Pojišťovny po covidu zpozorněly. Horší EKG a kila navíc mohou ztrestat

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Covid 19 zpřísnil podmínky hodnocení zdravotního stavu v pojišťovnách a způsobil, že někteří lidé se dnes nedají pojistit. Pojišťovny ještě nemají dost dat, na základě kterých by mohly správně „ocenit“ riziko spojení covidu s nějakou chronickou nemocí zájemce o pojištění, a proto ho raději odmítnou.

„Nejčastější komorbiditou, na kterou lidé umírali, jsou onemocnění srdce – ischemická choroba srdeční. Druhou nejčastější je cukrovka, spojená s cévním systémem. Tito klienti jsou dnes oproti době předcovidové hůř pojistitelní,“ uvedl šéf pojišťovny Simplea Martin Švec v pořadu Agenda SZ Byznys.

Podle informací Národního ústavu duševního zdraví v souvislosti s pandemií covidu-19 vzrostl výskyt duševních onemocnění u dospělé populace ČR téměř na 30 %. Situaci pak ještě prohloubil válečný konflikt na Ukrajině. Jak se to odráží v životním pojištění? Přeci jen duševní potíže se někdy těžko prokazují a těžko se pasují do tabulek pojišťoven.

I my pozorujeme zhoršující se trend duševního zdraví populace. A to jak při vstupu do pojištění, kdy chodí daleko víc zájemců, kteří již nějakou diagnózu mají a trpí nějakými problémy. Tak při pojistných událostech, kdy jsou naši klienti častěji v pracovních neschopnostech. Někdy to vede i k invaliditě – ten stav je tak těžký, třeba společně právě s covidem.

Začíná být obecně vidět, že duševní zdraví lidí trpí. Máme za sebou několik lockdownů, dva roky velké nejistoty, teď válka na Ukrajině. Nic, na co by třeba moje generace (respondent se narodil v roce 1986 – pozn. red.) byla zvyklá. Třicet let tu nic takového nezažila. Lidé na to nejsou připravení.

Prý rostou i úrazy v domácnostech – ty často plynou z vyhrocených vztahů v rodinách, které někdy vyústí až v násilí. Zaznamenali jste to?

Měli jsme několik pojistných událostí, kdy bylo z lékařských zpráv patrné, že soužití dvou lidí během lockdownu došlo do takového stavu, že vyústilo v napadení. Pojistné události byly úrazového charakteru, byl tam otřes mozku, tržné rány na hlavě apod.

Mnoho lidí si platí pojištění schopnosti splácet své závazky, například když si bere úvěr nebo hypotéku. Vztahují se pojistné podmínky i na duševní onemocnění?

U většiny pojištění, která si klienti sjednávají společně s hypotékou na pobočce banky, není kvalita tak velká jako u standardních retailových produktů. Dokážu tvrdit, že většina z nich to nekryje – v případě pracovní neschopnosti a často i invalidity.

Dříve pojišťovny také neplnily invaliditu, která byla zapříčiněná duševními nemocemi. To se ale za deset let dost vyvinulo, dnes to většina pojišťoven u standardních produktů kryje – v případě invalidity. V případě pracovní neschopnosti většina kryje organická onemocnění a schizofrenii.

Která jsou to organická duševní onemocnění?

Ta, která se prokáží nějakými diagnostickými zobrazovacími metodami. Aby pojišťovna měla jasný důkaz, že tím klient trpí. Ta, která jsou často subjektivní, pojišťovny standardně neplní.

Mluvil jste o invaliditě, určitě jsou i trvalé následky duševního onemocnění. Jak se to posuzuje? Jak dlouho musí onemocnění trvat, abyste ho uznali jako trvalé následky nebo invaliditu?

Co se týče invalidity, tam většina pojišťoven postupuje podle našeho sociálního systému. Když je klientovi přiznaná invalidita posudkovým lékařem, tak to pojišťovny nerozporují. Někdy mají vlastního posudkového lékaře.

Kvůli covidu musí pojišťovny plnit své závazky ve více případech. Kromě častějších pracovních neschopností a hospitalizací se jedná i o invalidity z následků a komplikací onemocnění covid-19. Co to udělá s cenami pojištění?

Zatím nepozorujeme nějaký nárůst cen. Spíš se stává to, že část klientů se stala nepojistitelnými. Už jsou první studie, jsou vidět data, které komorbidity (současný výskyt více nemocí – pozn. red.) způsobují vážnější průběhy covidu nebo následky.

Nejčastější komorbiditou, na kterou lidé umírali, jsou onemocnění srdce - ischemická choroba srdeční. Druhou nejčastější je cukrovka, spojená s cévním systémem. Tito klienti jsou dnes oproti době předcovidové hůř pojistitelní.

Protože kdyby dostali covid, je větší pravděpodobnost, že nastane pojistná událost a vy budete muset vyplácet peníze.

Přesně tak. Dnes těch dat není ještě tolik, abychom, správně stanovili cenotvorbu.

Takže to radši „zaříznete“ rovnou, tedy že takového člověka nepojistíte?

Jak v kterých případech. Bohužel ale část klientů - těžce obézní lidi s těžkou cukrovkou na inzulinu - si dnes pojištění sjednají podstatně hůř.

A dřív byli pojistitelní? Ano, s nějakou přirážkou 200, 300 procent. Třeba cukrovka je multisystémové onemocnění, které nejde vyloučit pojistnou výlukou. Kdybychom mu vyloučili cukrovku, vyloučili bychom mu z pojištění skoro všechno. Buď se musí dát přirážka za zhoršený zdravotní stav, nebo toho klienta nepojistit.

Zaznamenáváte také důsledky kvůli pandemii odložené neakutní péči? Významně vzrostl například počet diagnostikovaných onemocnění rakovinou, protože lidé zanedbávali nejen preventivní, ale i diagnostické prohlídky, a přišli tak se svými zdravotními problémy k lékaři pozdě.

Už při prvním lockdownu se někteří doktoři dali do „covid módu“, a to nejen v nemocnicích, ale i praktici. A úplně přestali poskytovat tu základní péči. Řešilo se to po telefonu distančně, což nikdy nemůže nahradit fyzický kontakt s pacientem.

Bohužel jsme se setkali s několika případy, kdy jsme po klientovi chtěli nějaké lékařské zprávy a vyšetření. Klientův praktik ho odmítl, že teď řeší covid. Poslali jsme klienta za naším lékařem a ten diagnostikoval třeba těžkou neléčenou cukrovku.

U jiného případu se nám nelíbily laboratorní hodnoty, praktik je ale nechtěl řešit, řekl: „Přijďte po covidu.“ Klientovi jsme řekli, ať se zkusí nechat vyšetřit někde jinde. A tam mu diagnostikovali rakovinu.

Bohužel ani dnes se někteří doktoři nevrátili do původních kolejí a případů, které nejsou „dovyšetřené“, je spoustu. Velký nárůst rakoviny prsu u žen – je tam zpoždění, které se bude nějaký ten rok dohánět.

Ještě bych se vrátila k těm cenám. Říkal jste, že cenové pohyby nepozorujete. Ale přece, pokud je víc pojistných událostí, tak na to pojišťovny musí nějak reagovat.

Záleží na tom, jakou mají strukturu kmene. Jsou pojišťovny, které covid doběhl víc. Mají třeba v pojistném kmeni starší lidi. U nás byl dopad ne zanedbatelný, ale v rámci toho, co pojišťovna musí být schopna absorbovat.

Na druhou stranu jsme pozorovali menší úrazovost: bylo méně dopravních nehod, lidi nesportovali. Takže se to nějak vykompenzovalo. Proto k tomu zdražení ještě nemuselo dojít.

A očekáváte zdražení?

Asi ne v souvislosti s covidem, ale obecně s růstem cen. Trh je tu ale vysoce konkurenční.

I u životního pojištění? Jde o komplexní produkt a jedna smlouva těžko srovnatelná s druhou.

Nemyslím si, že dojde k nějakému razantnímu zdražení, jak vidíme v jiných sektorech.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.