Ceny letí nahoru. Hrozí, že se alkohol přesune na černý trh

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Vizovická likérka Rudolf Jelínek má za sebou úspěšný rok. Tržby v České republice jí loni vyrostly na 550 milionů korun, zisk byl 23 milionů korun. Víc než loni, ale méně než před nástupem covidu.

Teď však firma bojuje s nedostatkem surovin i vysokými náklady. Opustila Rusko a prozatím i  Ukrajinu, tedy trhy, které v obratu představovaly milion dolarů, a je připravena své ruské aktivity definitivně odepsat, což může vyjít na další miliony. Na Ukrajinu by se ale česká likérka chtěla po ukončení prohibice vrátit.

Válka jí navíc komplikuje i samotnou výrobu v Česku. Kvůli vybombardování jedné z největších ukrajinských skláren bude již brzy ve střední a východní Evropě chybět sklo, které tak citelně zdražuje. Rudolf Jelínek už teď musel ceny svých výrobků zvýšit v rozmezí 6–20 procent a šéf firmy se obává, že by současná situace mohla některé Čechy opět zavést do šedé zóny. „To riziko zvýšení podílu černého trhu tu existuje. To bezpochyby,“ říká Pavel Dvořáček.

V covidu vzrostla v USA spotřeba alkoholu, protože lidé hledali únik. Roste spotřeba alkoholu i teď, když lidé hledají únik před válkou?

Tuto souvislost tam nevidím. Naopak. Rusko i Ukrajina byly velkými spotřebiteli alkoholických nápojů, takže si nemyslím, že by se teď spotřeba zvyšovala. Na druhou stranu na našich hlavních trzích, tedy v Česku, na Slovensku či Německu, nevidíme ani žádné negativní dopady na spotřebu.

Zmínil jste Rusko, které jste jako firma opustili. Kolik jste toho tam vozili?

Součet Rusko a Ukrajina, se v našich tržbách blíží milionu dolarů. Je to ale i včetně piva, protože my jsme vlastníky značky Lev, kterou jsme koupili pro Spojené státy, ale před sedmi lety se nám podařilo udělat distribuci s největším pivovarem v Rusku. Tento obchod teď přerušíme a ukončíme.

„Přerušíme a ukončíme“ – vy v té distribuční společnosti máte i podíl. Jste připraveni na to, že o to nadobro přidejte?

Samozřejmě, stát se to může. Jsme připraveni, jsme na to i mentálně naladěni. Máme jasný názor – jedná se o ruskou agresi, a proto jsme hned na začátku války jako vedení firmy věnovali milion korun na účet ukrajinské ambasády, nabídli jsme ubytování ukrajinským uprchlíkům, dovypořádali obchody, které jsme tam měli a zastavili je.

Co znamená dovypořádali?

Byznys v Rusku a na Ukrajině funguje na základě placení spotřební daně – na základě kontrolních pásek. Tyto kontrolní pásky dostáváme zhruba půl roku dopředu a je z nich už odvedena spotřební daň. S už zaplacenou spotřební daní by bylo velmi složité tyto kolky pak vracet a podobně. S tímto jsme se tedy vypořádali, aby nenastaly žádné daňové či celní problémy a ten obchod jsme ukončili.

Kolik budete odepisovat?

V tento okamžik ještě nevíme. Máme pohledávky v řádu jednotek milionů korun, ale určitá část pohledávek je pojištěna EGAPem a ještě nevíme, jestli nám to bude, nebo nebude zaplaceno. Vnímám to, že je to zatím předčasné. Neměly by to být vyšší částky než ve statisících, maximálně v jednotkách milionů. Uvidíme, já si myslím, že během tří až pěti měsíců budeme mít jasno.

Na ukrajinský trh se vrátíte až to půjde?

V tuto chvíli je tam fakticky vyhlášena prohibice. Takže není možné tam ani vozit. Víme, že se tam doprodávají staré zásoby alkoholu, byť je tam vyhlášena prohibice, ale v tento okamžik ani ti naši partneři nemají zájem. Pokud by zájem měli, rádi je podpoříme, ale v tento okamžik si myslím, že to není téma.

Ono by to tam asi ani nijak teď nešlo dostat…

Asi by to šlo, kamionová doprava funguje, byť v nějakém komplikovaném omezeném režimu, ale není priorita tam vozit alkohol.

Jak se vám vlastně v loňském roce dařilo?

Loňský rok se nám nakonec velice povedl. Tržbově jsme skončili na 550 milionech korun v České republice, což je nárůst oproti roku 2020 více než 20 procent.

Rok 2020 už byl ale ten covidový, jak vychází srovnání s 2019?

Když to srovnáme s rokem 2019, i tam je nárůst 5 procent. I v tomto srovnání můžeme mluvit o nárůstu v tržbách, určitě už nemůžeme mluvit o nárůstu v zisku. Ten je sice lepší než v roce 2020, ale horší než v roce 2019. Je to dáno strukturou výrobků i prodejů. Více se nám dařilo v retailu, kde jde o rychloobrátkovější výrobky, na rozdíl od gastronomie, kde jde o prémiovější výrobky.

Jaký byl tedy zisk?

Za rok 2021 jsme v České republice dosáhli zisku 23 milionů korun před zdaněním. To je příjemná zpráva pro firmu i zaměstnance. Je ale pravda, že loňský rok nebyl úspěšný z hlediska výkupu ovoce. Toho se loni příliš neurodilo a bylo za vysoké ceny.

Teď rostou náklady všude, dražší je tedy i ovoce, o kolik vám celkem vyrostly náklady?

Nemáme ani jednu nákladovou položku, která by zůstala stejná jako v roce 2021. Také je obrovský nedostatek materiálů – především skla.

Když si vezmete, že Ukrajina byla obrovským exportérem skla a obalových materiálů ze skla i do střední a východní Evropy…

I vy jste odebírali sklo z Ukrajiny?

My jsme z Ukrajiny odebírali jednu menší lahev v řádu sta tisíc kusů, takže to nebylo nic významného, ale když si vezmete, že v Gostomelu byla jedna naše partnerská sklárna totálně vybombardována, tak než ten objem – který byl ve stamilionech kusů – vyrobíte jinde, nejde to lusknutím prstu. Sklářské pece jsou většinou vytíženy ze sta procent. Ten objem bude Evropě hodně chybět.

O kolik zdražíte? Nebo už jste zdražili?

Už jsme museli zvládnout první zdražení – k 1. únoru. Je to mezi 6–25 procenty.

Co zdražilo o 25 procent?

Meruňkovice.

Nejsou ani meruňky?

Jsou velmi drahé a roky je jich velice málo. Neúroda meruněk vyhnala cenu meruňkovice nahoru. Ta doba se změnila. Nejenom díky covidu, ale i kvůli válce. Některé části výrobků nejenom že extrémně zdražují, ale v podstatě ani nejsou.

Co není?

Už zmiňované sklo je velký problém, ale nejsou třeba i řidiči. Nakoupit dopravu je velice složité. Nejsme jediní, kdo musel akceptovat to skokové zdražení cen dopravy před koncem roku. Mysleli jsme si, že to vydrží první čtvrtletí – mýlili jsme se, už je tu další zvýšení cen. Vidíme, že je to realita – když se podíváte na ty kilometry kamionů, které stojí prázdné v Polsku u hranic s Ukrajinou, kde spousta ukrajinských řidičů zaparkovala a šla bojovat. Je to obrovský nedostatek.

Nehrozí tím, jak rostou ceny všeho, že budou lidé šetřit a že se třeba opět rozjede trh s černým alkoholem, který se u nás podařilo téměř vymýtit?

Určitě míříte správným směrem. To riziko zvýšení podílu černého trhu tu existuje. To bezpochyby. Druhá věc je, že tak jak je společnost sociálně rozvrstvená, tak to, co se děje, se dotkne určité části společnosti – řekněme nízkopříjmové. V této části segmentu našeho portfolia určitě očekáváme, že cenový tlak bude obrovský a může dojít i k určitému snížení poptávky.

Na druhou stanu, více než 60 procent našeho portfolia tvoří prémiové nebo superprémiové výrobky. Superprémiové jsou výrobky od tisíce korun za lahev. Tady si nemyslím, že by došlo k nějakému velkému poklesu trhu. Ta spotřeba na hlavu není tak obrovská, ale u té prémiovosti a limitované edice v naší sadařské části je poptávka vyšší než naše možnosti a schopnosti to na trh dodat.

V nižším segmentu ale problém být může?

V tom nižším to může být přesně tak, jak říkáte. Lidé budou mít hluboko do kapsy a mohou se pak obrátit do černého trhu. Jestliže si vezmete, že dnes máme v regionu jednu z nejvyšších spotřebních daní na lihoviny – přes 322 korun na litr stoprocentního alkoholu, tak jestliže tohle někdo ušetří a ještě k tomu 21 procent DPH, jsou to samozřejmě významné zdroje. De facto v tom roce 2011–2012, kdy u nás byla prohibice, došlo k vrcholu té spotřeby z nelegálního trhu, tak se toto stát může.

Na druhou stranu dnes má stát spoustu opatření, která po prohibici realizoval. Jestliže se budou dodržovat, vyžadovat a kontrolovat, tak je samozřejmě riziko mnohem menší než v roce 2012.