Ani pátý pokus státu nevyšel. Stále se nedaří koupit nouzové zásoby ropy

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Tendr za 52 milionů dolarů – tedy za více než miliardu korun – na dodávky ropy opět končí neúspěšně. Ve čtvrtek odpoledne ho Správa státních hmotných rezerv (SSHR) zrušila.

„Ani v pátém kole jsme nebyli úspěšní. I pátý tendr jsme museli zrušit,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys předseda SSHR Pavel Švagr s tím, že se sice přihlásil jeden zájemce, ale dokumentace, kterou daná firma dodala, neodpovídala zákonným požadavkům.

„Pokud dostanete žádost o účast a nejsou tam podpisy, překlady ani potvrzení o tom, že ta firma je bezdlužná, nezbyde nám nic jiného než firmu vyřadit,“ vysvětluje Švagr s tím, že SSHR teď vypíše šesté kolo.

Podle Pavla Švagra je na vině současná turbulentní a riziková doba. SSHR totiž nemá jinou možnost než nakupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek a takové podmínky mohou být pro některé dodavatele neatraktivní.

„Dneska jsme v situaci, kdy se mění ceny, kdy nevíte, jak bude fungovat tzv. dodavatelsko-odběratelský trh. Navíc my s danou firmou chceme podepsat smlouvu, jsou tam tedy lhůty pro dodávky a sankce. Ano, je to rizikovější než v minulosti. A to je důvod, proč se firmy nehlásí,“ dodává Švagr.

Nákup strategických zásob je pro rafinerii v Litvínově. Problémem tak může být i ruská ropa. Česko má sice výjimku na její embargo, ale dodavatel, který ruskou ropu má, si ji s největší pravděpodobností nechá pro sebe a vydělá na ní, protože je levnější než severomořská ropa Brent. Navíc by bylo složité zvýšit nasmlouvané objemy dodávek tak, aby firma měla pro sebe i pro stát.

„Nechci spekulovat, může to být jeden z důvodů, ale výběrové řízení není postaveno výlučně na ruské ropě. My jsme s Unipetrolem vydefinovali čtyři druhy rop, které je rafinerie schopna zpracovat. Vedle toho je tam i podmínka, že ta ropa musí být dlouhodobě skladovatelná,“ dodává Švagr.

Zájem o účast v tendru ale nemá ani samotný Orlen Unipetrol. Podle něj komerční podmínky výběrového řízení nereflektují standardy a principy nákupu ropy na světových trzích. Což pro potenciálního dodavatele představuje výrazné tržní riziko.

„My jsme stát, nakupujeme podle zákona o zadávání veřejných zakázek a tam jsou přísná pravidla. Nejsme v situaci, kdy je nouzový stav a kdy bychom mohli nakupovat napřímo,“ dodává Švagr s tím, že první dvě kola SSHR postupovala otevřeným výběrovým řízením, od třetího kola postupuje jednacím řízením s uveřejněním.

Ukazuje se ale, že zákon o zadávání veřejných zakázek je postavený pro mírové období, ale už ne pro krizové a turbulentní situace, jako teď panuje na trhu s ropou. V tuto chvíli má totiž každý dodavatel nejenom problém složitě sehnat dopravní sloty (kapacity), případně navýšit objemy, které potřebuje pro sebe, ale také sázet na to, že se do doby, než stát za ropu zaplatí, příliš nezmění cena. Při častém kolísání cen by totiž dodavatel mohl při obchodu se státem prodělat.

Švagr nepamatuje situaci, kdy by stát vypisoval výběrové řízení na zásoby tolikrát.

„Co se teď bude dít? My určitě půjdeme do šestého kola a nepředpokládám, že budeme dělat nějaké dramatické změny úpravy zadávací dokumentace,“ dodává s tím, že zakázka bude vypsána znovu v horizontu tří týdnů. „Uvidíme, jak budeme postupovat v dalších kolech. Záleží i na celkové situaci. Už v minulosti tu navíc byla debata, že abychom udrželi zákonný limit, můžeme kupovat i ropné produkty,“ dodává Švagr.

Patová situace trvá už od 22. června, kdy vláda svým rozhodnutím uvolnila sumu 52,2 milionu dolarů na nákup rezerv. Stát totiž směrnici EU, jež požaduje 90denní zásoby, a český zákon, který chce totéž, neplní už od roku 2017. „Žádnou sankci jsme sice nedostali, ale zákony se mají dodržovat. Český zákon i evropská legislativa říkají 90 dnů, a kdo jiný než stát by to měl dodržovat,“ dodává Švagr.

Ropu do zásob v minulosti nechtěla přikoupit ani vláda Bohuslava Sobotky, ani ta Andreje Babiše. Ta to odůvodnila tím, že během covidu nouzové zásoby na 90 dní stačily – díky poklesu výkonu ekonomiky.

„Je spíš otázka, proč se ropa nekoupila dřív a kupuje se až dnes. Množství, které chceme dneska koupit za miliardu, bychom v roce 2020 koupili za 450 tisíc. Tedy zhruba za polovinu. Tehdy navíc byla klidná doba, predikovatelné ceny, fungovaly dopravní trasy,“ dodává Švagr s tím, že na tom nebyla politická shoda.

„Pokud postupujete s péčí řádného hospodáře, máte možnost koupit stejnou kvalitu za poloviční cenu a vy neplníte zákonné normy, je logické, že by dávalo smysl tu ropu koupit tenkrát,“ dodává Švagr.

Akutní nedostatek nafty a benzinu na pumpách ale rozhodně nehrozí. Stát má v tuto chvíli ropné zásoby na 88 dní a další zásoby mají komerční provozovatelé. Celkové krizové zásoby tak stačí zhruba na 100 dní.

Podle Švagra by se navíc státním nákupem celkový objem zásob vůbec nezměnil. Komerční zásoby Unipetrolu jsou totiž uloženy v nádrži v Nelahozevsi, která je připravena právě na nouzové rezervy už od dob kauzy Viktoriagruppe.