Spořicí mánie sílí. Češi už ušetří pětinu příjmů, říká šéf spořitelny

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco část Evropy utrácí, Češi dál rekordně spoří. Podíl peněz, které ze svých čistých příjmů domácnosti v tuzemsku uspoří, se dál zvyšuje. Z každé tisícovky Češi v průměru odloží dvě stovky stranou. „Jsme velmi spořivý národ. Já považuju spořivost za velkou ctnost,“ říká Tomáš Salomon, generální ředitel banky, která má spoření v názvu.

Podle šéfa České spořitelny vstupují české domácnosti do nové inflační doby v lepší formě než za covidu. Tehdy inflace spolkla třetinu tuzemských úspor. „Kondice domácností je určitě lepší. Nesrovnávejme to s covidovým obdobím, kdy lidé neměli možnost utrácet a kdy ten náraz do zdi celosvětově způsobil významnou opatrnost,“ uvedl bankéř v pořadu Agenda, který si můžete pustit nahoře ve videu.

Inflace, která během několika let výrazně znehodnotila úspory domácností, podle něj sice polevila, ale rozhodně nezmizela. „Inflační tlaky nepominuly, existují, i kvůli Hormuzskému průlivu a jeho blokádě, vyšší ceně pohonných hmot, ropy. Koneckonců bankovní rada České národní banky deklaruje silné odhodlání s inflací bojovat,“ říká Salomon.

Zároveň ale upozorňuje, že samotná Česká národní banka nemusí mít situaci plně pod kontrolou, pokud stát bude dál rychle zvyšovat zadlužení. „Pan guvernér to má jako hlavní cíl. Věřím tomu odhodlání. Jestli má všechny nástroje v ruce, to nevím, protože i fiskální politika státu ovlivňuje případné inflační tlaky.“

Právě vysoké schodky státního rozpočtu považuje za jeden z největších dlouhodobých problémů české ekonomiky. „Pokud si zvykneme na takto vysoké deficity a nebudeme mít odhodlání s nimi bojovat a snižovat je, ale budeme se tvářit, že si to můžeme dovolit, tak dlouhodobě je to strašně špatný návyk a jeden z velkých zdrojů potenciální inflace.“

Stamilionové schodky se staly pravidlem. A vláda se snaží prosadit novelu, která by otevřela dveře ještě bezuzdnějšímu zadlužování. Část peněz na výstavbu dálnic, železnic, přehrad či jaderných elektráren by se podle ní nepočítala do státního rozpočtu.

Česká ekonomika podle Salomona letos dál poroste. „Jsem lehký optimista, ekonomika je v dobré kondici. Máme před sebou pořád růstovou prognózu, byť se lehce zpomaluje,“ zmínil Salomon.

Další inflační šok velikosti let 2021 a 2022 podle něj pravděpodobně nepřijde. Úplný klid ale necítí. „Tak velké vlny inflace, jakou jsme zažili před těmi čtyřmi, pěti lety, se pravděpodobně nedočkáme. Ale že bych věřil tomu, že udržíme tu inflaci v limitu mezi dvěma, třemi procenty dlouhodobě, to bych ještě nejásal,“ varuje.

Právě Češi přitom patří k národům, které jsou vůči inflaci mimořádně citlivé. Důvodem je obrovský objem peněz, který drží na bankovních účtech. Na běžných účtech leží 1,17 bilionu korun, které se prakticky nijak neúročí. Dalších 1,53 bilionu mají domácnosti na spořicích účtech a objem vkladů za poslední rok narostl o dalších 170 miliard korun.

I relativně nízká inflace tak Čechům ukusuje z majetku výrazné částky. Přestože loni činila průměrná inflace jen 2,5 procenta, domácnosti kvůli ní na běžných účtech reálně přišly skoro o 30 miliard korun, vyplývá z dat společnosti 4Fin.

Minulá inflační vlna Čechy popohnala k investování, přibývá peněz v podílových fondech i dalších investicích. Ovšem i spořivost Čechů dál roste. Podle dat Eurostatu odkládaly domácnosti v posledním čtvrtletí loňského roku v průměru 19 procent svých čistých příjmů. Z každé stovky korun dají stranou 19 korun - stejně jako Němci. Více spoří už jen Slovinci, u kterých se ale opíráme o starší data. Průměrná míra úspor v Evropské unii přitom činí zhruba 15 procent.

Podle Salomona ale Češi na rozdíl od některých sousedů stále zůstávají velmi konzervativní a často se bojí investovat. Jako protipól uvádí Poláky, kteří ze stokoruny odloží průměrně jen desetikorunu. „Ten jejich drive a snaha o růst, o investice, o zhodnocování jsou citelné, oni to prostě mají v krvi.“

Polsko podle něj za poslední roky ekonomicky výrazně posílilo. „Netají se tím, že chtějí patřit mezi desítku největších ekonomik světa.“ A inspiraci by podle něj mohlo hledat i Česko. „Já si myslím, že zrovna napojení jak na polskou ekonomiku, tak na polskou mentalitu by nám docela slušelo.“

Současně šéf Spořitelny zdůrazňuje, že míra úspor je průměrem za celé Česko a že velká část společnosti s příjmy nevychází. „Máme zhruba 20 procent domácností, které skutečně hospodaří na hraně svého rozpočtu, nemají ani krátkodobou a už vůbec ne dlouhodobou rezervu.“

Přestože Češi stále drží obrovské objemy peněz na běžných a spořicích účtech, podle Salomona postupně sílí ochota investovat.

Změnu vidí hlavně u mladé generace. „Rozdělil bych to na mladou generaci, kde mám pocit, že to je součástí nějakých dobrých návyků, až bych řekl, moderních trendů. Jsou to možná menší částky a velmi pestré typy investic, od investic do krypta až po pravidelné investice do akcií.“

Ani geopolitické otřesy nebo nervozita na trzích podle něj zatím nevedou k panice. „Meziročně narostly počty investujících klientů zhruba o 14 procent. Já zatím nepozoruju zdrženlivost.“

Výrazně rostou také objemy investic a hypoték. „Je to 500 miliard korun, které s námi retailoví investoři zainvestovali, což je velké číslo. A podobně naše portfolio hypoték taky už dosáhlo 500 miliard korun.“

Šéf Spořitelny zároveň tvrdí, že Evropa neumí obrovské objemy úspor efektivně využívat pro financování růstu firem a ekonomiky. Zatímco v Evropě financují většinu růstu firmy přes bankovní úvěry, v USA hraje hlavní roli kapitálový trh. „80 procent potřeb růstu firem a financování firem se odehrává přes banky. Pro banky asi fajn, ale mám trošku pocit, že to tu ekonomiku brzdí.“

„V Americe je to přesně naopak. Tam naopak přes akciové programy a přes kapitálový trh je financováno 80 procent růstu ekonomiky,“ dodává.

Evropa by podle něj měla posílit kapitálový trh a více zapojit úspory domácností do investic. „A k tomu můžou právě přispět i ty peníze, které mají jednotliví retailoví klienti na účtech, protože tak můžou participovat na růstu evropské ekonomiky.“

Varuje také před tím, aby evropské úspory automaticky odtékaly do zahraničí. „Byla by škoda, kdybychom všechny ty prostředky prostřednictvím nějakých ETF instrumentů jakoby poslali do ekonomik, které jsou v zahraničí.“