Pokud na Ukrajině nezvládnou zasít pole, pečivo zase podraží, varuje expert

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Ukrajina patří mezi tři největší světové exportéry pšenice. Společně s Ruskem vyváží do světa až 30 procent světového exportu.

Lidé na Ukrajině se musí co nejdříve vrátit na pole. Nejpozději do dvou týdnů, jinak bude mít Evropa další problém. Tvrdí to akreditovaný poradce Ministerstva zemědělství ČR Lukáš Musil ze společnosti Agdata, která je strategickým partnerem české Agrární komory na období let 2022 až 2024.

Kromě jiných vlivů, které zvyšují ceny potravin, se může přidat další: obilí nebude zaseto včas, nebo nestihne vyklíčit a vyrůst. Kvůli tomu, že v zemi, které se přezdívá „obilnice Evropy“, se teď válčí.

„Základní měsíce pro setí v Evropě jsou březen a duben. Muselo by to být velice rychle, že by se ti lidé vrátili na pole. A muselo by začít pršet a být takové podmínky a srážky, aby obilí stihlo včas vyklíčit,“ říká s obavami poradce ministerstva zemědělství.

Nebojí se, že by zboží nebylo dost. Z čeho má strach, je ještě vyšší míra inflace. Právě potraviny přitom vedle bydlení a dopravy zdražují nejvíc. Naposledy, tedy v únoru, stoupla v meziročním srovnání v Česku na 11,1 procenta a je tak nejvyšší od června 1998.

Kvůli válce na Ukrajině bude podle Lukáše Musila zdražovat třeba pečivo. „Rohlíky, chleba. V nejbližší době o 30 procent. A pokud bude neúroda, jako jsme viděli v letech 2015 až 2018, tak mohou ceny růst až o 100 procent,“ je přesvědčen.

Zda a jak moc postihne i českého zákazníka, nebudeme vědět hned. Poznáme to v průběhu sezony. „Během května června, ale v zemědělství to poznáte, až je sklizeno. Takže úplně přesně to budeme znát v červenci srpnu,“ dodává v byznysové Agendě Seznam Zpráv.

Česko je v produkci pšenice soběstačné. Chybějící obilí z Ukrajiny skupují od českých zemědělců africké i asijské státy. Zda by měl stát v takovém případě regulovat vývoz, ale podle Lukáše Musila není tak jednoznačné.

„Tím, že se desítky let řídíme volnou rukou trhu a jen v několika plodinách jsme soběstační a můžeme tedy exportovat, tak tohle je pro zemědělce citlivé téma. Samozřejmě se musí regulovat v případě, že by hrozil nedostatek, což ale v tuto chvíli není,“ říká Lukáš Musil.

Stát by se podle něj měl spíš zaměřit na vyšší výnosnost plodin. Technologie máme, výnosy mohou stoupnout až o 30 procent, třeba u pšenice.

„Pomocí meteostanic, půdních senzorů a především družicových dat máte neuvěřitelný přehled o vývoji rostlin na polích. Tudíž dokážete aktuálně reagovat a cílit vaše vstupy a zásahy ve správný čas na správné místo. Tohle je potenciál precizního zemědělství,“ uvažuje poradce ze startupu Agdata s tím, že chybí to zásadní: vůle a podpora ze strany státu. Podpora práce s daty.

„Hodně to teď zmiňuje ministr Nekula a my doufáme, že se to objeví v dalším strategickém plánu a padne to na úrodnou půdu. Nás to zaskočilo v minulém programovém období, kdy digitalizace a precizní zemědělství bylo v popředí ve strategickém plánu, nakonec se to posunulo, hlavní zůstává soběstačnost a šetrný způsob hospodaření,“ vysvětluje.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) hodlá tento týden na poradě ekonomických ministrů prosazovat zvýšení podpory domácích zemědělců o 540 milionů korun. Je to dvojnásobek podpory jedenácti milionů eur, kterou Česko získá z krizových rezerv Evropské unie na pomoc zemědělcům, kteří se právě kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýkají s rostoucími náklady a cenami zemědělských produktů. Nekula to řekl v neděli v České televizi.

Podle výpočtů Agdata loni stálo hospodaření na jednom hektaru pšenice v tuzemsku 15 až 20 tisíc, letos se obdělání stejné plochy českým pěstitelům prodraží až o 7 tisíc.

„Hodně to závisí na tom, jak velká je to farma a jaké má k pěstování podmínky. Vezměte si, co dělá nafta a další vstupy, hnojiva, která zdražují enormně už delší dobu. Takže se hektar může prodražit až o třicet procent,“ vypočítává Musil.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodním videu nebo v podcastu Agenda.