Solárníci varují vládu, pokud jim zkrátí dotace

Většina solárních elektráren v Česku patří zahraničním firmám a fondům, které jen spravují majetek pro někoho dalšího. Když teď vláda začne krátit dotace, správci nebudou mít jinou možnost než bránit svěřený majetek a zahájit další arbitráže, varuje v pořadu Agenda SZ Byznys výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Právě výše podpory je největším sporným bodem v návrhu rozpočtu na poslední rok Fialovy vlády. Ministerstvo financí ji chce zkrátit z letošních 12,85 na 8,5 miliardy. Ministerstvo průmyslu a obchodu naopak navrhuje přísun peněz zvednout na 31,2 miliardy a argumentuje tím, že jde o výpočet postavený na platných zákonech.

„Určitě to hrozí,“ říká Krčmář k možnosti arbitráží, pokud vyhraje přístup Ministerstva financí. Výrobci podle něj mají na podporu nárok podle zákona, a bude-li vláda pravidla retrospektivně měnit, budou takový krok napadat. Z dob Babišovy vlády také mají v ruce závěry kontrolních posudků, potvrzené Evropskou komisí, podle kterých podpora nijak přehnaná není.

Podpory se už solárníkům krátily víckrát. Naposledy v roce 2021, kdy podle nově stanovených výnosových stropů stát zvedl solární daň. Ta nyní funguje jako srážka přímo z tržeb, a to ve výši 20 procent. Tehdejší vláda tuto změnu doprovodila slibem, že jde o poslední tečku v krácení podpory.

Solární podnikatelé se podle Krčmáře mohou při stížnostech o všechny tyto argumenty opřít. Stejně jako o to, že výnosové stropy dohodnuté za Babiše poté v roce 2022 odkývala i Fialova vláda.

„Zahraniční investoři jsou dnes jedním z největších majitelů elektráren v Česku. Často se jedná třeba o různé důchodové fondy nebo velké firmy, za kterými zase stojí velké fondy. Ty firmy budou muset žalovat Česko, pokud budou jejich projekty ohroženy, protože se zodpovídají akcionářům a majitelům dluhopisů. Oni musí jít do těch arbitráží,“ dodává za asociaci sdružující devět stovek institucí angažovaných ve zdejší fotovoltaice.

Dotace pro podporované zdroje stojí dlouhodobě kolem 40 miliard korun ročně. Nejvíc jich jde elektrárnám z dob solárního boomu před rokem 2010, kdy zákon dával investorům příslib vysoké provozní podpory na dvacet let, a to i přes tehdejší propad nákladů na nákupy panelů.

Míra podpory se od té doby několikrát snižovala, naposledy v roce 2019 zvýšením solární daně. Ministr financí Zbyněk Stanjura chtěl zkrátit přísun státních peněz znovu loni v rámci konsolidačního balíčku, ale nakonec se nic nezměnilo. Hýbalo se jen s tím, jak se podpora rozpočítá mezi státní rozpočet a mezi odběratele elektřiny.

Teď při sestavování návrhu rozpočtu 2025, kde se vláda těžko vypořádává se všemi sliby a zároveň se záměrem snižovat schodek, ministerstvo rovnou v rozpisu peněz příděl financí na dotace zkrátilo. Vysvětlilo to zpětně tím, že se ve vládě znovu jedná o tom, jak podporu solárním elektrárnám snížit.

Tento týden úsporný záměr potvrdil i Stanjura. „Některé varianty vyžadují změnu legislativy, některé jsou exekutivní, některé jsou v kontrolní oblasti. A my určitě vybereme nějakou kombinaci těchto nástrojů,“ uvedl ministr v rozhovoru pro Český rozhlas. Dál už řekl jen to, že existuje šest variant, jak peníze na solární dotace ušetřit, žádnou z nich ale nepopsal.

Stejně teď mluví i jeho úřad. „Během pár týdnů samozřejmě záměr i s podrobnostmi zveřejníme. Nyní ale nechceme říkat více, než se interně proberou všechny možné varianty a jejich případné kombinace, v těchto dnech se o tom intenzivně jedná,“ odpověděla na doplňující dotazy SZ Byznys Stanjurova mluvčí Michaela Lagronová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které za energetiku zodpovídá, navrhuje jiný postup. Den po Stanjurově vyjádření odeslalo do vládní legislativní knihovny vlastní materiál, v kterém vyčísluje nároky na podporu příští rok na již zmíněných 31,2 miliardy korun. A navrhuje vládě, aby tímto způsobem rozpočet upravila, až o něm bude koncem měsíce hlasovat.

Zvýšení zdůvodňuje tržními cenami elektřiny. Dotace je mají podle zákona dorovnávat, proto stát letos ušetřil, ale příští rok kvůli zlevnění proudu zase nárok na podporu roste. Dalším argumentem pro navýšení peněz má být postupné rozšiřování okruhu elektráren, které mají na podporu nárok, a také zákonem daný nárok na každoroční dvouprocentní zvýšení.

Nápor na stát souvisí také s tím, že ministerstvo průmyslu nechce zvedat zátěž pro energeticky náročné podniky. Firmy – na rozdíl od domácností, které jsou už ve svých zelených příspěvcích na stropě 599 Kč/MWh – by teoreticky na zelenou elektřinu mohly odvádět víc. Vláda ale minulý týden Svazu průmyslu na jednání tripartity slíbila, že k tomu nedojde.

Pokud by místo toho mělo dojít ke krácení dotací, jak navrhuje Stanjura, Česko na tom stejně nakonec podle Krčmáře nevydělá. Rozpočet by sice ušetřil, stát by ale odradil investory od budování dalších fotovoltaik, jejichž rozvoj Česko plánuje a počítají s ním i odběratelé. Například továrny zásobující automobilový průmysl musí už povinně automobilkám prokazovat, že aspoň část energie kupují z čistých zdrojů.

„Z těch nových projektů je drtivá většina plánována a financována stávajícími majiteli starých elektráren. Často mají provázané úvěry, takže pokud jim zkrachuje starý projekt, tak jim banka nepůjčí na nový. A hlavně nikdo už nebude věřit českému státu, že tady se vyplatí investovat do energetiky,“ upozorňuje Krčmář.

Dále připomíná, že k arbitrážím kvůli krácení solárních podpor už docházelo i v minulosti. A že šest jich sice stát vyhrál, ale jednu už de facto prohrál. Společnost Natland loni po letech sporů vysoudila v Ženevě na Česku 350 milionů. Ministerstvo financí se proti nálezu odvolalo, takže stále nejde o finální rozhodnutí, podle Krčmáře ale může jít o vodítko, jak uspět s arbitrážemi v budoucnu.

Stanjurův záměr s krácením dotací se příliš nezdá ani politikům v Parlamentu. Podle bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka je pravda, že za vlády ANO byla solární daň doprovázena slibem už dál na podporu nesahat. Porušovat tento slib podle Havlíčka není žádoucí. „Nehájím solární barony, ale jejich práva,“ uvádí k tomu Havlíček, s tím že další změna pravidel udělá z Česka „banánovou republiku“.

Pochybnosti mají i koaliční poslanci. „Asi to tak jednoduše nepůjde, podpory jsou kryté zákonem,“ říká k Stanjurově záměru předseda hospodářského výboru Sněmovny Ivan Adamec z ODS. Problém se podle něj bude muset vyřešit v nejbližších týdnech v rámci finálních debat o rozpočtu.