Covid byl jen vánek proti tomu, co způsobí válka, říká český výrobce lůžek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Finanční rok 2021, který končí v březnu, přinesl společnosti Linet nižší obrat než rok předchozí. Z 350 milionů eur spadly tržby na 331 milionů, provozní zisk EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů, pozn. red.) byl 57 milionů eur. I tak je ale firma spokojená. První pandemický rok byl totiž extrémní, a výsledky za rok 2021 tak splňují původní nastavené plány.

Jak se budou ale tržby firmy vyvíjet dál, odhadnout šéf firmy Tomáš Kolář nedokáže. Obává se však, že válka na Ukrajině bude mít na celosvětový byznys velký dopad.

„Myslím si, že ty dopady nedokážeme úplně popsat. My už se s nimi dnes potkáváme, pořád je to ale nějak řešitelné. Domnívám se však, že to, co způsobil covid, byl jenom takový vánek proti tomu, co bohužel způsobí tento konflikt,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Tomáš Kolář, šéf Linetu.

Poslední roky jste vždy oznamovali rekordní výsledky – jak dopadl ten loňský rok končící v březnu? Připomenu, že v tom předchozím roce to bylo 350 milionů eur.

Uzavírali jsme 31. března a ten rok skončíme s částkou 331 milionů eur. Je to sice pokles, ale předchozí rok byl opravdu výjimečný. Řešili jsme covid a poptávka po lůžkách byla naprosto extrémní. 331 milionů je i tak přeplnění našeho pětiletého plánu.

Vašeho původního plánu?

Ano, vracíme se na původní křivku, kterou jsme si před třemi lety nastartovali.

A jaká byla loni EBITDA?

Zisk EBITDA uděláme okolo 57 milionů. Bude to okolo sedmnácti procent, což je nad plán.

Takže teď už neuvidíme ty obrovské růsty? Teď už se to zpomalí?

Jak bude svět vypadat za rok, je velká otázka. Náš původní plán jsme stavěli v roce 2019, tedy ještě stále v podmínkách konjunktury, i když už hodně ekonomů vyhlíželo nějakou recesi. Nikdo jsme ale nevyhlíželi covid.

Ještě před rokem bankéři tvrdili, že žádná inflace nebude, že je to jen taková vlnka způsobená covidem. My jsme už ale věděli, že inflace musí nastat, protože už jsme komponenty a materiály nakupovali za extrémní ceny – za dvojnásobek, trojnásobek. Nakupovali jsme na rok dopředu, to dělali všichni průmysloví výrobci. Nám bylo jasné, že to obrovské zdražení se musí propsat do cen a do inflace. Bankéři se vzbudili až v září a řekli : Aha, asi bude inflace. A samozřejmě nikdo nepočítal s tím, co se stane 24. února 2022 (ruská invaze na Ukrajinu, pozn. red.).

V lednu a únoru jsme si mysleli, že se situace na trhu materiálů stabilizovala. Ona se opravdu stabilizovala, ceny našly novou úroveň, ale válka na Ukrajině vše změnila. Dnes nikdo nemá křišťálovou kouli, aby řekl, jak bude svět vypadat za 12 nebo 24 měsíců.

Upravovali jste tedy nějak původní plány? Nebo stále platí mít v roce 2025 až 2026 obrat přes 500 milionů eur a pak jít na burzu?

Ten plán platí, teď ho upravovat nebudeme, je příliš brzy dělat nějaké závěry. Před dvěma týdny by mohl optimista nabýt dojmu, že se Ukrajina s Ruskem nějak dohodnou. Kdo viděl zprávy včera (z úterý, rozhovor se natáčel ve středu, pozn. red.), má dojem, že se Rusko dohodnout nechce. Teď je těžké dělat závěry – naopak, je potřeba velmi operativně přemýšlet o tom, jak to bude vypadat za tři měsíce, za šest měsíců. Jak na to reagovat, jak se zajistit, jak zajistit lidi, materiál, mezinárodní obchod. To, jak to bude vypadat za dva tři roky, si můžeme nechat na to, až bude ta situace čitelná.

My jsme spolu mluvili během pandemie, tehdy jste obrovskou poptávku ze zemí zasažených covidem upřednostňovali. Je teď potřeba upřednostnit poptávku ze země zasažené válkou?

My jsme tam posílali spíš věci, které se týkaly okamžité pomoci zasaženým nemocnicím. Stretchery pro ambulantní převoz raněných, mechanická lůžka, která lze využít v jakýchkoliv podmínkách – i když nejde elektřina. To byla iniciativa Linetu. Dary.

Mohou v tuto chvíli vůbec ukrajinské nemocnice něco objednávat?

Asi mohou, ale myslím, že mají jiné priority. Ve zdravotnictví je to okamžitá pomoc. Zafixovat lidi po zranění.

A pak jsou jejich (Ukrajinců, pozn. red.) prioritou samozřejmě zbraně. Řešit příčinu, ne následky.

Jak se tam posílá pomoc? Jak složité bylo tam váš konvoj dostat?

Kupodivu toto relativně funguje. Vidíme, že i zbraně se tam někudy dostanou. Humanitární konvoje mají vytvořené své logistické trasy. Musíme si uvědomit, že se bojuje pouze na části Ukrajiny a zbytek je plně pod kontrolou Ukrajinců. Logistika funguje.

Vy jste už popsal, že válka na Ukrajině zasáhla celý byznys – jak konkrétně zasahuje do toho vašeho?

Co se týká přímo Ruska a Ukrajiny, je to samozřejmě nějaký byznys, který jsme tento rok odepsali. A pro Rusko to platí i pro příští roky, protože tam obchodovat nechceme.

Jak velké to jsou odpisy?

Jsou to řádově jednotky, není to ani deset milionů eur. V našem obratu je to vidět, ale není to nic, co by nás nějak významněji zasáhlo. Samozřejmě velká otázka je kolem ekonomik navázaných na rubl – Kazachstán a podobně. To je další obrat, který musíme mít s otazníkem.

To však není ten největší vliv války. Ten největší vliv pociťujeme už dnes. To jsou ceny energií, materiálů. V Rusku i na Ukrajině z toho hodně vyrábí a to teď z různých důvodů nebude dostupné. Buď proto, že se to nebude moci vyrobit, nebo proto, že si to nikdo nebude chtít nebo moci z Ruska koupit. To vyvolá tlaky, které dopadnou na průmysl jako celek a zase se přesunou k běžným občanům.

Co už teď víte, že vám jako výrobcům nemocničních lůžek bude právě z Ruska a Ukrajiny chybět?

Jsou to základní suroviny. Ukrajina a Rusko jsou obrovským výrobcem železa a hliníku. Pak je to spousta komodit a komponentů, které se používají na výrobu mikroprocesorů, elektrických komponentů. Rusko je obrovská surovinová základna a celá řada drahých kovů – třeba neonu – se vyrábí na těchto územích. A prostě nebudou.

Například my dnes řešíme nákup mikroprocesorů. Objednávka, kterou jsme měli mít na druhou polovinu roku, se odsouvá o 24 měsíců. Není to z čeho vyrobit.

Zatím to na trhu lze sehnat jinou cestou, ale už za jiné ceny. Už se znovu bavíme o té vyvolané inflaci, protože to se prostě jednou propíše do ceny produktů. Například tyto zmiňované procesory jsou všude. My mluvíme o lůžkách, jsou ale i v autech, v elektronice, všude kolem nás.

Myslím si, že ty dopady nedokážeme úplně popsat. My se s nimi už dnes potkáváme, pořád je to ale nějak řešitelné. Domnívám se však, že to, co způsobil covid, byl jenom takový vánek proti tomu, co bohužel způsobí tento konflikt.

O kolik je už teď výroba jednoho konkrétního lůžka dražší, než byla?

O dvacet procent. Ten hlavní skok už způsobil covid ve smyslu odložené poptávky. Problém je v tom, že válka dnes ještě ty ceny stupňuje dál. Myslím si, že dojde ke kritickému nedostatku některých věcí a že to ještě nevnímáme.

Jak je to v tuto chvíli s vaší maržovostí? Některé kontrakty jsou dlouhodobé a předpokládám, že ty kvůli vyšším nákladům nemůžete zdražit…

To je Achillova pata byznysu, který děláme. Velká část jde nějakou formou z veřejných prostředků. Máme nasmlouvané kontrakty, které říkají: za těchto podmínek se to vysoutěžilo a za těchto podmínek se to bude dodávat. Všichni sice chápou situaci, jež vznikla, ale jsou to veřejné soutěže, které byly nějak rozhodnuté. Takže vstupujeme do jednání se všemi zákazníky, někde se nám to daří a někde méně. Pracujeme na nových kontraktech tak, abychom mohli tu novou situaci do ceny promítnout. Jinou možnost nemáme.

Je tedy ta marže nižší?

Určitě je nižší. Kompenzovat se nám podařilo zhruba padesát procent nárůstu. Padesát procent nám spadlo na ramena.

Když říkáte, že materiál chybí a dodávky se zpožďují, jsou už lůžka, která za chvíli nebudete moci vyrábět? Nebo se zatím stále daří nacházet alternativní zdroje?

Zatím se to stále daří. Nakupujeme opravdu s velkým předstihem. Když tu situaci ale nebudeme teď řešit, máme o Vánocích velký problém. Teď se řeší poslední kvartál tohoto roku. To, že třeba teď aktuálně i automobilky vyrábějí, neříká nic o tom, co bude za tři čtvrtě roku.

A ano, je jedna z variant, že pak prostě selektivně vybereme výrobky, které budeme vyrábět, a selektivně vybereme ty, které vyrábět nebudeme.

Stále ještě jedete v nepřetržitém provozu jako během pandemie?

Jedeme na dvě směny. Během pandemie jsme měli několik měsíců – kopírovaly ty covidové vlny –, kde jsme nejsložitější výrobky museli vyrábět v nepřetržitých směnách. Teď jsme „back to normal“ (zpátky v normálu, pozn. red.).

V minulosti vám chyběli lidé – rozšíříte řady ukrajinských spolupracovníků?

Jsme „back to normal“, aktuálně to nepotřebujeme. U nás i v tom standardním provozu pracuje 250 Ukrajinců, což je asi třetina dělníků, které máme. Pracují ale nejenom na dělnických pozicích. V současné chvíli jsme saturovaní. Nicméně tak, jak byl doteď obrovský nedostatek lidí na jakékoliv volné pozice na trhu, tak toto by mohlo tu situaci částečně změnit.

Jak složité je v této době plánovat strategicky a růst formou akvizic?

My jsme akvizice dělali i v covidu, kdy jsme nemohli cestovat a přes Teamsy (videohovory, pozn. red.) jsme dokonce koupili dvě firmy. Pokračujeme v této akviziční dráze, máme kvalitní seznam zajímavých cílů.

Řada z nich je mimo Evropu. To bude pokračovat dál. Je potřeba si uvědomit, že konflikt Ruska a Ukrajiny je nejintenzivnější v Evropě.

Je potřeba si také uvědomit, že celá řada regionů a zemí a kontinentů, které jsou surovinově velmi silné, na tom konfliktu bude benefitovat, protože růst cen komodit se projeví.