Žádné kolky a cesty na katastr. Bydlení by brzy mohlo jít přepsat na dálku

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Hybatelem digitálních inovací se loni jednoznačně staly banky díky spuštění bankovní identity. Jak se budou digitalizace a možnosti, které bankovní identita nabídne, rozšiřovat?

„Nedávno oznámil řetězec COOP, že pustí zákazníky s bankovní identitou do zavřené prodejny,“ řekl v pořadu Agenda SZ Byznys výkonný ředitel společnosti Bankovní identita Marek Růžička.

Bankovní identitu využilo za první rok fungování aspoň jednou na 700 tisíc klientů šesti bank. Kdy budou mít bankovní identitu klienti všech bank? Proč mají některé zpoždění?

Záleží primárně na bankách, kdy budou svoje bankovní identity vydávat. Nesmíme zapomenout, že ten proces je poměrně komplikovaný. Každá banka musí zavést nějaké IT změny a musí projít akreditací ministerstva vnitra. Nicméně banky se zapojují velmi rychle a věřím, že to dopadne dobře.

Přece jen – o tom, že se bude spouštět bankovní identita, už se vědělo nějakou dobu předtím.

To ano. Ale tím, že je s tím spojeno nějaké finanční a pracovní úsilí, ne každé bance se to vyplatí. Proto se nejdřív zapojily největší banky, které mají největší retailový kmen. Ostatní banky naskakují postupně.

Takže menší banky tak trochu vyčkávaly, jestli to bude „in“, jestli to budou lidé využívat?

Možná že ano, to je otázka na banky. Je to pro ně ale naprosto transparentní trade-off, jestli se jim to vynaložené úsilí vyplatí a vrátí zpátky.

Je to konkurenční výhoda, nabídnout svým klientům bankovní identitu?

Každá banka si to musí vyhodnotit sama. Ale tím, že se tento prostředek elektronické identifikace stal naprosto populárním a masově využívaným, věřím, že to konkurenční výhoda je.

Novinkou příštího roku mimo jiné bude to, že občanům, kteří použijí při komunikaci s veřejnou správou bankovní identitu nebo jiný ověřený prostředek dálkového ztotožnění, stát automaticky zřídí datovou schránku, protože je má za informačně zdatné. Je to podle vás dobře?

Ano. Sám jako fyzická osoba datovou schránku už několik let využívám a vím, kolik času a úsilí už mi to ušetřilo. Tento systém nám zbytek světa, minimálně Evropy, závidí. Není to běžné, že by stát vypracoval tak robustní legislativu a celý státní sektor dokázal s občany a firmami tak jednoznačně komunikovat.

Ze zákona tato změna nastane od 1. ledna 2023. Bude na občanovi, jestli si datovou schránku nechá nebo ji zablokuje. Ale to bych nedoporučoval, spíš trochu vyčítám státu nebo ministerstvu vnitra, že ještě nezačalo s osvětou, protože ten systém je opravdu skvělý a funguje dobře.

Vy jste loni představili digitální podpis Sign, zatím ho mohou používat jen klienti tří největších bank – České spořitelny, ČSOB a Komerční banky. Kdy se budou moci přidat všichni bankovní klienti?

Jste první médium, které se dozvídá, že jsme spustili Monetu. Její klienti tedy digitální podpis mohou také využívat. V únoru předpokládáme, že spustíme Air Bank a v březnu se připojí Raiffeisenbank. Takže do konce března by šest největších bank mělo tuto službu skrze nás nabízet.

Připomeňme, že se takto dají podepisovat dokumenty ve formátu PDF. Mohlo by to zjednodušit například převody nemovitostí na katastru nemovitostí. Dá se váš podpis na katastru použít? Katastr tvrdí, že to elektronicky umí, ale že se v praxi naráží na to, že v elektronické verzi nejsou právě ty smlouvy.

Otevřela jste výborné téma. Téma elektronických podpisů bude tomuto roku dominovat, aspoň doufám. Asi se budeme bavit o tom, co to je podpis prostý, co podpis zaručený, co kvalifikovaný, co to je nařízení eIDAS (nařízení Evropského parlamentu a Rady, které stanovuje povinnost uznávat za jimi stanovených podmínek prostředky pro elektronickou identifikaci pro přístup k online službám poskytovaným subjekty veřejného sektoru, které byly vydány v rámci oznámeného systému elektronické identifikace, pozn. red.), které se teď zavádí a definuje.

Zrovna ten katastr je velmi agilní společnost a klobouk dolů před ním. Diskuse probíhá velmi intenzivně a vidím tam velikánskou snahu celý smluvní proces uvnitř digitalizovat a finálně podepsat. Existuje specifická legislativa, existuje katastrální vyhláška, na něco se dá použít pouze kvalifikovaný podpis, na něco dokonce musíte mít úředně ověřený podpis.

Ale znova opakuji, komunikace probíhá, včetně ministerstva vnitra, a hledají se cesty, jak tyto systémy, legislativu a konkrétní dokumenty zdigitalizovat. Nejedná se pouze o katastr, ale i o developery, realitní kanceláře atd. Nemělo by smysl, kdyby to katastr uměl a ostatní ne. Hledá se nějaký ekosystém, kde by toto celé mohlo proběhnout.

Mohu tedy teď použít váš podpis Sign a dát to na katastr?

Nejsem s tím úplně obeznámen, ale tipl bych si, že pro nějaký konkrétní typ dokumentu možná ano.

Pro přepis nemovitosti?

To ne, ani pro zástavní smlouvu ne.

Tam už musí být vyšší úroveň podpisu?

Ano, buď kvalifikovaný, nebo úředně ověřený.

Chápu tedy správně, že pracujete na tom, aby se i váš podpis dal při těchto transakcích využívat?

Ano. A nejedná se jen o katastr, s právníky řešíme třeba oblast pracovního práva. Protože už dnes je možné podepsat mnoho typů dokumentů z oblasti pracovního práva digitálně.

Pracovní smlouvy se zaměstnavatelem?

Pracovní smlouvy, dodatky ke smlouvám, GDPR souhlasy atd. Řekl bych, že 80 procent dokumentů z životního cyklu zaměstnavatele se dá digitálně podepsat. 20 procent ještě ne – záleží vždy na míře rizika a posouzení zaměstnavatele a zaměstnance, co chtějí osobně podepsat rukou, třeba i za přítomnosti svědka.

Zase – chtělo by to nastavit nějakou uznávanou normu a standard, aby se i tato oblast rozdmýchala.

Co znamená „chtělo by to“? Kdo to má udělat a jak se v tom angažujete vy?

Je to diskuse primárně na podnikové právníky a nezávislé právní kanceláře. Závisí to na managementu firem, co si ony dovolí, do jakého rizika půjdou.

Role státu je jaká? Zákoník práce by to umožňoval?

Není striktní legislativa, že něco nejde podepsat digitálně. Zase budeme řešit, jakou úrovní digitálního podpisu, tzn. míra záruky, důvěryhodnosti apod.

Co třeba nájemní smlouvy?

Když se dohodne pronajímatel a nájemník, že smlouvu podepíšou digitálně, nikdo jim v tom nebrání. A těchto smluv bychom našli mnoho. Když jsme mluvil o podpisu jako takovém, paralelně by se dalo mluvit o tom, co by se všechno dalo podepsat digitálně. Kolik tun lesa bychom ušetřili, kdyby se toto všechno zdigitalizovalo.

Možným směrem dalšího rozvoje by mohla být tzv. evropská digitální peněženka, do které bychom mohli v budoucnu vkládat bankovní identitu jako takovou digitální občanku. Jak hodně je to vzdálená budoucnost a na čem závisí?

Návrh od Evropské komise vyšel loni v září, a pokud se nepletu, máme rok na různé připomínkování a diskuse. Pokud všechno půjde tak, jak Komise předpokládá, tak v září tohoto roku by měla vydat nařízení eIDAS 2, kde by právě definice evropské digitální peněženky měla být zakotvena: co to bude, jaký bude technický standard, jak se identity budou uznávat navzájem.

Nejde o ambici mít jednotnou centrální digitální identitu občana EU, ale o to, aby v zemích EU vznikly systémy poskytující digitální identitu a ty se mezi sebou navzájem uznávaly. Tzn. vy byste s bankovní identitou vystavenou v Česku mohla vyjet do Rakouska a půjčit si tam auto, ubytovat se v hotelu, děti by tam díky ní mohly chodit studovat.

Prokázat se covid pasem?

Ano. To je taková první vlaštovka, vyzkoušeli jsme si, kdy takové systémy je dnes možné vybudovat a mezi sebou uznávat.

V jakých dalších zajímavých příkladech se bude dát bankovní identita letos použít, kromě běžné identifikace do zákaznického portálu třeba u telekomunikačních služeb, na e-shopech atd.?

Telekomunikační sektor bychom rádi, ten zatím BankID nevyužívá, vedeme intenzivní diskuse. My nejsme zaměřeni na konkrétní sektor nebo službu, ale snažíme se, aby se služba bankovní identity stala obecně uznávanou a používanou.

Nedávno oznámil řetězec COOP, že pustí zákazníky s bankovní identitou do zavřené prodejny. To nebylo tak, že by se nás šli zeptat, jestli to jde. COOP si to vymyslel a se svým partnerem připravil řešení.

To už funguje v Norsku, myslela jsem, že to je nějaká vzdálená budoucnost, a byla jsem příjemně překvapená, že to bude i u nás.

Určitě bych byl rád, kdyby se kromě základních registrů a bank ozvaly i jiné firmy, které mají nějakou datovou základnu a mohou ji nabídnout k tomu, aby nad těmi identitními službami vznikal nějaký širší ekosystém.

Napadá vás nějaký zajímavý příklad kromě té prodejny, kde by se bankovní identita dala využít ve fyzickém světě?

Aktuálně nás kontaktovali kolegové z Holandska, kde používají podobné systémy na rychlejší přístup do sportovních arén, koncertních sálů, na letiště atd., kde je nějaký hromadný vstup. Ale i do hotelů, je to kombinace identity s fotografií člověka. Jakmile se předregistrujete svojí identitou a vejdete do hotelu, kamera vás pozná a máte okamžitě vstup volný. V hotelu vědí, že jste přijeli, jaký pokoj máte připravený, všechno může jít daleko rychleji.

Kdy budou moci bankovní identitu používat i cizinci, kteří tu nějakou dobu žijí? A máte představu, kolik z nich by o to mohlo mít zájem?

Rozlišil bych ty se strojově čitelnými doklady a se strojově nečitelnými. První skupinu už cizinecká policie postupně zakládá do registru osob. U té druhé skupiny je to komplikovanější, ale také už se našel způsob, jak to udělat. Jakmile cizinci budou v registru osob, banky jim mohou vystavit bankovní identitu.

Předpokládáme, že tento proces manuálního vkládání by kolem poloviny roku mohl být hotový. Odhadujeme, že čtyři sta tisíc cizinců by takto bylo ztotožněno a mohla by jim být vystavena bankovní identita.