Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Všechny účastnické fondy doplňkového penzijního spoření, v nichž mají Češi podle posledních dostupných údajů uloženo 214 miliard korun, ke konci listopadu vydělaly.
Nejvíc se dařilo dynamickému fondu společnosti UNIQA, jehož klienti si připsali 33 procent. Druhý skončil dynamický fond ČSOB s výnosem skoro 20 procent. Třetím nejlepším byl s 18procentním výnosem dynamický fond Allianz.
Dynamický fond Penzijní společnosti Conseq s ročním výnosem 13 procent zaostával. „Více vydělávaly fondy, která vsadily na americké akcie a technologické firmy. My jsme opatrnější na americké akcie, jejich ceny jsou hodně vysoko, proto se jim v portfoliích vyhýbáme. Větší podíl máme na rozvíjejících trzích, ve střední Evropě,“ vysvětluje horší výsledky svého fondu Richard Siuda.
Třebaže je penzijní spoření klasickou dlouhou investicí na desítky let, kde se vyplatí investovat dynamicky, tedy převážně do akcií, v reálu takovou strategii využívá pouze třetina účastníků. Zhruba polovina lidí zvolila konzervativní strategie, které dlouhodobě příliš vysoké zhodnocení nepřinesou.
Stará forma penzijních fondů, takzvané transformované fondy, loni vydělaly kolem tří až čtyř procent. Jejich výnosy nesmějí jít ani krátkodobě do minusu, a tudíž volí nejopatrnější strategii.
Změny penzijka Čechy k vyššímu spoření nepřiměly
Doplňkové penzijní spoření doznalo v loňském roce změn. Od daní je nově možné odečíst si více, celkem 48 000 korun. A vláda zvedla minimální povinnou úložku, při které dostane účastník státní příspěvek. Moc lidí k vyšším příspěvkům však nepřiměla.
„Změnu udělalo jen sedm procent klientů, přestože jsme jim to komunikovali. Změna šla udělat online. Naopak ti, kteří to udělali, tak navýšení bylo výrazné, z průměrných 800 měsíčně navýšili příspěvek na 1400 korun“ všímá si Siuda.
Jak se změní státní příspěvek na penzijní spoření?
| Příspěvek účastníka | Státní příspěvek dnes | Státní příspěvek nově |
|---|---|---|
| 100 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| 200 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| 300 Kč | 90 Kč | 0 Kč |
| 400 Kč | 110 Kč | 0 Kč |
| 500 Kč | 130 Kč | 100 Kč |
| 600 Kč | 150 Kč | 120 Kč |
| 700 Kč | 170 Kč | 140 Kč |
| 800 Kč | 190 Kč | 160 Kč |
| 900 Kč | 210 Kč | 180 Kč |
| 1 000 Kč | 230 Kč | 200 Kč |
| 1 100 Kč | 230 Kč + daně | 220 Kč |
| 1 200 Kč | 230 Kč + daně | 240 Kč |
| 1 300 Kč | 230 Kč + daně | 260 Kč |
| 1 400 Kč | 230 Kč + daně | 280 Kč |
| 1 500 Kč | 230 Kč + daně | 300 Kč |
| 1 600 Kč | 230 Kč + daně | 320 Kč |
| 1 700 Kč a více | 230 Kč + daně | 340 Kč + daně |
Zdroj: MF ČR
Průměrná úložka účastníka penzijního spoření je kolem 830 korun. „Je to přilepšení k důchodu, ale jen velmi malé. Průměrný příspěvek zaměstnavatele je přes tisíc korun měsíčně a ten mírně roste,“ dodává Richard Siuda.
Do DIP vstoupilo sto tisíc Čechů
Loni také odstartoval dlouhodobý investiční produkt. V tzv. DIP si začalo spořit podle odhadů 120 tisíc lidí, jen Conseq do něj nalákal 30 tisíc lidí. „Doplňkové penzijní spoření se taky rozjíždělo pomalu. Za první rok do něj naskočilo 90 tisíc klientů,“ řekl Siuda.
Oproti tradičním penzijním plánům nabízí DIP pružnější možnosti investování s potenciálně vyšším zhodnocením. I tento produkt stát podporuje daňovým odpočtem ve výši 48 tisíc korun.
Podle Siudy DIP „přežije i další vlády“, možná ale dozná změn. „Budou tu tlaky, aby si klienti nevybírali peníze jednorázově. Možná vám daňové úlevy zůstanou jen, když budete čerpat peníze jako přilepšení k důchodu.“
Další reforma třetího pilíře by ještě byla potřeba, shodují se experti. Siuda by uvítal, kdyby si lidé na penzi odkládali povinně nebo by jim ze zákona museli přispívat i zaměstnavatelé. „Vekou mentální změnou by byla povinná účast v systému. Ať už je to druhý pilíř nebo povinná účast zaměstnavatelů,“ uvedl v rozhovoru.
Co to je DIP?
DIP (dlouhodobý investiční produkt) se od 1. ledna stal novým, státem podporovaným investičním produktem, pomocí kterého se Češi mohou lépe zajistit na stáří. Oproti tradičním penzijním plánům nabízí DIP pružnější možnosti investování s potenciálně vyšším zhodnocením.
Kde si jde DIP zřídit? Ve státem regulovaných institucích: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry (regulovaný), investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční poskytovatel s oprávněním poskytovat služby v Česku.
Do čeho jde investovat: Do státem regulovaných produktů: bankovní vklady; akcie obchodované na regulovaném trhu; dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát EU, zahraniční banka nebo centrální banka takového státu; kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy), podílové fondy a burzovně obchodované fondy (ETF); zajišťovací deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.
Do čeho nejde investovat: Do většiny firemních dluhopisů, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu; do rizikových instrumentů, jako jsou například pákové investiční cenné papíry.
Jak funguje daňové zvýhodnění? Od základu daně si jde odečíst celkovou roční sumu všech vkladů do DIP portfolia až do výše 48 tisíc korun ročně za předpokladu, že pro daňový odpočet již investor nevyužije jiné státem podporované produkty – známé penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a nově také pojištění dlouhodobé péče. Investice do všech produktů však jde libovolně kombinovat až do maximální částky na odpočet. Daňové zvýhodnění může využít při přispívání zaměstnanci i zaměstnavatel – a to do výše až 50 tisíc korun ročně.
Kdy půjde peníze vybrat? Po 120 měsících spoření a dosažení věku minimálně 60 let. Existují výjimky na předčasný výběr – invalidita třetího stupně a další, převedení prostředků k novému poskytovateli DIP.
Co zaplatím za předčasný výběr? Při nesplnění podmínek bude třeba dodanit do té doby uplatněné daňové zvýhodnění společně s příspěvky zaměstnavatele až 10 let zpětně.
Počet lidí, kteří si střádají na penzi, dlouhodobě klesá. Zatímco ještě v roce 2012 jich bylo pět milionů, nyní už jen 3,9 milionu. Z transformovaných fondů loni odešlo 350 tisíc lidí. „Rezignovali na to úplně. Úbytek byl způsobený tím, že lidé, kteří pobírají starobní důchod, už nemají nárok na státní příspěvek. Naopak 140 tisíc přibylo v systému doplňkového penzijního spoření,“ upřesnil Siuda v Agendě.
Ke konci třetího čtvrtletí 2024 u penzijních společností spořilo a investovalo 4 025 352 občanů, kterým penzijní společnosti spravovaly majetek ve výši 604 miliard korun.
V doplňkovém penzijním spoření investovalo v účastnických fondech 1 951 017 účastníků a objem jejich spravovaného majetku dosáhl skoro 214 miliard korun. V transformovaných fondech, do kterých se již od konce roku 2012 nedá vstupovat, spořilo 2 074 335 účastníků s objemem spravovaného majetku téměř 391 miliard korun.
Podle Siudy se lidé z transformovaných fondů přelévají do doplňkového spoření, ale přesto mnoho z nich zůstává. Lidé se podle něj nebojí ani tolik kolísání, ale spíš že „šlápnou vedle“ a přijdou o všechno. A to se podle něj zatím nedaří vysvětlit.
Ze „starých fondů“ odliv klientů podpořily také změny v podmínkách, především pak zrušení státních příspěvků u smluv vedených na důchodce.
Siuda také potvrzuje, že se nedaří přesvědčit ke vstupu do nových fondů mladší ročníky. To podle něj souvisí s tím, že na trhu existují jiné alternativy, které pro ně mohou být atraktivnější.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
