Mladí podnikatelé jsou odvážnější než jejich předchůdci, říká šéfka EY

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přesvědčit finančními výsledky i podnikatelským příběhem a pak poměřit síly v mezinárodní konkurenci. Společnost EY už po pětadvacáté hledá nejlepšího podnikatele České republiky. V minulosti uspěli byznysoví matadoři jako majitel Koh-i-nooru Vlastislav Bříza, král 3D tisku Josef Průša nebo světový lídr ve vinylových deskách a majitel společnosti GZ Media Zdeněk Pelc.

„Historie soutěže je velmi bohatá a během těch let vidíme, jak se podniky i podnikatelé vyvíjeli. Dá se říct, že poskytují čím dál komplexnější služby, vyrábí komplexnější produkty,“ říká Martina Kneiflová, vedoucí partnerka EY. „Je tam stále velký věkový mix podnikatelů, ale dnes mají výrazně větší přesah do zahraničí. Je tak vidět, že Česko je mnohem vyspělejší zemí a podnikatelé, kteří se do ní dnes hlásí, mají většinou několik poboček v zahraničí,“ dodává Kneiflová.

Současní podnikatelé podle ní mají za sebou delší podnikatelskou historii než vítězové z minulých dekád a počátků soutěže. Společné pro ně ale zůstává odhodlání a odvaha pouštět se i do věcí, které jsou často nejisté.

Vavříny ze světového klání ale zatím žádný Čech nezískal. „Myslím si, že je to vždy velký střet s realitou a tím, jak velké jsou některé firmy ze zahraničí. Příkladem je loňský vítěz soutěže – Ind Vellayan Subbiah, výkonný místopředseda a majitel společnosti Tube Investments of India, která je na trhu desítky let a má hodnotu několika desítek miliard dolarů. Takové firmy bohužel v Česku nemáme,“ dodává.

Celkově považuje nejenom mladé podnikatele v soutěži, ale aktuální generace Z a mileniály za odvážnější než jejich předchůdce. „Mají obrovskou chuť dělat něco, co má další přidanou hodnotu. Chtějí za sebou nechat nějaký odkaz, podílet se na tom, aby společnost fungovala lépe. Takhle viditelný přesah jsem u předchozích generací neviděla,“ dodává. „Potřebují všechno vyzkoušet, zažít, co je možné, a nechtějí ustrnout. To je hrozně fajn, na druhou stranu z pohledu zaměstnavatelů to nemusí být vždy úplně ideální,“ dodává.

Právě mladí podnikatelé by podle ní mohli být ti, kteří „vyvedou Česko a českou ekonomiku z křižovatky, na kterou se země dostala. „Jsou to velmi výrazné osobnosti, nemají strach říci, co si myslí, a nabídnout řešení nebo i podat pomocnou ruku. To mi připadá hrozně důležité. Máme tu někoho, kdo má odvahu celou zemi posouvat,“ dodává Kneiflová.

Podle ní by celkově k „nastartování“ země pomohlo lepší školství. „Momentálně nabízené obory úplně neodpovídají poptávce na trhu. Je hezké, že máme spoustu humanitních oborů, ale ta poptávka zaměstnavatelů je úplně jinde,“ dodává Kneiflová. Podle ní by měly být více podporovány high-tech obory a odborné oblasti vzdělávání jako strojírenství a podobně.

„Firmy si pak své zaměstnance vzdělávají samy, ale ne vždy to stihnou. Zejména u mladé generace se může stát, že vyškolí zaměstnance, ale on se pak chce podívat jinam. Kdyby vše vystudoval už na vysoké škole, bylo by to mnohem lepší,“ dodává Kneiflová.

Další věcí je podle ní poměrně rigidní zákoník práce a nepředvídatelnost právního prostředí. „Těch změn, které v České republice probíhají, je neuvěřitelné množství. Já jsem profesí daňový poradce, a když se člověk podívá na množství novelizací, tak jen u zákona o daních z příjmů, je to neuvěřitelné číslo. Firmám by moc pomohlo, kdyby mohly plánovat třeba pět let dopředu a věděly, že za tu dobu k žádné změně nedojde. Reagovat na změny, které jsou přijímány třeba až na konci roku, je hrozně těžké. Těžko se plánuje, když nevíte, co přijde,“ dodává Kneiflová.