Česká firma umí stavět uprchlická městečka z „kostek“. Vyrábět ale nestíhá

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Když je babyboom, postaví z modulů mateřskou školu. Ve chvíli, kdy boom opadne, školku rozloží a sestaví z kostek nemocnici. Tak funguje vizovická firma Koma Modular i v krizích, jako je ta uprchlická. 

Na firmu se obracejí města, kraje, hasičské záchranné sbory, zakázky ale přicházejí i ze zahraničí. Všichni žádají narychlo moduly pro uprchlíky. Sociální zázemí, ale i prostory, kde by mohli lidé z Ukrajiny prchající před válkou být mimo tělocvičny. Například herny.

„Měli jsme na skladě školku, tak ji teď upravujeme se soukromým investorem na místnost, kde by ti lidé trávili čas kromě prostoru, kde spí,“ říká v Agendě Byznysu Seznam Zpráv Stanislav Martinec, majitel Komy Modular.

Ještě před vypuknutím války je také oslovila polská firma, která chtěla sto sanitárních kontejnerů, nakonec jich bude třicet.

„Teď je vyrábíme, oni je dodají polskému státu pro využití v uprchlické krizi,“ popisuje jednu ze stěžejních zakázek dneška. Stejně tak se ozývají další zahraniční země.

„Paradoxně se tak může stát, že pomoc ze Západu přijde do Česka oklikou z české firmy, jako je ta naše,“ přiznává Martinec.

Výrobce má ale plno až do konce května. Zakázky nemůže odložit, protože jsou pod vysokými pokutami za nedodání včas.

„Myslím, že nefungujeme úplně dobře. Ty reakce jsou teď ve stylu obraťte se na toho či onoho, mělo by se to lépe koordinovat. U nás by věc řešilo, kdyby v hmotných rezervách byly mimo roušky a PCR testy i moduly, které by mohla armáda v případě potřeby okamžitě smontovat a využít,“ je přesvědčen majitel vizovické firmy.

Pro SZ Byznys oznámil, že se v této souvislosti právě chystá oslovit předsedu Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra s nabídkou, zda by stát nechtěl moduly preventivně v rámci rezerv mít.

„Máme konkrétní řešení, zkušenosti. Stavěli jsme celé ulice, městečko pro uprchlíky kolem Hamburku. Víme i jak to dopadlo v těch zemích po letech, jak to bylo provozováno, zda měly moduly využití i poté. Můžeme pomoci, ale jsme jen soukromá firma,“ říká s tím, že by to měl lépe někdo koordinovat.

U německého Hamburku vzniklo v minulosti z dílny Komy městečko pro deset tisíc uprchlíků. „Takové přijde na 1,5 až 2 miliardy, záleží samozřejmě na vývoji cen, ale jedná se zhruba o takovéto sumy,“ upřesňuje pro SZ Byznys výrobce.

Podle Stanislava Martince má stávající situace ještě další rozměr. Kromě těch, kteří potřebují prostory pro uprchlíky, se jim ozývají i firmy kvůli rozšiřování kapacit a předzásobení se na případnou ještě vetší krizi surovin.

„Obrátila se na nás před týdnem BP (dříve British Petroleum, britská energetická společnost zaměřující se hlavně na ropné produkty, zemní plyn a v poslední době i na fotovoltaiku. Tvoří ji společnosti BP, Amoco, ARCO, Castrol a Aral, pozn. red.) z důvodu budoucí krize s ropou. Děláme pro ně aktuálně modulární objekty do jejich rafinérií. Uvažují o tom, že musí rozšiřovat prostory. Modularita tedy řeší i tyto věci, nejen kde ubytuje uprchlíky,“ vypráví šéf firmy ze Zlínska.

To vše v době, kdy zásadně bojují s materiálem. Jeho nedostatkem, který válka na Ukrajině ještě zhoršila, i vysokou cenou.

„Hledáme možnosti, ale nejsme schopni vyhovět všem. Nám udělalo čáru přes rozpočet zvýšení ceny benzínu a nafty, těžko se nám to přenáší do cen, máme střídavé úspěchy. Každý den mám na stole dva materiály, u kterých roste cena. Teď zrovna plastová okna jdou nahoru, skla, interiérové materiály,“ vypočítává Stanislav Martinec a upřesňuje, že jen máloco za poslední rok nezdražilo dvojnásobně.

„Jen některé materiály nerostou o 100 procent. Ocel zdražila dvojnásobně, už se to začalo stabilizovat a válkou cena opět narostla o 40 procent. Už jsme zdražili naše výrobky o polovinu, ale vstupy se nám zdražily většinou o dvojnásobek,“ říká majitel firmy, která přes opětovné zdražení svých výrobků nestíhá vyrábět.