Článek
Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.
Ital Roberto Brazzale začal před 22 lety v Litovli v Olomouckém kraji s výrobou sýrů podle italské tradice. V roce 2003 vznikl známý sýr Gran Moravia, o osm let později pak řetězec prodejen La Formaggeria Gran Moravia. Ten dnes čítá 24 obchodů v celé České republice a výrobky skupina vyváží do 60 zemí světa, včetně jeho rodné Itálie.
Advokát, který vystudoval i hru na varhany a kompozici, vede od roku 1992 společně s bratry nejstarší rodinný sýrařský podnik v Itálii. Podniká ale i v České republice, tedy v eurozóně i mimo ni. V Agendě Byznysu Seznam Zpráv srovnává těžkosti podnikání v potravinářství, kde roste inflace vedle bydlení a dopravy nejrychleji. Mléčné výrobky tak podle něj musí logicky zdražit.
Průměrně vstupy zdražily o 25 procent. Zatímco výnosy ze sýrů, syrovátky a másla se zvýšily jen o 9,2 procenta.
„S ohledem na to, že koruna posílila o 6,2 procenta, se náklady na mléko ze stáje zvýšily o 21 procent, náklady na dopravu v tuzemsku se zvýšily o 23 procent, náklady na dopravu do Itálie se zvýšily o 29 procent, tedy průměrně vstupy zdražily o 25 procent. Zatímco výnosy ze sýrů, syrovátky a másla se zvýšily jen o 9,2 procenta, jedná se o meziroční srovnání, pokud porovnáme únor 2021 a únor 2022,“ vypočítává pro Byznys Seznam Zpráv Roberto Brazzale, prezident a majitel skupiny, která sýry nebo i máslo vyrábí.
Jaký bude vývoj cen mléčných výrobků, podle něj v tuto chvíli nelze říct. „Protože události se stále vyvíjejí. Každopádně ale musíme čekat další zdražení,“ říká šéf skupiny s obratem 230 milionů eur za loňský rok a dodává: „I když zákazníci akceptovali zvýšení cen, nestačí to ještě k pokrytí zvýšených nákladů. Chovatelů, i našich. Kdyby to mělo trvat ještě dlouho, naši dodavatelé mléka by mohli být donuceni snížit produkci, mohly by tak nastat problémy v zásobování,“ zní od výrobce, který v Litovli zpracovává přes 700 tisíc litrů mléka denně.
Skupina Brazzale
- Působí ve světě mléka od roku 1784, je nejstarší italskou rodinnou firmou v sýrařsko-mlékárenském sektoru.
- Rodina Brazzale, původem z náhorní plošiny Asiago, je aktivní už po osm generací.
- Má sedm výrobních závodů po celém světě – v Itálii, České republice, Brazílii a Číně.
- Zaměstnává celkem přes 800 lidí.
- Celkový obrat v roce 2021 byl 230 milionů eur, v roce 2020 to bylo 205 milionů eur. Více než třetinu tvoří export z Itálie do světa.
- Na trhu působí se značkami Burro delle Alpi, Burro Superiore Fratelli Brazzale, Zogi, Verena, Alpilatte, Brazzale, Silvipastoril a Gran Moravia.
Česká republika podle něj začala v zemědělství následovat ideologii Bruselu. „Evropská unie se stala výrobcem nebezpečných ideologií, které neberou v potaz skutečnost. Česká republika se musí vrátit k tomu, být opět sama sebou,“ tvrdí v rozhovoru zástupce nejstarší sýrařské rodiny v Itálii. V minulosti byl členem High Level Forum Evropské komise. Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodním videu nebo podcastu Agendy.
Jak vysoké inflaci čelí Itálie?
Oficiálně nižší ve srovnání s Českem, asi 5,7 procenta. Všechny mezinárodní nákladové položky se zvýšily tamním firmám stejně jako těm v Česku.
V zemích eurozóny je teď nižší inflace než v Česku, řada firem se tak přiklání k tomu, že by bylo výhodnější přijmout euro. Vy podnikáte jak v eurozóně, tak v Česku, bylo by to podle vás řešení?
Byla by to vážná chyba. Jestli podnikatelé chtějí zdravou ekonomiku a veřejné finance, musí občas strpět silnou korunu. Vstup do eurozóny znamená živit dluhy zemí jako je Itálie, která se dostala na 160 procent HDP. Euro ale nemůže vydržet věčně.
Jaké výhody má podle vás česká koruna?
Vlastní měna homogenního státu je svobodná. Je to flexibilní měna, kterou euro nikdy nemůže být, protože je měnou různorodých států. Nicméně očekávám, že národní banka bude moudrá, jako byla doposud.
Do jaké míry vás zasáhla válka na Ukrajině?
Zasáhla nás určitě morálně, nikoli přímo v ekonomickém smyslu. Protože prodeje do Ruska byly zastaveny embargem už v roce 2014, naše společnost tedy nemá žádný obchodní nebo finanční vztah ani s Ruskem, ani s Ukrajinou. Nepřímo to ale bude mít dopady na každého z nás, protože vedle regionální vojenské války už sledujeme celosvětovou válku ekonomickou.
A jaký dopad bude mít podle vás válka na celý sektor potravinářství?
Už teď má velmi silný dopad, který se přidává k dopadům covidových restrikcí. Hlavně bude kvůli situaci Ukrajiny a Ruska obtížné zachovat mezinárodní obchodní výměny, výměnu mnoha výrobků a surovin, a to se projeví zdražením a nejistou dostupností.
Zemědělci čekají obecně velké změny v Evropě, část jich souvisí s Green Dealem, ekologičtější výrobou. Jaké dopady to podle vás může mít na potravinářství?
Evropská unie se stala výrobcem nebezpečných ideologií, které neberou v potaz skutečnost. Není pravda, že produkce podporované Evropskou unií jsou více ekologické. Bio, GMO Free, z farmy na vidličku, to jsou pro životní prostředí negativní modely, protože vyžadují více půdy a zakazují lepší technologie. Investovali jsme v České republice, protože dělala vždy velmi pragmatická rozhodnutí co se týká energií, měny, zemědělství, imigrace. Dnes si děláme starosti, protože i Česká republika začala následovat ideologie Bruselu, například v zemědělství. Česká republika se musí vrátit k tomu být opět sama sebou.
Jak to myslíte?
Například mohou být podporovány mikro podniky s různými funkcemi, aniž by se penalizovaly podniky výrobní, které zaručují dostatek potravin a pracovních míst. Válka ukázala, jak je důležitá zemědělská výroba. Zemědělské podniky v České republice už musí snášet měnový dumping, neférovou konkurenci Německa, Francie, Holandska, které mají uměle slabou měnu. Pokud snížíme i dotace, budou taky muset zavřít.
Takže dotační politika? Narážíte na to, že ke změnám má dojít právě i v Česku v souvislosti s tím, že vláda teď navrhuje víc podpořit malé a ekologické výrobce na úkor těch velkých?
Přesně tak. Vybudovali jsme tu velkou sýrárnu, protože Česká republika má velmi efektivní, udržitelné a profesionální zemědělství díky větší velikosti zemědělských podniků. V porovnání s velikostí v jiných zemích, jako je například Itálie. Mikro podniky jsou cenné, ale z jiných důvodů. Cenné v souvislosti s agroturistikou, zahradnictvím, pěstováním květin či včelařstvím. Musí být ale doplněním, ne alternativou k větším výrobním podnikům, které kromě toho, že produkují jídlo, zároveň uchovávají životní prostředí a taky krajinu.
Upravili jsme původní titulek.