Pneumatiky zdražily a letos to není naposledy, říká šéf Pirelli

Výroba pneumatik patří k těm energeticky náročnějším provozům. A vzhledem k raketově rostoucím cenám plynu i elektřiny tak budou nastávající měsíce pro firmy náročné. V jednom z pěti předních výrobců pneumatik na světě, italském Pirelli, proto aktivovali energetické krizové plány.

„Zřídili jsme výbor pro omezení energetických rizik, který situaci pečlivě na denní bázi sleduje a vyhodnocuje. Snaží se o omezení rizik spojených s dodavateli a zavádí energeticky účinné programy, jako jsou řízení výrobních špiček, rekuperace tepla a podobně,“ řekl v Agendě SZ Byznys Jan Mulač, šéf české a slovenské pobočky Pirelli.

„Kdyby se opět něco stalo, tak jsme plně připraveni,“ doplňuje s tím, že při výrobě pneumatik naštěstí není potřeba plyn.

Zároveň je podle něj v záloze provozní plán pro německé a italské závody, který počítá přechodem na alternativní zdroje energie. Firma dohromady vyrábí 8 milionů kusů pneumatik ročně.

Zvládnete výrobu a nastávající zimu vzhledem k výpadku vaší továrny v Rusku, která je zaměřená právě na zimní pneumatiky?

Je pravda, že Pirelli mělo zhruba pět procent celosvětové výroby v Rusku. Museli jsme najít kapacity mimo tuto zemi a podařilo se nám to v Turecku a Rumunsku. Jediný problém, který máme, je, že se nepodařilo získat formy, které jsou potřeba na výrobu pneumatik, takže jsme museli využít formy jiné a některé dezény na zimu nebudou dostupné. Ale musím říct, že kapacitně jsme to zvládli.

Kolik stálo přesunutí výroby jinam?

Stálo to opravdu spoustu peněz. Jsou to vysoké řády milionů dolarů, ale podařilo se nám to. Miliony kol, které jsme tam vyráběli, jsme museli rychle nahradit. Vybudovat jinou továrnu jinde by trvalo nejméně dva roky.

Neomezí ale toto náhradní řešení zase výrobu letních pneumatik? Nebude pak nouze pro změnu na jaře?

Určitě ne, my jsme s tím počítali a vyrábělo se částečně na sklad. Určitě budou nějaké výpadky, ale ne globální. Tohle platí nejen pro nás, ale pro celý trh.

Zdražujete?

Samozřejmě. Výroba pneumatik je velmi náročná energeticky, ale i na suroviny. A jak vidíme, ceny energií šly skokově nahoru. Rok co rok vždy v září zdražujeme. Všichni výrobci, o 20 procent.

Bylo to postupné, jak nabíhaly náklady včetně těch na převod výroby z Ruska do jiných zemí. Takže každý čtvrtrok se zdražovalo o pět, sedm procent. A mám obavu, že do konce roku může přijít ještě další zdražení vzhledem k tomu, co se děje. Nejpozději další zdražení přijde začátkem nového roku, přijdou nové ceníky, přinejmenším o pět procent. Ceny, řekněme dvacet let, stagnovaly, teď je skok šokový.

A další investice společnosti?

Větší investice jsou teď pozastaveny. Určitě investujeme do technologií, ale nyní v žádném případě do výstavby nových výrobních kapacit.

Svět stále řeší velké problémy s logistikou, vázne vám doprava ze zemí, kde vyrábíte?

Výrobce, který má kapacity v jihovýchodní Asii, odkud musí mít kontejnerovou dopravu, tam je ten problém velikánský. Kontejnery nejsou a navíc mnohonásobně zdražily. My máme výrobu i ve střední Evropě a logistiku zajišťuje nákladní doprava.

Ale ta se vám zásadně prodražila…

Ano, ale jsou to procenta. Máme nasmlouváno dlouho dopředu a velké objemy. Takže je to problém, ale nezabije nás to. Přežijeme to.

Pořád je tady ale asijská produkce, je to vaše největší konkurence?

Je to jednoduše konkurence. Vždycky bude. My jako Evropa máme výhodu v tom, že poté, co se stalo v lodní dopravě, v Suezském průplavu, poté, kdy se zdražuje a tak dále, tak konkurence výrazně polevila. To je výhoda. Ale pořád je to konkurence a ta se snaží.

Jak byste za léta, kdy jste v branži, popsal současnou situaci na trhu?

Každý se mě ptá, jak jsem vydržel 25 let v jedné firmě a v jednom oboru. A já jim vždycky říkám: „Víte, každý den, každý měsíc i rok je jiný.“ Je to samozřejmě teď šoková záležitost, ale automobilový průmysl i Evropa jsou už na šokové záležitosti velmi dobře připraveny. Něco jiného je výroba aut.

My jsme náhradní díl, který se vyrobí… a jezdit se bude pořád. Jestli to bude staré nebo nové auto, pneumatika bude pořád potřeba. Šok je veliký, ale ne tak jak pro výrobu aut.

V čem vidíte největší potíže automobilového průmyslu?

Stále nejvíc chybějí některé díly, čipy počínaje a různou kabeláží z Ukrajiny konče. Další obrovská věc je přechod v Greendealu na elektromobily. To je takový skok pro ekonomiku, že to není něco, co by konečný uživatel přivítal.

Čeho se nejvíc bojíte pro následující rok v byznysu?

Já se nebojím ničeho. Bojím se jen, aby Evropa zůstala bez zbraní.