Ostrá jednání v autoprůmyslu. Argumentem je už i ukončení výroby

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Zatímco na dovolených nebo denní spotřebě se přicházející horší časy ještě neprojevily, nákup nového automobilu lidé odkládají. „Nevidím naakumulovanou poptávku. Zdroje domácností jsou omezené. Že by nastalo prudké zlepšení politické situace (na Ukrajině, pozn. red.), taky nevidím. Není reálné výrobu dohnat,“ míní Štěpánek.

Jindy tahoun ekonomiky, autovýroba, ji teď stahuje dolů. Automobilový průmysl se propadá už desátý měsíc v řadě. Konkrétně v dubnu poklesla výroba v meziročním srovnání o 15,7 procenta, ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 je výroba stále níž o 12,6 procenta.

„Čísla odpovídají tomu, co pociťujeme my dodavatelé do automobilového průmyslu,“ komentuje čerstvá čísla Kvido Štěpánek. I v jeho továrně v Jablonném nad Orlicí nejede výroba zdaleka naplno: „My se srovnáváme s rokem 2019, tam je pokles markantnější než s rokem minulým.  Vyrobíme asi o 30 % méně než před začátkem covidu.“

Přesto je Kvido Štěpánek proti tomu, aby stát autoprůmysl podpořil kompenzacemi: „Když se setkám s průmyslníky, tak jsem tam jako černá ovce nebo bílá vrána. Ostatní volají po podporách a já jim říkám: Neblbněte, musíme si pomoct sami, nemůžeme stát zatěžovat dalšími a dalšími dluhy.“

Divokým změnám a výpadkům poptávky se podle Štěpánka firmy musí přizpůsobit. Ty, co vyrábějí čistě pro auta, ale mají smůlu: „Je to výzva. V ustáleném prostředí umí pracovat každý. My máme štěstí, že nejsme čistokrevní automobilisté, máme víc než čtvrtinu ve vlastních výrobcích. Můžeme přesouvat pracovníky z pracoviště na druhé,“ popisuje Štěpánek, který produkuje kromě komponentů do aut i elektrospotřebiče.

Autoprůmysl zaměstnává v Česku 180 000 lidí. Špatné výsledky patrně dopadnou i na ně.  „Atmosféra není dobrá,“ uznává Štěpánek. Jeho společnost má ale zatím stále práci pro všech 500 zaměstnanců. Provoz ale museli přeorganizovat.

A z dlouhodobého plánování se překlopili do „punkového“ režimu: „Náš daily business (denní podnikání, pozn. red.), výlisky a podsestavy, žije s kratším horizontem než Škodovky. Oni vyrábějí z týdne na týden. My z půl týdne na půl týden. Ve čtvrtek dostanete rapidní změny od pondělka a musíte se jim přizpůsobit,“ popisuje Štěpánek denní praxi. Firma vyrábí i lisovací formy, i tam je znát pokles poptávky.  

Firmu Isolit-Bravo, jejíž hodnota se pohybuje kolem 1,5 miliardy korun, nejvíc tíží ceny materiálů. Nachází se uprostřed obchodního řetězce. Producenti materiálů tlačí na vyšší ceny a odběratelé produktů, jako třeba Škoda Auto, je podle Štěpánka hned neakceptují.

Část produkce prodává se ztrátou. „My jdeme za Škodovkou a říkáme, že materiál zdraží o 50 % a že bychom to potřebovali promítnout do ceny. Jenže oni nejednají tak promptně. Dneska se bavíme ještě o cenách, které měly být zvýšeny v září,“ řekl SZ Byznys.

Jednání v byznysu tak přiostřila, i sám Kvido Štěpánek, který v branži působí 30 let, podle svých slov přitvrdil: „Jsem asertivnější. Jinak bych mohl firmu zavřít. Dochází k tomu, co osobně nenávidím a nikdy se to nedělalo. Bavíme se se zákazníkem o tom, že výrobu zastavíme a on ať si najde jiného dodavatele. To k dobrým obchodním vztahům nepřispívá.“

Na dodavatele materiálu výrobci komponentů tlačit podle Štěpánka nemohou: „Jsou to nadnárodní firmy. Ty se nebaví ani se Škodovkou, natožpak s námi. Jen oznámí, že cena je vyšší.“ Na některý materiál si k tomu v Isolitu počkají dlouhé měsíce, na součástky dokonce i tři roky. „Prodloužily se dodací lhůty. Třeba ze 4 týdnů na 12. U elektroniky je dodací lhůta i 36 měsíců.“

Podstatným nákladem jsou pro dodavatele autoprůmyslu energie. Štěpánkova firma za elektřinu utrácí 3× více než loni touhle dobou. Ušetřit se moc nedá, tvrdí majitel: „Ušetříte jen jednotky procent, ale elektřina jde nahoru o 300 %, na to se nedá našetřit.“