Bojler může lidem vydělávat peníze. Stačí k němu „půjčit vypínač“

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Obchodní firma Delta Green vsadila na proměnu energetiky. K prosté dodávce elektřiny přidává obchod se spotřebitelskou flexibilitou, kterou mohou poskytovat domácnosti. Firma je tak dnes u nás jedním z největších obchodníků s touto stále cennější komoditou v segmentu maloodběratelů.

Spotřebitelská flexibilita znamená přizpůsobení odběru elektřiny cenám na energetické burze a potřebám sítí. Flexibilní zákazník spouští spotřebiče, když je elektřiny přebytek a její cena nízká. A naopak minimalizuje odběr ve spotřebních špičkách, když je proud drahý.

Flexibilita pomáhá udržovat stabilitu v rozvodné soustavě, do níž musí v každém okamžiku přicházet jen tolik energie, kolik je z ní odebíráno. S rostoucím podílem solárů a větrníků přibývá výkyvů, které správci sítí vyrovnávají pomocí takzvaných podpůrných služeb: Když je výkonu přebytek, platí za mimořádnou spotřebu. A když je naopak poptávka vysoká a hrozí nedostatečná nabídka, dokupují elektřinu z flexibilních zdrojů.

Z flexibility se tak stává ceněná komodita. Flexibilní přizpůsobení spotřeby elektřiny jako placenou službu už nějakou dobu nabízejí firmy. Typicky mrazírny, pro něž není problém zvýšit či snížit výkon chladicích strojů podle momentální potřeby.

Delta Green pracuje na tom, aby se do obchodů s flexibilitou mohly zapojit i domácnosti. Na rozvoj rodícího se systému dostala letos nový kapitál ve výši 2,2 miliony eur (přes 54 milionů korun) od tří investičních fondů. Jak je daleko, vysvětluje spolumajitel Jan Hicl v pořadu Agenda SZ Byznys.

Delta Green jako dodavatel elektřiny není pro každého. V nabídce má jen prodej za spotové ceny, což mohou využít pouze klienti s takzvanými průběhovými elektroměry. Ty dokážou odečítat spotřebu po čtvrthodinách a mají je zatím hlavně majitelé domovních solárů.

Spotový prodej funguje tak, že spotřebitel platí proměnlivé ceny, kopírující vývoj na burzách. Tam se cena elektřiny mění po hodinách podle momentální nabídky a poptávky.

Soláry na střeše přirozeně vedou svého majitele k tomu, aby spouštěl domácí spotřebiče v době, kdy mu instalace vyrábí a elektřinu má zadarmo. Spotové ceny navíc motivují k posouvání spotřeby na dobu, kdy je elektřina na trhu levná (někdy padá i do záporu, kdy spotřebitel dostává za odběr ze sítě zaplaceno). Solárník je motivován i k tomu, aby posílal nespotřebované přebytky z panelů do sítě v době spotřebitelských špiček, kdy cena stoupá.

Oproti běžným tarifům s pevnou cenou se na promyšleném hospodaření s elektřinou dá výrazně ušetřit. Zákazník ale musí počítat s tím, že na sebe sám bere riziko cenových výkyvů, které jinak nese obchodník. A že musí být schopen ustát krize, jako byla ta před dvěma lety, kdy ceny na řadu týdnů vyletěly do astronomických výšin.

Zájem o spotové tarify nicméně roste. „Spot umožňuje benefit, kterému říkáme surfování na spotu,“ říká spolumajitel Delta Green. „Přesouváním spotřeby do levnějších hodin dokážou někteří zákazníci ušetřit až 100 procent výdajů za elektřinu. Každý měsíc vyhlašujeme nejlepší surfaře na spotu, tedy zákazníky s nejnižší cenou. Jednomu pánovi se už podařilo dosurfovat si až k průměrné záporné ceně za celý měsíc s běžnou spotřebou,“ řekl v rozhovoru.

Solárníci mohou své surfovací úsilí zintenzivnit tím, že optimalizují ukládání vlastní produkce do baterií. Pro chod velkých spotřebičů, jako jsou nabíječky elektroaut, bojlery, ohřev vody v bazénu, elektrokotle nebo tepelná čerpadla, využívají elektřinu ze sítě v době, kdy je levná. A vlastní přebytky posílají do sítě v době, kdy cena stoupá, obvykle za podvečerních špiček.

Některé firmy nabízejí solárníkům software, který zohlední zvyklosti a potřeby domácnosti, předpověď počasí i vývoj burzovních cen a optimalizuje spotřebu domácnosti i prodej přebytečné elektřiny. Klient se tak nemusí o chod svého systému starat. A může za to dokonce dostat odměnu.

„Nabízíme princip, kdy si uživatel může nastavit, v kolik hodin chce mít teplou vodu, nabité auto, kdy si může dovolit omezit teplotu v domě. Zařídíme to přes uživatelsky příjemné vstupy, klient ušetří a zároveň mu na konci měsíce přijde platba za to, že jsme mu mohli se spotřebiči v danou chvíli hýbat,“ popisuje systém Hicl. Jeho firma se teď s posíleným kapitálem chystá službu pro domácnosti rozjet ve velkém.

„Peníze od investorů jsme dostali právě na to, abychom u domácností dokázali flexibilitu aktivovat. Abychom se dokázali napojit na co nejvíc domácností a dokázali z nich vytáhnout flexibilitu, kterou mají. A abychom ji dokázali agregovat, tedy skládat do větších bloků, které už stojí za to ovládat z pohledu bilance celkové energetické sítě,“ vysvětluje spolumajitel Delta Green.

Flexibilitu může jeho firma v budoucnu prodávat správci přenosové sítě ČEPS, pokud dokáže z nabídky drobných spotřebitelů poskládat, neboli „agregovat“ bloky o výkonu minimálně jednoho megawattu. Flexibilitu ale může také poskytovat dalším obchodníkům.

Každý dodavatel elektřiny musí totiž dopředu hlásit, kolik energie pro své klienty další den odebere. Predikce jsou stále obtížnější s tím, jak v soustavě přibývá neřiditelných obnovitelných zdrojů. Pokud se obchodník od predikce odchýlí, je penalizován za takzvanou odchylku. Může ji ale minimalizovat tím, že operativně nakoupí potřebný objem výroby nebo spotřeby, který mu umožní odhad dodržet.

„S pomocí velkých bloků flexibility pomáháme odchylku vyrovnávat ať už sami sobě, nebo jiným dodavatelům,“ shrnuje Hicl.

Podle Hicla se u domácností skrývá obrovský flexibilní potenciál. „Potenciál domácností, pokud přidáme elektromobily, je v Evropě přibližně sedminásobný oproti průmyslu,“ říká.

Je to podle něj tím, že v domácnostech je 75 procent spotřeby energie tvořeno ohřevem vody a vytápěním, přičemž elektrokotle, tepelná čerpadla a bojlery jsou výborným prostředkem k regulaci. „Jsou velmi flexibilní. Není problém topení na chvíli vypnout nebo vybrat okamžik, kdy ohřát vodu,“ vysvětluje Hicl.

Je otázka, kolik spotřebitelů je ochotno svěřit ovládání spotřebičů ovlivňujících domácí pohodlí dálkově řízenému softwaru, jehož úkolem je „vytáhnout z nich flexibilitu“. Hicl se toho ale nebojí: „Je to samozřejmě dobrovolné, ale vidíme, že u zákazníků, kteří přecházejí na spot, se flexibilní chování objevuje zcela přirozeně,“ říká.

Počátkem letošního roku testovala Delta Green nasčítání flexibility z domácností pro státní firmu ČEPS. „V testu jsme měli 30 domácností, které mohou nabíjet baterie, elektroauta nebo nahřívat bojlery. Vyšlo nám, že abychom sestavili potřebný jeden megawatt pro ČEPS na službu DOWN, tedy na zvýšení spotřeby, potřebovali bychom takových domácností 80,“ popisuje Hicl. Je v tom ale háček:

„V pilotním testu jsme měli spoustu inovátorů, kteří mají atypické domácnosti a hodně výkonná zařízení. Proto počítáme, že bychom na stejný výkon potřebovali asi 200 až 250 běžných domácností. Nicméně jsme si ověřili, že naše technologie umožňuje přijmout signál od ČEPS a rozdělit ho do domácností, kde spustíme zařízení, měříme, co dělají, a převedeme data zpátky do ČEPS, který ověří, jak službu plníme. Podařilo se ověřit technologickou připravenost agregace z domácností,“ řekl Hicl.

Nad technologií je podle něj teď třeba stavět další funkční vrstvu –⁠⁠ administrativu, certifikační systém a standardní produkty pro zákazníky. Aby se agregace rozběhla, musí se také rozšířit počet domácností s průběhovými chytrými měřiči. To ale zřejmě odstartuje novela Energetického zákona zvaná Lex OZE 2, která začne platit už od letošního července a která rozšiřuje okruh spotřebitelů, jimž distributoři montují smart měřiče bezplatně.

V Delta Green odhadují, že se dodávka spotřebitelské flexibility z domácností stane běžnou službou během zhruba pěti let.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.