Lyžování jako nový golf? Luxus, který nebude pro každého, říká šéf areálů

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Zimní sezona v Česku sice nezačala nejlépe, přesto je podle šéfa společnosti TMR Igora Rattaje proti uplynulým covidovým rokům zlatá. „Covid byl daleko větší problém. Pro naši firmu dva roky covidu a dvě nestandardní sezony znamenaly celkem ztrátu 1,2 miliardy korun. Současná sezona sice ztráty zatím nesmazává, ale nevytváří nové a je tam i malý zisk a to je zásadní a cítím se zachráněný,“ řekl Rattaj v pořadu Agenda Byznys Zprávy.

Holding TMR kromě Česka, kde například provozuje populární lyžařské areály ve Špindlerově Mlýně nebo na Ještědu, podniká také na Slovensku, v Rakousku a Polsku. Právě Slovensko a Rakousko firmu v začátku sezony podržely nejvíc. „Z celkového pohledu to zatím není tak zlé,“ dodává. V Česku ale vidí budoucnost zimních sportů špatně.

„Reálně, v České republice, co se týče povětrnostních podmínek, nadmořské výšky a podobně, jsou tu Krkonoše – Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou. Možná ještě Klínovec, respektive Krušné hory. A zbytek? Tam takovéto zimy budou častější, tam není perspektiva,“ dodává Rattaj. Po covidových propadech je navíc podle něj v Česku mnoho areálů ve velkých problémech. „I když dnes ještě vypadají, že žijí, už dávno umřely,“ dodává.

Kromě dvou let covidu a špatného počasí se teď totiž české areály potýkají i s nárůstem cen energií. Střediska totiž kromě jiného potřebují zasněžovací děla nebo vleky a právě ty mají ohromnou spotřebu energie. A i když už ceny nedosahují takové výše jako před pár měsíci, projevit se musí.

„Nechci, aby to vyznělo špatně, ale lyžování se právě kvůli cenám elektřiny, globálnímu oteplování a všem dalším problémům stává luxusnější záležitostí. Do budoucna už to nebude všelidová zábava, na kterou mají nárok všichni za pár korun. Svým způsobem se blíží golfu. Je velmi náročné – na vybudování celé infrastruktury, výstroj i permanentky,“ říká Rattaj.

Zatímco dnes je podle něj například v české populaci 16 procent lyžařů, v budoucnu to bude už jen kolem deseti procent. „Ne všichni budou mít tu možnost tak standardně lyžovat, jako byli zvyklí,“ dodává. Jen pro srovnání. Ve Švýcarsku lyžuje 38 procent lidí, v Rakousku 36 procent a v Polsku devět procent.

V horizontu pěti až deseti let tak podle Rattaje dojde na mapě českého lyžování k velkým změnám. Ne všichni si totiž budou moci dovolit investice do umělého zasněžování a infrastruktury. „Dám příklad, kdybychom my neudělali velkou investici ve Slovensku na Chopoku, tak se tam nelyžovalo,“ říká Rattaj, podle něhož ti, kteří si investice nebudou moc dovolit, prostě skončí.

„Areál musí mít i nějakou velikost a finanční sílu, sjezdovky, ubytování a komplexnost služeb. Dnes se v Česku areálem nazývá i ten, kdo má jednu sjezdovku a jednu pomu. Zainvestovat budou moci právě jen ty větší. Na Českou republiku tak zbydou čtyři areály, které si budou moci dovolit poskytnout komplexní službu, kterou ale budou muset přetavit do ceny,“ dodává.

I přes tuto chmurnou perspektivu nevidí TMR svou budoucnost s podílem ve Špindlerově Mlýně nijak fatálně. „Máme dlouhodobý záměr dotáhnout tamní investici a dokončit propojení sjezdovek. Mohli bychom to stihnout do tří let. Pak je možné všechno. Ještě jsme nekopli do země, ale až to dopracujeme, můžeme si sednout a říct, co dál,“ dodává Rattaj.

Ve Špindlerově Mlýně má totiž dojít k propojení Svatého Petra a Medvědína. Zatím se ale o plánu pouze několik let mluví. „Vázne to na papírování a povolení,“ říká Rattaj, který ale věří, že poslední razítko firma získá na jaře a pak se na propojení hned začne pracovat. Peníze na tuto akci jsou totiž už připravené.

„Je to na etapy, není to najednou. Celkově to má být přes miliardu, ale reálně to vidíme někde na 800 milionů. V první řadě by se měly udělat sjezdovky plus zasněžování. To je dnes strašně důležité a zejména v minulých týdnech se to ukázalo. V druhé etapě by se měla stavět lanovka a potom dopojení na druhou stranu. Ten základ by měl být v průběhu tří let,“ dodává Rattaj.

Nejvíc investovat chce ale společnost v Rakousku. Na tamním ledovci by mělo vzniknout plnohodnotné středisko. Chystá tam rozšíření sjezdovky i do nižších poloh či novou lanovku a vyjednává o možnostech provozování spolupráce či jiných akvizičních možnostech.