Drahota je jen začátek. Ekonomka předvídá kaskádu zdražování

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zablokovaný Hormuzský průliv je začátkem řetězové reakce, která se postupně propisuje do cen energií, dopravy i běžného zboží. Na cenách pohonných hmot ji už lidé pocítili. Další dopady následují nebo v příštích měsících následovat budou.

„Čelíme kaskádovému efektu. V dalším roce to může být i horší, pokud se průchodnost Hormuzského průlivu rychle neuvolní,“ varuje ekonomka Jana Matesová v pořadu Agenda.

Velmi rychle se dopady projeví například u cestování. „V tuto chvíli jsou akutně ohrožené ceny letenek, protože kerosinu - leteckého paliva - se skutečně nedostává. Tam už svět dospěl do té situace, kdy není dost pro všechny,“ říká.

Ropa sice zatím nechybí, ale nervozita na trzích roste a státy se snaží zajistit alternativní dodávky. Svět se podle ekonomky dostává do fáze, kdy nejde jen o ceny, ale o samotnou dostupnost klíčových komodit. A právě to podle ní bude určovat ekonomickou realitu dalších let.

Podle Matesové je proto klíčové, že česká vláda začala jednat včas. „Musím velmi ocenit to, že vláda začala urgentně chystat scénáře pro všechny možné situace, i ty nejhorší. Členové vlády, někdy i včetně premiéra, se rozjeli po světě a opravdu horečně shánějí kontrakty na dodávky, které nám mohou chybět,“ popisuje globální konkurenci.

„Jinak by se klidně mohlo stát, že na nás nezbude. Na světových trzích, je to smutné, ale je to tak, vidíme bratrovražedný boj, kdo koupí, i když už jde o dodávky, které má někdo pod kontraktem,“ říká Jana Matesová, která mimo jiné působila jako zástupkyně Česka ve Světové bance.

Napětí na energetických trzích se brzy projeví i v účtech domácností. „Velmi pravděpodobné je výrazné zvýšení cen elektřiny kvůli vyšším cenám plynu. Ve střední Evropě jsou ceny plynu základem pro tvorbu cen elektřiny a zvýšení cen plynu je pro zbytek tohoto roku velmi pravděpodobné, téměř jisté,“ predikuje ekonomka.

Zdražování se postupně přelije i do služeb. „I ubytovací služby budou muset zdražit, ale to by nemuselo být do letní sezóny. Je možné, že ještě letní sezóna bude relativně v pohodě z hlediska cen. Nicméně od podzimu musíme asi očekávat - a od nového roku určitě - zvyšování cen elektřiny, a to pak dopadne na každého.“

Další tlak přijde přes potraviny, hlavně kvůli dražším hnojivům. „Nakupujeme hnojiva zejména z Egypta a Indie. Jenomže jak v Egyptě, tak v Indii byla výroba hnojiv, alespoň dusíkatých, zastavena, protože neměly dodávky zemního plynu, který k tomu potřebují. Egypt horečně jedná o náhradních dodávkách zase formou přeplácení nebo budování nové infrastruktury, čili ceny se tam určitě zvýší,“ popisuje Matesová.

Růst cenové hladiny je podle Jany Matesové nevyhnutelný, ale dramatický scénář nečeká. „Já se nedomnívám, že inflace může dospět na dvouciferná čísla. Inflaci by se mělo podařit udržet v letošním roce určitě pod pěti procenty, ať se děje, co se děje. Pravděpodobnost, že bude do tří procent, je vysoká.“

Česká národní banka zatím vyčkává, ale situaci detailně sleduje, zejména vývoj cen v klíčových položkách spotřebního koše. Pokud by začala růst jádrová inflace, může zasáhnout. Důležitý bude i vývoj mezd. „Ve výrobních odvětvích určitě očekávám, že růst mezd nebude tak rychlý jako loni. Ale nejvíc rostly mzdy ve službách. To se určitě sníží, hlavně ve službách volného času, turistice, dovolených.“

Evropa zatím podle Matesové zůstává relativně v klidu, ale jen zdánlivě. Problémy se totiž mohou přelít z Asie, která už výpadky pocítila naplno. „Evropská i česká ekonomika jsou velmi závislé na zásobování z Asie,“ upozorňuje. Výpadky se přitom netýkají jen ropy. „Pro výrobu čipů a elektroniky je potřeba helium, a to teď nemají,“ dodává s tím, že zpomalení výroby v Asii může narušit i dodávky zboží do Evropy.

Navzdory rizikům ale česká ekonomika podle Matesové zůstává v relativně dobré kondici a má lepší vyhlídky než část regionu. Pomáhá jí mimo jiné silný obranný průmysl i schopnost nahradit výpadky v německém dodavatelském řetězci.

„V minulém roce zažilo Německo velkou vlnu krachů malých a středních podniků, které byly subdodavateli větších německých podniků. A českým podnikům se velice dobře dařilo je zastoupit.“ I do budoucna tak podle ní platí, že Česko má „mnohem lepší perspektivy než většina středoevropských ekonomik, s výjimkou Polska“.