Banka pokutuje útěky s hypotékou. Stojí nás půl miliardy, hájí poplatek šéf

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Hypoteční trh včetně stavebních spořitelen loni podle odhadu ČSOB pokořil 540 miliard korun půjčených na bydlení. Bylo to víc než za předchozí dva roky dohromady. Letos trh určitě zpomalí, sazby totiž rostou a poskytování hypoték se od dubna zpřísní. Jak zafunguje konkurence?

„Z hlediska finanční výkonnosti na tom banky letos budou velmi dobře. Z hlediska poptávky po službách a produktech bude hypoteční trh o 50 procent menší než loni,“ odhadl v pořadu Agenda SZ Byznys šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný.

Centrální banka v posledních měsících několikrát skokově zvýšila základní sazby, mají její zbraně v boji s vysokou inflací podle vás dostatečný efekt?

Česká národní banka se chová velmi zodpovědně. V první řadě se snaží posílit korunu. Čím silnější koruna oproti euru nebo dolaru, tím víc Česko koupí komodit za levnější cenu – to se týká zemního plynu, ropy a všech vstupů do energií atd. Tím, že jsme zcela závislí na těchto dovozech, by měla silná koruna snížit inflační tlak na Českou republiku. Ten ale vychází i z domácí poptávky. Takže proces boje proti inflaci je standardní. Je apolitický, ale přinese pro Česko mnoho výzev.

Jak vidíte letošní rok, kdy budou vysoká inflace a vysoké sazby přetrvávat? Nejprve z hlediska spotřebitelů.

Vidím ho jako velmi náročný. Když se podíváte na samotnou Monetu, máme hypoteční portfolio o objemu 125 miliard korun. Z toho 15 miliard budou muset klienti letos refixovat (skončí jim fixace úrokové sazby a banka jim nabídne novou sazbu na další fixační období, pozn. red.).

Průměrná sazba našeho hypotékárního portfolia je v tuto chvíli 2,4 procenta. Následné refixace – ať už pěti, sedmi nebo desetileté – budou významně dražší. Klientům se navýší splátky. Přidá se jim tak vedle energií a dalších komunálních služeb další závazek, který stoupne. Pro mnoho rodin je situace nezáviděníhodná a rok bude velmi finančně náročný.

Jak letošek vnímáte z hlediska bank? Bude také náročný?

Bankovní sektor v minulém roce pravděpodobně vydělal 80 miliard korun, v roce 2020 to byla polovina. V tomto roce se banky dívají na mnohem větší ziskovost, neboť vysoké úrokové sazby zvyšují jejich výnosy. Pokud jsou náklady stabilní a zvyšují se o inflaci, banky budou letos ziskovější.

My chceme část této ziskovosti vrátit našim klientům. Rozhodli jsme se zintenzivnit naši cenovou politiku, a odlišit tím Monetu od zbytku bankovního světa.

Z hlediska finanční výkonnosti na tom banky letos budou velmi dobře. Z hlediska poptávky po službách a produktech bude hypoteční trh o 50 procent menší než loni. Obecně vzato úvěrování v Česku loni vzrostlo o sedm procent. Retail o deset procent, korporátní sektor o sedm procent. Počítáme, že míra růstu v roce 2022 bude oproti loňsku poloviční. To se promítne do výnosů zejména v letech 2023 a 2024. Letošní rok tak nebude z krátkodobého horizontu náročný, z dlouhodobého ano.

Počítají se zpomalením hypotečního trhu i obchodní plány bank?

Ano. My jsme loni upsali 55 miliard korun v hypotékách a další, teď si nepamatuji přesné číslo, v překlenovacích úvěrech stavební spořitelny. Obchodní plán na rok 2022 jsme ukotvili na 50 procentech objemů a počtu transakcí z roku 2021.

Aktuální vysoké úrokové míry přetrvají minimálně do konce tohoto roku. A i tento názor je naivní, myslím, že jsme vstoupili do nové éry úrokových sazeb, na kterou nejsme zvyklí. Svět se mění a naše plány tuto realitu odrážejí. Snažíme se být pozitivně překvapeni, pokud ty plány překonáme. Nicméně chceme být velmi střízliví v tom, jak se na ten rok díváme.

Nedokážu si představit, že inflace zmizí, neboť zde máme Zelenou dohodu kolem energií. Pokud si někdo myslí, že energie budou v horizontu tří až pěti let levnější, já říkám, že těžko. Nikdo dnes neinvestuje do fosilních paliv, nestavíme jaderné elektrárny, nevím, odkud tu energii chceme brát.

Na cokoli se podíváme, neexistuje racionální argument, proč by to mělo být levnější. A cena peněz je v Česku taková, jaká je. A Evropa a anglosaský svět budou následovat kroky ČNB, která se chová velmi zodpovědně a konzervativně k tomu, aby dovezenou inflaci zvládla.

Jen za polovinu ledna úrokové sazby hypoték znovu zvýšilo šest bank. Vy jste se postavili proti proudu a jako letos první banka jste naopak zlevnili a chcete postupně získat desetinu trhu. Čekáte, že vás konkurence bude následovat nebo že sazby hypoték většinově dál porostou?

Já od ostatních bank očekávám pouze to, že je budeme válcovat. A že budeme vítězit na poli konkurenčního boje.

Čekáte, že se nechají zválcovat?

On to asi nikdo nechce, nechat se zválcovat. Doufám ale, že budeme dostatečně pracovití a inteligentní na to, abychom toto dokázali. Nakonec to bude vůle klientů, kam se rozhodnou jít.

Zlevnili jste, ale také jste zkomplikovali lidem předčasný odchod nebo splacení hypotéky. Nejprve jste loni koncem léta zvedli poplatek za předčasný odchod ze zhruba 700 na pět tisíc korun a na podzim jste do ceníku dali, že můžete chtít v takové situaci až 1,5 procenta z předčasně splacené hypotéky. Podle názoru ČNB je to v rozporu s jejich výkladem zákona. Jste si vědom toho, že jste se v tomto „rebelování“ připojili po bok KB a UniCredit Bank?

Dovolím si tvrdit, že poplatek za předčasné splacení není obsažen v žádném zákoně, toto je výklad. Za druhé, my jsme k tomuto kroku přistoupili poté, kdy jsme více než rok drželi bezpoplatkovou politiku. To nás jako banku stálo více než půl miliardy korun ve ztrátách.

Na těch klientech, kteří odešli?

Ano, kteří byli přetaženi do jiných bank. Udělali jsme to pouze jako obranný mechanismus, abychom nebyli subjektem toho, co já bych nazval nekalou konkurencí. Pokud celý trh bude mít standardní poplatek, tak my to budeme respektovat. Ale pokud jedna banka jako Moneta nebude účtovat nic nebo bude účtovat částku 700 Kč a ostatní banky tam nastaví bariéru, která pro klienta může být 150 i 200 tisíc korun, možná by stálo za to, aby se na to regulátor býval podíval v době, kdy se to dělo a zakročil proti tomu, což se nestalo.

Teď jsme ten poplatek postavili dle návrhu poslance Patrika Nachera a v dobré víře jsme ho okopírovali do naší praxe. Že se předchozí Sněmovna k tomu zákonu nedostala, je z naší podstaty politováníhodné, nicméně my jsme se snažili sledovat praxi na základě tohoto návrhu zákona. Tudíž já bych argumentoval tím, že názor České bankovní asociace a regulátora České národní banky se v tomto liší a my jsme šli podle toho, co jsme viděli jako konsenzus na to, jak by ten poplatek měl vypadat.

Nevěřím tomu, že cokoliv překračujeme nebo porušujeme. Prostě se chováme tak, abychom chránili zájmy Monety ve vztahu k tomu, jak se chovají ostatní banky.

Váš postup není v souladu s tím, jak si ČNB vykládá zákon o spotřebitelském úvěru. Nicméně jediným trestem pro banky, které „rebelovaly“ už dřív, bylo to, že když dal klient spor k finančnímu arbitrovi, tak se s ním potichu vyrovnaly.

Vyrozuměla jsem tedy, že si přejete, aby se ten poplatek nějak reguloval. Dá se čekat další vlna refinancování? Když budou banky při letošních refixech nabízet o tři procentní body vyšší sazbu, klienti to zkusí jinde?

Myslím si, že ano. Tak, jak lidé hledali levnější sazbu, když sazby klesly, budou klienti hledat alternativu k ceně, kterou dostávají od svého stávajícího peněžního ústavu i v prudkém navýšení sazeb. Tudíž konkurence na poli refinancování bude ještě možná důležitější, než byla v době, kdy byly sazby velmi nízko.

Pokud lidé budou narážet na strop schopnosti hypotéku splácet, budou se víc snažit najít ústav, který jim pomůže hypotéku zvládnout. Bude docházet nejen k refinancování, ale i změně splatnosti hypoték. Pokud dnes máte deset let do splatnosti a jste schopná si vzít hypotéku na 20 let, je na zvážení, zda si ji znovu neprotáhnout, aby to zdražení byl rodinný rozpočet schopen absorbovat.

Jaká by podle vašeho názoru měla být fixace sazby na další období? Krátká nebo dlouhá?

Já bych si vzal deset let.

Očekáváte, že sazby půjdou ještě nahoru v příštích letech?

Dívám se na svět s určitou mírou nervozity a nejistoty, co nás čeká. Typologicky jsem člověk, který se bude vždy snažit nejistotu odstranit. Pokud jsem schopen platit dnešní sazbu po dobu deseti let, tak bych to tak udělal. Minimálně vím, kolik to bude stát.

Lidé se mohou chovat jinak, říct, že chtějí mít flexibilitu a zafixovat to na jeden rok. Ale pak mohou být překvapeni, že po jednom roce bude situace ještě horší než dnes. A mě by to nepřekvapilo.