Kde je škola a práce? Chytrá síť má pomoci Ukrajincům, obcím i firmám

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Statisíce lidí, kteří k nám prchají z Ukrajiny před válkou, potřebují například vědět, kde mají nejbližší mateřskou školu pro dítě a zda v okolí nového bydliště najdou vhodnou práci. Právě to by měla nabízet chytrá síť obsahující oboustranné informace jak pro samotné Ukrajince, tak pro úřady a firmy.

„A jak jinak můžeme tyto lidi co nejlépe integrovat než právě vhodnou komunikací s nimi,“ vysvětluje záměr projektu v Agendě Byznysu Seznam Zpráv Ondřej Švrček, zakladatel chytré sítě.

„My jsme schopni do dvou dnů poskytnout důležité informace každé další samosprávě, která bude mít zájem. Už teď se ozývají, že by chtěli formuláře v ukrajinštině,“ dodává.

V praxi to znamená, že člověku prchajícímu před válkou, který se zaregistruje do databáze, budou na uvedenou e-mailovou adresu nebo telefonní číslo chodit cílené zprávy s ohledem na to, zda se mu skutečně můžou hodit. Stejně tak česká firma, která v okolí působí, dostane informaci o možných zájemcích a může mezi těmito lidmi hledat posily. Dosud podobná databáze chyběla.

Díky překladu celého registračního procesu do ukrajinštiny už přibývají první tisícovky kontaktů na nově příchozí lidi z Ukrajiny. Zatím si je musí s pomocí Munipolis sbírat jednotlivé samosprávy, jedná se však o systémovějším řešení.

O možné spolupráci se nyní jedná mimo jiné s Ministerstvem vnitra ČR. Pokud by se například ztratilo ukrajinské dítě, lidé v dané lokalitě by okamžitě dostali informace do mobilů.

Přes platformu dosud odebíralo informace 650 tisíc Čechů. Nově se síť otevírá například státním institucím, spolkům, ale také byznysu. Firma, která o službu bude stát, za ni zaplatí podle množství služeb částku od několika tisíců korun měsíčně.

Chytrá síť má sloužit pro důležitou a plně ověřenou komunikaci samospráv a úřadů, aby nemusely komunikovat pouze přes sociální sítě. Ani facebookovým stránkám obcí se totiž v poslední době nevyhnul nárůst polopravd, řízených lží a hoaxů. A to skokově: za dva roky stoupl o 380 procent. Alarmující je počet samospráv, které mají oficiální profil, ale nechávají ho zcela bez kontroly, jak například zjistil průzkum Asociace moderně komunikujících občanů a starostů.

„Informační smog je největší v historii lidstva. Ze všech stran jsme bombardováni informacemi, které nemusí být ani relevantní,“ říká Ondřej Švrček, zakladatel sítě.

„Například v Německu už se otevřeně mluví o omezení sociálních sítí pro oficiální komunikaci měst. Je to logické. Dnes totiž často platí, že pokud se chci dostat k unikátnímu obsahu od své obce, včetně krizových informací, musím se zaregistrovat a tím odevzdat část svých osobních údajů službě, jako je třeba Facebook. Obec však nemá s touto platformou žádnou smlouvu a neručí pochopitelně za to, jak bude s mými údaji nakládáno,“ říká Ondřej Švrček z Munipolis.

To podle něj jeho platforma řeší tím, že veškerá osobní data a kontaktní údaje nechává na základě GDPR smlouvy spravovat samosprávu, která je od občanů vysbírala. Nehrozí tedy, že by je mohla předat třetí straně například pro reklamní kampaně.

„Navíc Facebook může profil samosprávy kdykoli zablokovat nebo zrušit a obec je pak zcela bez kontaktů na své někdejší „fanoušky“. Za poslední rok se to stalo například Turnovu. Koneckonců už i v Česku jsme si za poslední roky všimli samospráv, které raději svůj profil na Facebooku zrušily a pro informování obyvatel začaly využívat efektivnější a bezpečnější kanály,“ dodává v rozhovoru pro SZ Byznys.

Celý rozhovor si poslechněte v úvodním videu nebo podcastu Agendy.