Češi šetří na jídle, to se v Evropě neděje. Prodej potravin klesl, říká pekař

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Jídlo je jedna z prvních věcí, na které Češi začínají šetřit, a už teď se to projevuje v obchodech. „Trh má pokles zhruba do deseti procent. To jsou zatím neoficiální čísla. Víme ale, že zákazníci začínají na potravinách šetřit – na těch prémiovějších rozhodně,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jan Zeman, majitel Biopekárny Zemanka.

Podle něj se teď Češi chovají úplně jinak než zbytek Evropy. „Tam jsou potraviny většinou to nejzazší, kde domácnosti začínají šetřit. U nás je to bohužel to první,“ dodává.

Biopekárna, která je na trhu od roku 2006, bude letos podruhé za svou historii ve ztrátě. Firma měla velké marketingové výdaje a ty se v současné době nezaplatily. Společnost tak reviduje své plány a zastavila otevírání vlastních prodejen, se kterým původně počítala. „Tento plán jsme měli v úvodu roku a tuto expanzi jsme zastavili. Dokonce jsme teď v úvaze, jestli v rámci scénáře B tuto prodejnu neuzavřít, protože nejsme na číslech, která bychom si přáli mít. I s ohledem na další náklady není rozumné nést ztrátu,“ dodává Zeman.

Vy máte sice v názvu pekárna, ale úplně klasická pekárna nejste. Přesto předpokládám, že aktuální problémy pekáren teď trápí i vás.

Bohužel ano. Pečeme a vyrábíme sušenky a krekry, tedy trvanlivé pečivo, které je navíc v biokvalitě. Potýkáme se ale se stejnými problémy jako ostatní hráči na trhu, tedy s rostoucími vstupy, cenami surovin a dopravou.

Jak vám vyrostly náklady?

My jsme to dlouho drželi bez zdražení, ale k 1.září jsme i my museli zdražit o pět procent. U nás jsou největší náklady u cen obalů a dopravy. Ceny surovin totiž fixujeme z roku na rok a zatím je, až na jednu výjimku, naši dodavatelé drží. Ale nemluvím o elektřině – tam totiž máme fixovanou cenu do konce roku. Pak teprve uvidíme, jestli se nám i po lednu podaří nezdražit.

Kolikrát vám tedy od ledna zdraží energie? A bude pak nereálné nezdražit?

Třiapůlkrát. Je to hodně na hraně. Pokud by cena zůstala na současné hranici a zároveň nedošlo k dalšímu navýšení cen u surovin, tak bychom za nějakých úsporných opatření zdražit nemuseli, ale určitě bychom si snížili ziskovost na příští rok. O cenách surovin ale teprve budeme jednat. Doufáme, že nebudeme muset zdražit, protože největší otázka je, jestli zákazník tu cenu vezme.

Kde je cenový strop vašich výrobků? Není už teď 50–60 korun za pytlík sušenek moc?

Nemáme konkrétní data, je to jen náš pocit a mohu mluvit o tom, co vidíme z čísel distribuce, která však mají určité zpoždění. Vidíme, že k tomu poklesu dochází. Zatím držíme loňská čísla, což je ale z našeho pohledu horší, protože jsme měli naplánovaný nějaký růst, tak jako každý rok.

Víme, že trh má pokles zhruba do deseti procent. To jsou zatím neoficiální čísla. Víme ale, že zákazníci začínají šetřit na potravinách – na těch prémiovějších rozhodně. Takže si myslím, že na ten strop už narážíme.

Jaký to tedy bude celkově dopad na trh? Na stravování lidí a jejich preference?

Jednou z prvních položek, které Češi omezili nebo kde začali šetřit – oproti Evropě –, jsou potraviny. To je jiný trend než v Evropě, tam je to většinou to nejzazší, kde domácnosti začínají šetřit. U nás je to bohužel to první.

V segmentu prémiovějších a zdravějších potravin jsou ale zákazníci loajálnější. Tak tomu bylo v minulých krizích a tito výrobci většinou uplynulými krizemi prošli dobře. Jenže tato situace je asi úplně jiná, než co bylo kdykoliv v historii, takže těžko odvozovat.

Já si osobně myslím, že se u nás na potravinách bude šetřit daleko více než v západní Evropě. Na trh to dopadne. Věřím, že část loajálních zákazníků zůstane, teď je jen otázka, jak bude velká.

Loni jste měli tržby 52 milionů. Kolik to bude letos?

Zatím jsme na podobných číslech jako loni. Měli jsme velmi silné první čtvrtletí. Bohužel je predikce toho, co se bude v následujících měsících dít, nejistá. Pokud by to bylo jako doposud, budeme asi na stejném obratu.

Pro příští rok počítáte s jakým výhledem?

Snažíme se být optimisté. Máme zatím předběžné verze několika scénářů, budeme je ladit z měsíce na měsíc. Osobně si myslím, že zůstanou dva. Jeden je ten, že budeme držet stejná čísla – případně s několikaprocentním poklesem. To by byla ta lepší varianta. Pak máme možnost nějakých úspor, kde můžeme počítat s výraznějším poklesem. U nás se ale nedá prošetřit k zisku. Už teď jsme hodně efektivní, jenže největší typy nákladů jsou energie, lidská práce a suroviny. Tam není moc možnost šetřit. Na home office nám lidé sušenky neupečou.

Budete letos ziskoví?

Nebudeme. My jsme investovali částky v řádu milionů do reklamy a to letos nedoženeme. Podruhé v historii tak budeme ztrátoví, ale provozně jsme v černých číslech.

Vy jste zmínil investice. Letos jste také otevřeli první prodejnu a plánovali jste jich 16. Je teď ale vhodná doba na otevírání prodejen?

Není. Rozhodně není. Tento plán jsme měli v úvodu roku a tuto expanzi jsme zastavili. Dokonce jsme teď v úvaze, jestli v rámci zmiňovaného scénáře B tuto prodejnu uzavřít, protože nejsme na číslech, která bychom si přáli mít. I s ohledem na další náklady nést ztrátu není rozumné.

V rámci šetřícího módu je něco, co se už nevyplatí vyrábět?

Zatím to není o konkrétním druhu. Principiálně jsou bezlepkové produkty dražší, protože jsou dražší suroviny. Tato spotřeba je ale tažena lidmi, kteří mají nějakou intoleranci a tyto potraviny potřebují.

My jsme už ale zrušili piškoty. Jsou sice jen ze tří ingrediencí, ale jsou náročné na ruční výrobu, takže jsme se dostali na hranu, kdy je ten produkt neprodejný.

Vy jste zmínil, že v Česku se na rozdíl od zahraničí šetří na jídle. Vyvážíte i do dalších zemí. Jak teď vypadá srovnání?

Z našeho pohledu je tam ta situace daleko klidnější. Není tam panika, není tam výrazný tlak na cenu. Obchody probíhají, jednání také, nevidíme žádnou zásadní změnu, naopak jsou tam rozběhnuté i další kontrakty. A musím říct, že je to jak na západ, tak na východ. Není tam rozhodně taková panika jako tady.

Vy hodně sázíte na šetrný přístup k přírodě, jak moc mu současná doba teď nahrává? Teď si například firmy pořizují i dieselové agregáty jako náhradu plynu.

Je mi z té situace smutno. Je to o nějakém tlaku, který nepochybně je, ale i o dané firmě – jak se k tomu postaví. Do určité míry se začne objevovat to, jak moc je to otázka hodnot a mise firmy.

Možná teď už je to i otázka přežití…

Ano, to jsem chtěl doříct. Určitě je někde nějaká hranice, kterou nevyřeší hodnoty, ale je to už o číslech a přežití. Tam chápu, že je možné volit tyto varianty. Možná i my bychom v této situaci raději volili přežití s tím, že někde uděláme ústupek v agendě než tu firmu zavřít, pustit lidi domů a celé to skončit.

Hodně spolupracujete s velkými firmami ,jako je Prazdroj nebo IKEA, pro které zpracováváte zbytkové suroviny do sušenek. Je po tomto teď větší poptávka? Nebo naopak?

Tyto položky mají velmi dobrá čísla prodejnosti. Tady není tlak to nedělat, naopak máme nová partnerství, o kterých jednáme. Myslím si, že tohle bude pro firmy cesta – a to i komunikačně.

Vy sice nepečete klasický chleba, ale se znalostí trhu řekněte – kolik bude stát na konci roku?

To bych rád věděl. Neodvážím se říct. Já osobně mám ale pocit, že už jsme na hraně a ceny surovin a mouky neodpovídají nákladové realitě.

Tedy že už pekaři myslí na horší časy a zvedli si marže?

Já si myslím, že pekaři to nejsou. Je to před nimi. Dokonce mám soukromý pocit, že je tam vytvořená nějaká větší marže. Pšenice, která se teď mele, je z loňska a za loňské ceny. Myslím si, že pekaři jsou v tom nevinně. Věřím ale, že už u chleba nebude velmi razantní nárůst.