Zvýšení úrokových sazeb: „Dostupnost hypoték je historicky nejmenší“

Bankovní rada centrální banky vytáhla do boje proti zvyšující se inflaci a opět zvýšila úrokovou sazbu. Podraží tak hypotéky i komerční úvěry pro firmy a domácnosti. Na jaké další dopady se máme v příštích měsících připravit? Bude opatření stačit na to, aby inflace zpomalila? A co všechno je v sázce, pokud by bankéři zvolili špatný směr?

Česká národní banka ve středu zvýšila úrokové sazby. Základní sazba je poprvé od konce 90. let na sedmi procentech. „Cílem je zchladit poptávku, protože domácí poptávka – pominu-li tedy inflaci, která k nám proudí ze zahraničí a kterou tolik neovlivníme – je stále poměrně významným motorem inflace,“ vysvětluje šéf byznysové redakce Seznam Zpráv Martin Jašminský.

Navzdory obavám podnikatelů a lidí, kteří řeší zdražování úvěrů, jde podle Jašminského o dobrou zprávu. „Česká národní banka se nehodlá smířit s rekordně vysokou inflací a chce ji dostat pod kontrolu, respektive vrátit ji k cíli, který je u dvou procent,“ popisuje.

Lidé zásah národní banky pocítí zejména v případě, že mají v rámci úvěru sazbu, která se mění. „Pokud někdo má klasický spotřebitelský úvěr nebo úvěr s pevnou úrokovou sazbou na celou dobu splácení, tak se ho to vlastně netýká,“ říká Jašminský. Tedy alespoň v případě, že si nechtějí půjčit další peníze.

„Citelné“ zdražení podle šéfa byznysové redakce Seznam Zpráv také pocítí lidé, kterým skončí fixace na hypotékách. „Třeba u hypoték okolo čtyř nebo pěti milionů, u kterých sazba vyskočí z 1,9 procenta na pět nebo šest procent, se může měsíční zátěž zvýšit i o 10 nebo 15 tisíc korun,“ varuje s tím, že u firem nastane podobný problém.

V nejbližší době tak většina lidí, a zejména mladých, na hypotéky nedosáhne. Podle Jašminského bude dokonce jejich dostupnost „jedna z nejnižších v historii“.

Část trendů, které nyní pozorujeme, ovlivnily mezinárodní trhy, na které Česko nemá vliv. Podle novináře ale k současné situaci přispěla „velmi uvolněná ekonomická politika“ vlády expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Kabinet totiž vydal příliš peněz z rozpočtu nejen na boj s covidem, ale na neúměrné zvyšování životní úrovně lidí.

„Samozřejmě nepodíleli se na tom sami. Významným příspěvkem bylo zrušení superhrubé mzdy, ke které by nedošlo, kdyby jim to nepomohla schválit tehdy opoziční ODS,“ dodává Jašminský.

V páteční epizodě podcastu 5:59 se také dozvíte, kdy se projeví zásahy České národní banky a inflace se začne snižovat nebo jak do dalších rozhodnutí centrální banky bude zasahovat nový guvernér Aleš Michl a vyměnění členové rady. Poslouchejte v audiu na začátku článku.