Pumpaři využili situace. Vláda volí menší kalibr, říká Rusnok k benzínu

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Kabinet Petra Fialy chce tlumit současné vysoké ceny benzínu a nafty třemi cestami: zrušil silniční daň, stopnul povinné přimíchávání biosložky a chce také kontrolovat marže prodejců. Efekt bude ale podle Rusnoka poměrně malý: „Vláda se o to musí zajímat. Zatím použila nástroje menšího kalibru, ale to je rozumný přístup,“ řekl guvernér ČNB v pořadu Agenda. Podle něj si teď ministři musí vyhodnotit, jak bude recept fungovat, a případně zvolit silnější opatření.

Hnutí ANO navrhuje zastropování cen pohonných hmot. Mluví se i o snížení DPH na pohonné hmoty. S tím se ale podle Rusnoka pojí rizika. „Každé silnější opatření je více rizikové v míře narušení trhu. Vždy je něco za něco a někdo to musí zaplatit,“ doplnil.

Rusnok také připustil, že pumpaři využili současné situace a navýšili si marže více, než bylo nutné. „To ale není podstatné, podstatné je dramatické zvýšení ceny ropy na světovém trhu, které reaguje na nejistotu dodávek z Ruska. Také došlo k určitému oslabení koruny k dolaru,“ vysvětlil guvernér ČNB. O víkendu se benzin prodával průměrně za 47 korun 12 haléřů za litr a nafta za 49 korun 53 haléřů.

Růst cen paliv tak podle něj uvidíme brzy i na celkové inflaci. „Váha paliv je v cenovém indexu kolem 5 %. Není to zanedbatelné, ale drtivá váha to není, postupně od března. Uvidíme to v dubnovém indexu a dalších měsících,“ uvádí Rusnok.

Inflace tak bude v Česku vyšší než se původně očekávalo, avizuje guvernér. Už teď (v únoru 11,1 %) je nejvyšší od roku 1998, navíc v ní nejsou započítány dopady války na Ukrajině. Konflikt může březnovou inflaci vyhnat ještě výš.

„Jestli jsme očekávali, že se ceny zastaví na úrovních 10 nebo 11 procent, tak teď se to číslo posouvá. Jestli o jeden, dva nebo tři procentní body, nedokážu odhadnout. Strop inflace v měsíčních údajích může být někde kolem 13 a 14 procent,“ řekl s tím, že jde o jeho soukromý odhad a stejně tak si není jistý, zda se tato čísla objeví už za letošní březen.

„Bude to vyšší, než jsme čekali a také odeznění z vyšší úrovně bude trvat déle,“ uvedl Rusnok. „Snižování přichází v úvahu až v roce příštím, pokud se situace normalizuje,“ avizoval guvernér.

Za dva týdny budou také radní ČNB rozhodovat, zda zvýší základní úrokovou sazbu. Ta je aktuálně na 4,5 %. Podle Rusnoka čeká sedmičlennou radu 31. března těžká debata nad kalibrací případného „hiku“. Ve hře je podle něj jak jemná korekce sazby, tak silnější impuls: „O celý procentní bod asi ne, to už by bylo příliš, takový impuls by nebyl odůvodnitelný. Potřeba vyšších sazeb není tak naléhavá, už jsme na dostatečných úrovních,“ uvedl.

Česká národní banka 4. března oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu a provádí operace, aby tlumila nadměrné výkyvy kurzu a oslabování koruny. Ta totiž oslabuje v důsledku války na Ukrajině. Po oznámení ČNB koruna rychle posílila.

Podle Jiřího Rusnoka splnila intervence očekávání centrálních bankéřů: „Nervozita vyprchala za týden, dnes je koruna pod 25. Myslím, že bude posilovat dál,“ řekl. „Doufám, že se koruna brzy vrátí tam, kde ji chceme vidět. V pololetí by měla být na 24 korunách 20 až 30 haléřích,“ doufá.

Měnové intervence budou patrně pokračovat, podle Rusnoka týdny až měsíce: „Oslabovat vlastní měnu může ČNB do nekonečna, posilovat vlastní měnu do nekonečna nemůžete. Nemůže to být práce na roky. Vyčerpání rezerv bych se nebál, koruna nebude potřebovat podporu devizových rezerv roky,“ míní guvernér. ČNB disponuje od minulých intervencí bohatými devizovými rezervami v přepočtu za 4 biliony korun.