Další zdražení potravin. Budou o třetinu dražší než začátkem roku

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Cenovou smršť, která se letos strhla v obchodech, nepamatují řetězce ani sami dodavatelé. Podzimní zdražování – alespoň v segmentu mléčných výrobků – přitom zákazníky teprve čeká.

„Nemohu mluvit za všechny výrobce, ale očekáváme, že na konci roku mohou být ceny o 30 procent vyšší, než tomu bylo v prosinci roku 2021,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Aleš Malenka, generální ředitel sýrařské a mlékárenské společnosti Savencia, která má ve svém portfoliu výrobky, jako jsou Pribináček, Apetito či Sedlčanský Hermelín.

„Výrobcům nezbývá nic jiného než zdražit. Ten růst nejenom energií, ale všech vstupů obecně je tak enormní, že jiná možnost není. Pro řadu firem by bylo likvidační zůstat na těch stávajících cenách a to nelze ustát,“ dodává Malenka.

Vysoké ceny ale mají dopad na zákazníky. Už teď se prodeje mléčných výrobků propadly o 7 procent a na pultech obchodů roste podíl zahraničního zboží – zejména v sektoru tzv. privátních značek (značky s logy supermarketů, pozn. red.), které teď výrazně rostou.

„Řada těchto dodavatelů je z jiných zemí, a když vezmu třeba Polsko, kde je v platnosti řada opatření podporujících potravináře, tak ta konkurenceschopnost českých výrobců vůči polským výrobcům klesá,“ dodává Malenka s tím, že čeští výrobci se navíc blíží „psychologickým“ hranicím cen u svých klíčových produktů.

I proto teď hledají cesty, jak dál, a ve hře je i zmenšení balení, které se teď diskutuje. „Je to cesta, jakým způsobem zlevnit zboží na jednotku,“ dodává Malenka.

Tržby v maloobchodě padají – možná úměrně tomu, jak rostou ceny zboží. Jak velký je teď tlak řetězců, aby už zdražování skončilo?

Tlak na ceny ze strany řetězců je, byl a bude a jsou to intenzivní jednání. Takové zvyšování cen, které v této době probíhá, sám nepamatuji.

Kolikrát jste letos zdražovali?

Letos se pravděpodobně bavíme v průměru o třech vlnách. Jsou však i výjimky. Dvě vlny proběhly na jaře a v létě a teď je před námi podzimní vlna.

Takže podzimní zdražování teprve uvidíme? Kdy?

Ano. Když se bavím o celém trhu, tak v průměru v říjnu.

Proč se ty ceny budou zase zvedat? A o kolik ?

Když se bavíme o mlékárenském byznysu, tak začátek roku byl ve znamení mléka a druhá polovina roku jsou energie. Na začátku roku každý výrobce počítal s negativními důsledky covidu a do toho začala válka na Ukrajině, se kterou nikdo nepočítal. Toto jsou body, které byly reflektovány v prvních dvou vlnách zdražení – vždy je tam totiž zpoždění proti tomu, kdy daná událost nastane. Aktuálně jsou tím důvodem zdražování, které je teprve před námi, energie.

O kolik tedy ceny mléčných výrobků ještě vzrostou?

Nemohu mluvit za všechny výrobce, ale očekáváme, že na konci roku mohou být ceny o 30 procent vyšší, než tomu bylo v prosinci roku 2021.

Předpokládáte, že toto zdražení budou řetězce akceptovat? Už teď se navyšuje podíl zahraničního zboží v českých obchodech.

Jednání probíhají, na druhou stranu ale výrobcům nezbývá nic jiného než zdražit. Ten růst nejenom energií, ale všech vstupů obecně je tak enormní, že jiná možnost není. Pro řadu firem by bylo likvidační zůstat na těch stávajících cenách a to nelze ustát. Samozřejmě řada výrobců, včetně nás, balancuje nad tím, co je maximální cena – co si můžu dovolit vůči spotřebiteli a vůči konkurenci.

Maximální cena – pro kolik lidí je už teď cena 28 korun za Pribináček neakceptovatelná? Co je vaše maximální hranice?

Bavíme-li se o běžné, neakční ceně, konkrétně pro Pribináček, já osobně vnímám jako tu psychologickou hranici 30 korun, ale tvrdá čísla na to nemáme. Bavíme-li se o tom ale obecně, je to podobné jako na burze. Psychologická hranice není dogma a nastávají situace, kdy se prolomí.

Budeme teď tedy neustále tu psychologickou hranici cen posouvat?

My bychom byli rádi, aby tomu tak nebylo. Ale to záleží na tom, jak se bude vyvíjet na vstupech, a jeden z těch bodů je, jak bude reagovat vláda nebo EU na ceny energií.

Pokud se vrátím k ceně, když prostě ekonomicky nebude vycházet, co bude pak? Zmenšení výrobku, změna receptury?

Tam záleží, jestli vyrábíte privátní výrobky (výrobky pro řetězce, jako jsou Tesco Value apod., pozn. red.), nebo vlastní. Pro naši společnost je výroba privátních značek marginální – v objemu 5 procent. Zaměřujeme se na značkové výrobky a zakládáme si na kvalitě, takže receptura je v našich rukách. Receptury se sice průběžně mění, ale není tam kompromis z pohledu kvality.

Nebude ale teď kompromis nutný proto, aby to lidé vůbec kupovali? Už teď poptávka po mlékárenském zboží reálně klesá…

Ano, trh meziročně poklesl v objemu zhruba o 7 procent. Pak je to o roli daného výrobce. Když se podívám na naše výrobky, nedokážu si představit slevit z kvality.

Takže je cesta zmenšit objem?

Je to cesta, jakým způsobem „prolevnit“ zboží na jednotku.

Máte to v plánech?

Je to v rámci diskusí. Samozřejmě je to směr. Co se týká změn receptur a podobně, tam se opravdu hledají možnosti, ale bez toho, aby to mělo dopad na kvalitu. Zároveň je tu tlak na produktivitu a efektivitu výroby. Řada investic může směřovat k tomu, jak snížit energetickou náročnost. Úspory na prvním místě hledáme u nás.

Když prodej mlékárenského zboží klesl o 7 procent, snižujete i vy objemy, které vyrábíte?

Ano. Máme u nás pokles objemu výroby.

Některé řetězce přistoupily k tomu, že zastropovaly ceny zboží. Neuděláte to také?

U nás to nelze. Pokud náklady máme, musíme je promítnout. Potravinářství je obecně nízkomaržový byznys a zastropování ceny u dodavatelů z hlediska ekonomiky podniku a přežití možné není.

A jak se díváte na to, že z pohledu řetězců to možné je?

Těžko se mi to komentuje. Nevidím do výsledků firem. Záleží ale na portfoliu. Hypermarket nebo online prodejce mají desítky tisíc položek. Pokud z nich vytáhnou několik položek, na kterých odkomunikují, že je nezdražují, tak z hlediska celkového mixu to je cesta, jak si to dovolit.

My jsme na začátku zmínili rostoucí podíl zahraničních výrobků v obchodech. Řekli vám někde napřímo, že vás nahradí zahraničí dodavatel?

Úplně ne. Na druhou stranu řada zahraničních dodavatelů dodává privátní značky a u nich teď vidíme růst – vzhledem k tomu, co se děje. Řada těchto dodavatelů je z jiných zemí, a když vezmu třeba Polsko, kde je v platnosti řada opatření podporujících potravináře, tak konkurenceschopnost českých výrobců vůči polským výrobcům klesá.

Takže už teď se děje, že české výrobky s prověřenou recepturou nahrazují levné výrobky z Polska?

Ano, je to tak. Tím, kdo z mého pohledu nejvíce trpí, jsou „B“ značky, které jsou uprostřed, které nebyly tolik vyprofilované.

Jak moc jsou pro vás rostoucí ceny energií limitující existenčně?

My máme výhodu v tom, že jsme velká firma. Ale samozřejmě ten dopad růstu cen je zásadní. Na nákladové stránce se bavíme o nárůstech ve stovkách milionů korun v provozu. A pokud toto nejsme schopni nějakým způsobem absorbovat, jde většina do nárůstu cen, ruku v ruce s hledáním opatření na snížení. Já nejsem příznivcem zásahů vlády do byznysu, ale tady si myslím, že je to nejefektivnější cesta. To řešení musí přijít v horizontu týdnů – pro ty menší společnosti pak už to může být likvidační.

Je to už likvidační pro vaše dodavatele?

My spolupracujeme s některými menšími dodavateli a ano, ty problémy tam jsou.

Někteří z nich už krachují?

To ne, ale v rovině úvah to je. Pokud se situace nezmění, tak někteří obchodní partneři přemýšlí, zda vůbec fungovat.