Nobelovy ceny po česku. Šéfka nadace chce změnit „vědecké Oscary“

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Letošní ročník udělování vědeckých cen Neuron se poprvé konal bez jednoho z tradičních mecenášů Karla Janečka, od jehož sporných výroků v době covidové pandemie se vědci z Neuronu veřejně distancovali.

Šéfka Monika Vondráková v Agendě SZ Byznys řekla, že Janečkova slova nebyla totožná s vědeckým poznáním, proto došlo k „oddělení“.

Na fungování fondu to však podle ní nemělo vliv, jak ukázalo i letošní předávání. „Tým se nezměnil. S myšlenkou založení fondu jsem přišla já, a tak jsem to také budovala. Karel přispíval penězi, bez kterých by to nešlo,“ upřesnila.

Fond má podle jejích slov osm mecenášů a osm podporovatelů. „Mám radost, že se k nám přidávají mladí, to je pro mě stěžejní, je to potvrzení, že jim to také dává smysl,“ zdůraznila.

Z velkých tradičních sponzorských jmen zmínila zakladatele antivirové společnosti Avast Eduarda Kučeru, šéfa Jablotronu Dalibora Dědka či investora z Credo Ventures Ondřeje Bartoše.

„Mám velkou radost z Honzy Hammera, což je světový investor žijící v Londýně. Ale má kořeny v Česku a dávalo mu smysl podpořit Neuron, to je novinka. Dále Josef Průša, 3D tiskárny, a teď máme novou, pětadvacetiletou investorku Francescu Kolowrat,“ upozornila Vondráková na posily mezi mecenáši.

I z jejich peněz se platí odměny, které fond každoročně uděluje – půl milionu pro nadějné vědce, 1,5 milionu pro laureáty Ceny Neuron. „U té částky zůstaneme, je to symbolické,“ odmítla Vondráková, že by se částky vzhledem k inflaci navyšovaly.

„Vědec může peníze použít na cokoliv. Kdo se rozhodne pro vědu, tak už dopředu trochu ví, že to nebude vždycky o velkých penězích. Ale protože má tu touhu a je tak dobrý, tak ho chceme na té cestě podpořit,“ vysvětlila Vondráková.

„Někteří pak ty peníze naopak vrací, třeba zpátky do fondu, abychom to mohli použít pro další mladé generace, nebo si zakládají vlastní fondy, do jejichž vstupních kapitálů dávají tu naši cenu,“ dodala.

„Největší problém máme v tom, že máme špičkové vědce, špičkové byznysmeny, ale chybí nám někdo uprostřed – říkáme jim transferáři – lidé, kteří rozumí jak vědě, tak byznysu,“ ukázala na hlavní slabinu české vědy šéfka Neuronu.

Dala příklad z praxe, slavného profesora Antonína Holého, jehož antivirotika zachraňují život lidem se žloutenkou nebo HIV. Vyzdvihuje roli belgického profesora Erika De Clercqa, který propojil Holého s americkým farmaceutickým výrobcem Gilead Sciences.

Aby Neuron podpořil i tento důležitý segment, rozhodl se udělovat i cenu za propojení vědy a byznysu a začal organizovat setkávání vědeckých i byznysových špiček.

Vnímání vědy a vědců podle Vondrákové hodně proměnily koronavirové roky. „Lidé si začali uvědomovat důležitost vědy. Při pandemii v oblasti medicíny, aktuálně v případě války na Ukrajině, jde třeba o sociologii,“ prohlásila.

A vyzdvihla reakci vědeckého světa na ruský útok. „V Den D, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu, jsme vyhlásili granty pro vědce z Ukrajiny. A zajišťovali jsme ubytování, jednali jsme s ústavy, aby především vědkyně z Ukrajiny dostaly příležitost v jejich laboratořích,“ vypočítala. „I jeden z našich laureátů nám přispěl, abychom mohli tyto vědce z Ukrajiny zafinancovat,“ dodala.

„Neuron jsme zakládali, aby vědci neodcházeli do zahraničí. Sama jsem si říkala, jak tu značku vybudovat tak, aby to byla prestižní cena, což se za těch 12 let snad podařilo. A nyní je důležité se zaměřit na nadační jmění, aby Neuron fungoval nezávisleji.“

„Máme pět mecenášů, kteří budují nadační jmění. Je tam ta snaha o tuzemské Nobelovy ceny a děláme vše pro to, aby se to podařilo,“ je přesvědčena Monika Vondráková.