Bříza: Nemáme lidi. Jinak bychom výrobu zvedli o čtvrtinu

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Ani covid, ani zdražování, ani drahé energie. Většina českých firem teď nejvíc ze všeho řeší nedostatek lidí.

Koh-i-Noor kvůli tomu aktuálně nestíhá uspokojit poptávku a jeho výrobky jsou ve světě vyprodané. Kdyby se firmě podařilo získat zhruba 150 nových lidí, mohla by se výroba ve zdravotnictví navýšit až o čtvrtinu. Divize tužek a pastelek by zase mohla vyrábět o dvacet procent víc. SZ Byznys to v pořadu Agenda řekl majitel Koh-i-Nooru Vlastislav Bříza.

Přes 60 procent průmyslových podniků si stěžuje, že jim chybí lidé. Kolik má teď Koh-i-Noor zaměstnanců a kolik by jich potřeboval?

Máme jich zhruba dva tisíce tři sta a mohli bychom hned zaměstnat ještě zhruba 100 až 150 lidí.

Je opravdu takový problém je sehnat?

Ano, je to problém. Trh pracovní síly je dnes svým způsobem rozvrácený. Je to nesmírně složité a jestli má dnes vláda nějaký úkol číslo jedna, je to trh pracovní síly. Doufám, že na to byla připravena.

Nepomohla by zkrátka vyšší mzda?

Vyšší mzda není všelék a navíc my to nemůžeme brát plošně. Musíme vše rozlišovat na jednotlivé části.

Když jsme u těch mezd, jak jste je letos navýšili?

Je to podle oborů. Například v Koh-i-Nooru je to v rámci inflace šest procent. Jiné je to ale u strojírenských firem, kde se přidávalo v minulosti. V průměru ale musíme sledovat a držet inflaci.

Říkáte, že pracovní trh je rozvrácený. Co to znamená?

Je nedostatek pracovní síly, kvalifikované pracovní síly. To není jen o tom, že někdo přijde a hned začne pracovat. Je obrovský rozdíl, jestli budu dělat na stavbě s lopatou, jestli budu někde trhat víno nebo jestli budu dělat tužkárenskou výrobu, kde musí být člověk vyučen, kvalifikován a musí něco znát.

Kdy se to stalo, že se pracovní trh rozvrátil? Může za to covid-19? Nebo je to vývojem?

Byl to postupný vývoj, na který jsme nedokázali reagovat. Třeba tak jako při přísunu zahraničních pracovníků Poláci, kteří toto vyřešili poměrně snadno.

V čem vás nedostatek lidí brzdí?

Záleží obor od oboru. Když jste však vyprodaná a nemáte zaměstnance, nemůžete naplnit požadavky trhu. To vás brzdí.

Můžete být konkrétnější?

Pokud se budeme bavit o tužkách, tak zatímco před tři čtvrtě rokem jsme prakticky „neměli o co zavadit“, protože sto prodejen v Česku bylo zavřených a ve světě to bylo podobné, dnes jsme vyprodaní. Změnila se doprava a výrazně stoupla cena dopravy z Číny, takže tlak na Koh-i-Noor, který vyváží do devadesáti zemí, je větší. Jsme však limitovaní počtem zaměstnanců.

Když vezmu zdravotnictví, kde vyvážíme 70 procent produkce, tak jsme beznadějně vyprodaní a samozřejmě nepokrýváme trh. Nejsme schopni bez zaměstnanců uspokojit poptávku. Samozřejmě, že jdou peníze do automatizace, ale jsou věci, které automatizovat nejdou.

O kolik procent byste tedy teď mohli výrobu navýšit, pokud byste měli mít lidí?

V Koh-i-Nooru o 10 až 20 procent. Ve zdravotnictví minimálně o 25 procent. Ale vrátím se třeba i k hotelům. Ve všech čtyřech je potřeba mít zaměstnance, až nastoupí sezona. To začíná u kuchařů, končí uklízením.

Na jednu volnou pracovní pozici ve výrobě připadá podle personální agentury Hofmann Personal v průměru pouze 0,3 až 0,5 uchazeče. Řešením jsou tedy zahraniční pracovníci?

Je to jediné možné řešení. Já to nechci přirovnávat k Německu, kde v šedesátých letech na to dokonce vytvořili zákon a pozvali Turky, aby jim stavěli dálnice.

Teď je podle vás zaměstnávání cizinců složité?

Určitě není tak transparentní a jednoduché, jako je tomu například v Polsku. Tam bychom si měli vzít příklad. Zjednodušit to tak, že by za to odpovídal zaměstnavatel se vším všudy. Měl by se o ně postarat včetně ubytování, měl by za ně ručit tak, jako je to s každým zaměstnancem. Když bude na úřadu práce nahlášeno pracovní místo a přihlásí se cizinec, proč ho nevzít? Ale musíme splnit všechny podmínky, které jsou.

To teď nejde…

Je to složitější. Všechno jde přes agentury a agentury mají své bossy, kteří to pak ovládají.

Před covidem bylo v Česku 15 procent zahraničních pracovníků. Teď se část z nich nevrátila. Také vám chybí ti, co se nevrátili zpět?

To je složité říct. Tím, že tu mohou být jen určitou dobu a pak odejdou. Není dobře, že je povolení jen na relativně krátkou dobu. Kdyby bylo třeba na rok, má to smysl. Není to jen o tom, že přivedu cizince. Musí mít kvalifikaci. Nemůže přijít do Koh-i-Nooru a hned vyrábět. Minimálně dva až tři měsíce musíte pracovníka zaučovat. Nedává tedy smysl, aby tu byli tři měsíce, nebo půl roku.

Když se budeme bavit o celé zemi, kolik procent cizinců by bylo v průmyslových firmách potřeba?

To nejsem schopen odhadnout. Záleží na jednotlivých regionech. Jestliže například podnikám ve zdravotnické výrobě v Jimramově, kde je 300 lidí, potřebuju lidi z okolí a je tam velký konkurenční boj. Tam bude potřeba víc lidí než třeba v Praze.

Nejsou už ale cizinci dražší než Češi? Velká konkurence mezi evropskými firmami vyhnala mzdy nahoru…

Co je to drahý a dražší? Samozřejmě, zase je to obor od oboru. Mzdy narostly, ale najde to hranici. Tohle si trh vyřeší sám. V případě, že cizinec bude drahý, musíte hledat automatizaci a jít dál. I to se snažíme dělat.

Není to právě ta cesta? Ta nevyhnutelná budoucnost?

Automatizace je samozřejmě cesta. My do toho věnujeme prostředky i peníze, jenže nejde automatizovat všechno. Někde to opravdu ekonomicky nevychází. Jak chcete automatizovat stavební dělníky? Tam žádná automatizace neplatí. Něco jiného to samozřejmě bude u průmyslové výroby.

Vy jste jako podnikatelé vyzvali vládu, aby situaci řešila. Právě nedostatek lidí byl jeden z hlavních bodů vašeho prohlášení. Jsou na to nějaké reakce?

Chtěli jsme jasně říct, že první expanzivní způsob výroby skončil a teď přijde ten druhý, vyšší stupeň. Všechno jde ale pozvolna. Němci začínali s Turky kopáním dálnic. Pak tam přišli první Češi. Nejprve tam chodili nekvalifikované pracovní síly, postupně se to měnilo. Dnes chodí do Německa čeští lékaři.

I my musíme začít postupně. Dnes možná přichází síly, které nejsou tak kvalifikované, ale věřte tomu, že sem přijdou i ty kvalifikovanější. Podívejte se, co je tu třeba Slováků, kteří kvalifikaci mají. Tedy posuňme se dál a půjde to. Ale pohlídejme si u toho bezpečnost státu.

A reakce od nové vlády jsou?

Nová vláda se rozkoukává. Myslím si, že mohla být připravena lépe. Měli by přestat kritizovat a spíš dělat. Když máte vizi a jdete za ní, tak by vás nemělo zajímat, co bylo předtím.

Když mluvíme o nedostatku lidí, jaké problémy vám teď aktuálně dělá covid a nástup omikronu?

Covid nám dělal problémy. Když vezmu maloobchod a prodejnu, kde máme dvě až tři prodavačky a dvě z toho mají covid, musíte zavřít. Když vezmu výrobu, kde lídr, který obsluhuje linku, onemocní, je opravdu problém ho nahradit. My si nemůžeme dovolit poslat lidi na home office.

Máte už teď kvůli omikronu vyšší počty lidí v nemocenské či karanténě?

Ne. Pravidelně testujeme, uvidíme, jak to bude, ale omikron můžeme jen těžko předvídat.

Bojíte se?

Kdo by se nebál. Ať je to myšleno v singuláru, nebo obecně.

Kolik procent lidí v karanténě či nemocných by pro vás byl problém?

Jiné by to bylo u tužek, jiné ve zdravotnické výrobě, ale dám příklad. Když máte linku, kde je deset lidí a nepřijdou ti dva nejvíc kvalifikovaní, tak tu linku musíte okamžitě zastavit.