Pošta potřebuje drastický zásah, dojdou peníze na pobočky, říká její šéf

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

České poště dojdou příští rok peníze na financování pobočkové sítě ve stávajícím rozsahu. V rozhovoru pro SZ Byznys to řekl generální ředitel pošty Roman Knap. Pošta na základě vládního nařízení musí provozovat 3200 poboček. S odvoláním na údaje Evropské komise by podle Knapa k zajištění základních služeb ale stačilo 2000 poštovních poboček.

„Musíme najít systém financování pobočkové sítě na další rok. Česká pošta sama ze svého provozu pobočkovou síť v té fyzické rozsáhlé podobě od příštího roku dále neufinancuje,“ řekl v pořadu Agenda SZ Byznys šéf České pošty.

„Dostáváme se do fáze, kdy další opatření, která mají výrazně změnit ekonomiku provozu podniku, už nejsou pouze kosmetická, ale je potřeba opravdu drastický zásah do struktury celé firmy. Právě například do provozu pobočkové sítě,“ dodal Knap v rozhovoru.

Zprávu o kritickém stavu poštovní pokladny přinesl Knap v době, kdy už měl k 30. září ve funkci skončit. Manažerovi uškodila loňská krátká schůzka s podnikatelem Michalem Redlem, který byl letos obviněn v korupční kauze Dozimetr. V pátek však Ministerstvo vnitra coby zakladatel České pošty oznámilo, že Knap v čele státního podniku zůstane až do ukončení právě zahájeného výběrového řízení. Samotný Knap vzápětí v rozhovoru pro Seznam Zprávy nevyloučil, že se do výběrového řízení sám přihlásí.

Navzdory hledání „nejvyššího pošťáka“ dosavadní šéf tvrdí, že jeho pozice je stále silná a má mandát řešit krizovou situaci ohledně financí podniku stejně jako připravovat transformaci pošty, uzavírat smlouvy a činit všechny typy obchodních transakcí. „Mám normální plný mandát,“ dodal.

Takzvanou univerzální službu, do níž patří provoz poboček ve stávajícím rozsahu, pošta financuje hlavně ze služeb okolo listovních zásilek. Právě výnosy z dopisů ale přitom setrvale klesají.

„Jako management předkládáme různé varianty toho, jak lze pobočkovou síť provozovat, jaká je nákladovost a ztrátovost jednotlivých poboček,“ uvedl Knap. Zároveň odmítl, že rušení poboček je nevyhnutelné. „Jsou tam ještě i jiné cesty,“ doplnil.

Pošta již srazila náklady na pobočky o jednu miliardu korun například zkrácením otvírací doby. Pokračuje také projekt franšízového provozu poboček nazvaný Pošta Partner. V září se počet poboček provozovaných v partnerském programu dostal na 800 pošt.

Náklady na nekomerční univerzální služby kompenzuje poště stát částkou 1,5 miliardy korun ročně. Tuto veřejnou podporu ovšem musí schválit Evropská komise. Na období 2018 až 2022 schválili bruselští úředníci podporu až letos v létě. Mezitím si Česká pošta musela půjčovat na provoz miliardy od bank. Knap připouští, že peníze zaplacené na úrocích nebyly malé.

„Dokud úroky nebyly příliš vysoké, tak nás to stálo 70 milionů korun ročně. Během jednoho roku nám to vyskočilo na 256 milionů korun,“ řekl.

Ani v dalším období se však pošta bez komerčních úvěrů obejde. Na dobu od příštího roku musí Evropská komise státní peníze pro poštu posvětit znovu a než se tak stane, musí si podnik znovu půjčit od bank.

„V září jsme spustili notifikaci na další období,“ poznamenal. Tentokrát by však podle Knapa měla být takzvaná notifikace podstatně kratší. A to díky tomu, že řada úkonů byla učiněna během minulého schvalování.

Česká pošta od roku 2018 prodělává. Za minulý rok byla v minusu přes půl miliardy korun. Ztrátu očekává šéf pošty také letos. Mimo jiné kvůli vyšším nákladům na energie a pohonné hmoty.

Na celý rozhovor se můžete podívat výše.