvedla ceny svého zboží v průměru o 10 procent. Zatímco například u másla cenu „drží“ a nechce, aby se kostka vyšplhala na 60 korun, například sýry vyskočily nahoru o 20 procent. Ani to ale nestačí.

„To zdražování není nějaká obezlička. Je to (zdražování vstupů) likvidační akce, kterou nestačíme do toho obchodu prolít. A musím říct, že tentokrát se řetězce chovají opravdu vstřícně. Ony by ty cenovky pomalu mohly měnit dopoledne a odpoledne znovu,“ říká Teplý.

Ani aktuální zdražení ale na pokrytí nákladů nestačí, a poprvé za dlouho historii tak bude Madeta končit měsíc leden v červených číslech. Už loni přitom firmě proti roku 2020 spadl zisk, a to i přesto, že dosáhla na rekordní obrat 6,1 miliardy korun.

Teď se ale firma bojí nejhoršího. Dramaticky – o 28 procent jí spadly marže a v současném režimu dokáže fungovat jen čtvrt roku. Jen za plyn a elektřinu Madeta letos v lednu – při stejné spotřebě – zaplatí místo 17 milionů 52 milionů korun.

Máte už vyřešené ceníky na letošní rok?

Ceníky letos pravděpodobně nebudou hotové vůbec. S vývojem situace se na nich neustále pracuje. Zdá se mi, že budou mít vždycky platnost jednoho měsíce. Tak dlouho, jak to bude řetězce a naše obchodní partnery bavit.

Stalo se už v minulosti, že by ceny platily jen na měsíc?

Mlékařinu v této komerční podobě dělám 46 let a tohle nepamatuji. Nám se tak katastrofálně mění náklady, že tomu nelze stačit. Řeknu příklad. Loni v lednu byla měsíční spotřebu plynu a elektřiny v tehdejších cenách za 17 milionů a 200 tisíc korun. Teď máme naprosto přesný odhad spotřeby v lednu 2022. Bude to náklad 52 milionů. S tímhle pracujte! Dramaticky se vyvíjí situace v ceně obalových materiálů. Zhruba pět milionů měsíčně tratíme na naftě. To zdražování není nějaká obezlička. Je to likvidační akce, kterou nestačíme do obchodu prolít. A musím říct, že tentokrát se řetězce chovají opravdu vstřícně. Jednají a dělají. To jsem nikdy za 30 let, co řediteluji, neřekl. Opravdu dělají, co můžou, ale ony by ty cenovky pomalu mohly měnit dopoledne a odpoledne znovu. Takto to nejde dělat.

O kolik vám celkově vzrostly náklady?

Kdybych to vzal vcelku, je to o 80 procent.

A ceny jste nyní zvedli o kolik?

O deset procent. Madeta léta letoucí dozadu neznala červená čísla v hospodaření a lednová čísla taková budou.

Jak dopadne leden?

Nemá se to říkat, pracovníci se na mě budou zlobit, ale je to mínus deset až dvanáct milionů.

O kolik vám poklesla marže?

O 28 procent.

Jaká tedy teď je?

Kolem jednoho až jednoho a půl procenta.

Jak dlouho se dá fungovat s marží procento a půl?

Čtvrt roku. Déle ne. Jedinou výhodou, kterou ještě Madeta má, je, že nečerpáme žádný úvěr. Zatím jedeme bez úvěru, dokonce máme úložku. Ale samozřejmě o to se budou brzy zajímat i banky. Tam, kde je nějaký úvěr čerpán a o finanční toky obecně. Pokud se někde objeví neplatiči.

Už vám zůstávají některé faktury nezaplacené?

Zatím se to nestává. Řetězce mají své metody. Ale jsou tu i malé kamenné obchody. I ty jsou vystavené tak šíleným podmínkám, že se může stát, že nebudou platit. Hlídáme je, jak to jde, ale jsme lidé. Musíme také chápat, že i jim energie stoupají, a pokud se ty vesnické obchody dostanou do potíží, že třeba platit nebudou. Bude to celý komplex zásadních vlivů, které padají na českou ekonomiku a na byznys jako takový. A my si to ještě komplikujeme dál.

Půjdou ceny letos ještě výš?

Ta naše snaha tam bude. Každý měsíc jednám o ceně nakupované suroviny – tedy syrového mléka. Já bych mohl zemědělcům říct, že nejsme schopni to za tyto ceny prodat, že půjdeme s cenou dolů. Platilo ale pořekadlo starých mlékařů: „Když chceš ovci stříhat, nech ji žít“. My je přece nemůžeme zabít! Vždyť ta živočišná výroba pro ně opravdu přestává být atraktivní záležitost a možná se dostanou do takové pozice, že to vymlátí…

U jakých výrobků ceny vzrostly nejvíc? Bylo to všude o deset procent?

Cením si vstřícnosti řetězců, že se dohadujeme, co to snese a co už ne. Samozřejmě, jsou záležitosti, kde je vyšší přidaná hodnota a dražší materiál a tam to pak skáče. To se týká Lipánků, dezertů, ale i másla. Jen hliníková fólie vyrostla o 60 procent.

Půjde máslo ještě výš? Bude stát více než 60 korun?

Můj syn je obchodní ředitel firmy a tvrdí, že kostka másla nevyroste tak, aby byla v obchodě dražší než 60 korun. Kdyby byla, tak já bych nemohl jezdit na chalupu, protože mě tam ty báby zabijí.

Také jsem si dlouho neuměl představit, že by kostka másla měla stát padesát korun. Dneska se ale za ty peníze kupuje a je to žádaný výrobek. Ale prodávat ho za 60 korun? Jsem ze staré gardy, zdá se mi to nemravné.

Znamená to tedy, že na úkor másla porostou jiné výrobky? Co třeba roste nejvíc?

Ano, cenový mix může být. Nejvíc rostou sýry. Nárůst 18 až 20 procent je tam určitě.

Projevují se už vyšší ceny v tom, že by lidé kupovali méně zboží?

Ježišmarjá, nepřivolávejte to. Potichounku kolem toho chodím. Lidé pořád chtějí jíst a udržet si tu kvalitu.

Jak se ale říká, dobře už bylo a měli jsme se moc dobře. Právě z toho je ta největší obava. Že lidé začnou nakupovat podle ceny a ne podle kvality. Speciálně český trh tu svou kvalitu ochránil a je možné, že se těchto výrobků teď bude prodávat méně. Že prodáme méně Lipánků. Že se začne nakupovat „nouze cnost“. Bude to i na úkor zdravé výživy. Ti lidé na to už nemusí mít peníze, když zaplatí elektriku a nájem.

Zatím se to ale nestalo…

Zaplať Pánbůh a dělejme vše proto, ať se ten trend zastaví.

Vrátím se k tomu, že jste říkal, že takto dokážete fungovat čtvrt roku. Co bude potom?

Vůbec nevím. Bude to přežívání. Abych teď jak Chytrá Horákyně dal nějakou radu… žádnou nemám. Jestli nějakou máte, tak mi poraďte. Nevím, co potom bude… Samozřejmě – nabízí se nižší výroba a srážení nákladů i za cenu – což bych hrozně nerad – propouštění lidí, nebo vypouštění aktivit, které nejsou nezbytně nutné proto, aby podnik existoval.

Co není nezbytně nutné?

Propagační akce. Obvykle se dojde k tomu, že se sahá do nákladů na reklamy a podpůrné akce na prodej výrobků. Sice to pak ještě chvíli setrvačností žije, ale pak do toho musíte dát dvojnásobek, než kdyby to kontinuálně běželo.

Je to nejhorší období, co jste v Madetě zažil, nebo už bylo hůř?

Já tu zažil už ledacos. Madeta je ale velmi finančně stabilní, je zdravá. Myslel jsem si, že tento trend bude pokračovat, ale teď o to mám do jisté míry obavy. Už jen s přihlédnutím k tomu, co se tou Evropou všechno hrne.

Vidíte nějaký výhled, kdy by se vše mohlo ustálit a ceny mohly jít dolů? Vidíte to světlo na konci tunelu?

Já doufám, že ceny energií se výrazným způsobem ustálí a že si trh zvykne a my si na to zvykneme. Čekal jsem ale, že s novým rokem nastane jasný signál. Vláda je tam ale jen pár dní a asi to nestačí udělat tak rychle. Ale ty ceny jsou neuvěřitelně přestřelené.

Vy jste zmínil leden, který finančně nevychází. Jak vlastně dopadl celý loňský rok? V roce 2020 vám tržby i zisk rostly…

Loni už jsme dopadli hůř. Sice jsme překročili bájnou hranici tržeb tohoto podniku 6 miliard. Překročili jsme ji asi o sto milionů korun i přesto, že jsme ztratili zahraniční trhy. Překročili jsme 6 miliard, ale zisk šel poměrně výrazně dolů.

Letošní rok vidíte ještě hůř?

Jednoznačně. To ani nechci domýšlet. Tak jak se mi jeví leden, tak fungovat nemůžeme.

Co uděláte za čtvrt roku, když se situace nezlepší? Škrtnete reklamu a sáhnete k propouštění?

To je možné. A to vše za situace, kdy v potravinářském průmyslu stále chybí lidé. Potřebovali bychom více lidí, výrobky se prodávají, zásoby nerostou, ale pokud bychom měli produkovat ztrátu … no, nejsme charita.