Česká firma raketově roste a nestačí jí to. Chystá expanzi za 1,5 miliardy

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

V roce 2016 koupil V-Sharp Michala Menšíka technologicko-logistickou firmu Dodo. Tehdy měla deset kurýrů.

Dnes jich má v sedmi zemích Evropy přes dva tisíce, loni rozvezla čtyři miliony zásilek a utržila miliardu korun. Letos čeká miliardy dvě a do roku 2025 chce svůj obrat vytáhnout na deset miliard korun.

Teď jí s růstem pomůže významná finanční injekce. V rámci investičního kola Series B získala svou dosud největší investici ve výši 1,5 miliardy korun. Tuto částku v následujících dvou letech dodají investoři v čele s EC Investments Daniela Křetínského a zakladatelem J&T Capital Partners Patrikem Tkáčem. Ti v logistické firmě Michala Menšíka navýší svůj minoritní podíl ve výši deset procent, který drželi prostřednictvím entity MFresh Holding.

Celý proces hledání investora začal více než před rokem. „Viděl jsem vyšší desítky investorů, většinu přes videohovory, dost jsem jich však viděl i osobně. Byli mezi nimi jak strategičtí, tak finanční investoři a ten zájem byl docela veliký. Z Evropy i ze světa. Nakonec ale rozhodla schůzka, kdy jsme se potkali s Danem (Křetínským),“ vysvětluje pro SZ Byznys Michal Menšík.

Přesné rozdělení sil nechtějí obě strany rozkrýt, výrazná majorita ale zůstává V-Sharpu Michala Menšíka. Nainvestované prostředky Dodo využije na budování provozních i obchodních týmů napříč trhy, primárně v západní a jižní Evropě. „Určitě jdeme na Západ. Celý cíl tohoto investičního kola byl, abychom mohli být agresivnější na západních trzích. Náš primární trh, na který se soustředíme, je Německo, ale určitě nechceme zůstat jenom tam,“ dodává Menšík.

Kdy jste se rozhodl, že Dodo potřebuje výraznou finanční injekci?

Už je to určitě déle než rok, kdy jsme si řekli, že by bylo fajn vzít si nějaké prostředky z trhu, abychom mohli náš růst celkově zrychlit, být obratnější a vstoupit na nové trhy.

Bez peněz dalších investorů by to nešlo? Sám byste ten růst neutáhl?

Šlo, ale pomalu. My jsme sice výděleční na každé objednávce, ale pokud chceme investovat do nových technologií a lidí, tak to něco stojí. To by bez větší finanční injekce nešlo.

Mělo nějaký dopad na domlouvání investice současné dění? Válka na Ukrajině, drahé energie a podobně?

Tohle všechno se stalo až potom, když už bylo vše dávno rozhodnuté. My jsme pro nás začali hledat toho správného investora už více než před rokem. V březnu, dubnu 2021.

Jak dlouho jste hledali? A hledali jste, nebo jste šli na jistotu, protože pánové Křetínský i Tkáč už v minulosti do Dodo investovali?

Primárně jsme se spíš koukali venku na investory z Evropy i ze světa. Viděl jsem vyšší desítky investorů, většinu přes videohovor, ale dost jsem jich viděl i osobně. Byli mezi nimi jak strategičtí, tak finanční investoři a ten zájem byl docela veliký. Nakonec ale rozhodla schůzka, kdy jsme se potkali s Danem (Danielem Křetínským, pozn. red.).

Co rozhodlo?

Asi opravdu ten zájem a celkový pohled na to, kde má za pět let Dodo být. A pohled na celý retail, kam v dalších pěti letech směřuje, a velká víra v jeho digitalizaci. To pro nás bylo stěžejní.

Vrátím se k tomu, že jste viděl desítky investorů. Z jakých zemí převažovali a jak vlastně ta jednání probíhala? Co je zajímalo?

Viděl jsem investory z Německa, USA, hodně jich bylo i z Velké Británie. Co je zajímalo? Chtěli znát náš příběh, chtěli vědět, kam jdeme. Líbila se jim čísla a to, že jsme za šest let dokázali tak rychle růst. Potom už to však bylo opravdu o tom, co je budoucnost a co jsou ty cíle.

Pojďme si tedy přesně říct, jak velkou částku dostáváte a jak velký podíl za to dostávají investoři?

Nabíráme 60 milionů eur, což je 1,5 miliardy korun. Tyto peníze by nám v nejbližších dvou letech měly stačit k tomu, abychom zrychlili růst. Odevzdáváme za to minoritní podíl. A nám jako V-Sharp zůstává výrazná majorita.

Co znamená výrazná majorita?

Bohužel, dohodli jsme se, že to nebudeme komentovat.

Na kolik je tedy oceněná firma?

Nechal bych to bez komentáře.

Investoři svůj podíl navýšili přes MFresh holding, který už určitý podíl v Dodo měl. Můžeme říct, jak byl velký před tímto navýšením?

Měli deset procent.

MFresh Holding zároveň vlastní i Košík. Budou tedy ještě nějaké větší synergie mezi vámi a Košíkem?

Nebudou. My už jsme našeho potenciálu s nimi nabyli. Košík vozíme, vozíme ho stoprocentně a budeme ho vozit dál. Také ale máme desítky jiných klientů. Jde opravdu o finanční investici.

Kde bude Dodo za pět let?

Určitě jdeme na Západ. Celý cíl tohoto investičního kola bylo, abychom mohli být agresivnější na západních trzích. Teď je náš primární trh, na který se soustředíme, Německo, ale určitě nechceme zůstat jenom tam. Koukáme se dál, na Španělsko, Francii, uvidíme. V této chvíli je to primárně Německo.

Jaké tam máte cíle? A nepůjdete tam i s již zmiňovaným Košíkem? Tak jako šel do Německa Rohlik.cz?

Zatím takový plán není. A jak budeme velcí? Už dnes patříme do Top 3 v Evropě z hlediska „last- mile operátorů“. Toto místo si chceme minimálně udržet, ideálně jít výš. Hlavně chceme získat tržní podíl. V Německu je ta příležitost opravdu velká.

Jak velký tržní podíl tam chcete mít?

Když se nám podaří deset procent, bude to krásné.

Do kdy?

To ukáže čas. Teď máme pětiletý plán, podle kterého jedeme, a do roku 2025 chceme vyrůst na 10 miliard korun.

Loni jste měli obrat miliardu, takže desetkrát vyrůst za pět let?

Ano. Teď už necelých pět let.

Změnila nějak vaše plány současná doba?

Nezměnila, máme plán jasně daný. S ohledem na to, co se děje ve světě, tam lehké korekce jsou, ale není to o tom, že bychom plán měnili dramaticky.

Nebojíte se, že přijde krize, lidé začnou šetřit a nebude co vozit?

Krize asi přijde, ale tohle je trend, který se nedá zastavit. Digitalizace retailu probíhá. Vidíme to v e-commerce. Všichni velcí hráči rychle rostou a teď se to jen posouvá do nových odvětví, jako jsou třeba potraviny.

Teď jste v sedmi zemích, v kolika zemích chcete být právě za těch pět let?

Nemáme to takto definované, zatím je pro nás sedm zemí více než dost. Německo není úplně malá země. Budou to spíš jednotky trhů, ale těch větších.

Jak finančně náročný je vstup na zahraniční trh?

Není to levná sranda, musíte najít management, místní tým za německé platy – a to nejsou malé částky. Musíme se technologicky přizpůsobit dané zemi. Každá má přitom určitá specifika. Není to levná záležitost.

Vy jste rozjeli formu franšíz, do zahraničí jdete také přes franšízy? Ano, chceme udržet franšízový koncept napříč všemi trhy. Ale zase, každá země má svá specifika, takže i ten koncept se musí lehce upravit.

Jaký je o tu franšízu obecně zájem? Kolik procent vašeho byznysu už obstarávají franšízanti?

Dnes máme zfranšízovaných zhruba 40 procent a franšízantů jsou vyšší desítky. Zájem je velký, my našemu partnerovi garantujeme obrat a jeho hlavní role je odvézt ty zásilky.

Takže musí mít flotilu a řidiče?

Přesně tak, musí si obstarat primárně lidi. S auty mu pomůžeme.

Kolik byznysu by ideálně mělo jet přes franšízy?

Dodo je technologická platforma. Od začátku tak byla stavěná, ale abychom se to správně naučili a dostali se tam, kde jsme dnes, nešlo to bez toho, že jsme si to sami zkusili, udělali, ušpinili si ty ruce a viděli, jak to máme dělat. Cílem je ale opravdu mít až sto procent.

Jaké jsou další plány kromě expanze?

Koukáme se na další segmenty, začali jsme řešit farmacii a chceme rychleji doručit léky. Ale koukáme i na big boxy. Tedy nábytek, pračky a podobně, tady také vidíme velký potenciál pro růst. Takže i toto je něco, co teď budeme pilotovat.

Kolik kurýrů pro vás v tuto chvíli jezdí?

Celkově jich jsou zhruba dva tisíce. Většina je stále v Česku.