Zvrat v přístupu k menšinám v USA. Jak Nejvyšší soud nahrál konzervativcům

Konzervativně naladěný Nejvyšší soud ve Spojených státech zatřásl dalším velkým tématem americké společnosti. Po jeho rozsudku už vysoké školy dál nesmějí brát v potaz etnický původ uchazečů o studium. Odpůrci „pozitivní diskriminace“ slaví, prezident Joe Biden ale slibuje pokračovat v úsilí o větší diverzitu na univerzitách.

Jen máloco dokáže ve Spojených státech vyvolávat natolik protichůdné reakce. Takzvaná „affirmative action“ označuje zohlednění etnického původu při posuzování žadatelů o místo – ať už při studiu, nebo v práci. V americkém univerzitním systému tento princip fungoval po desítky let, než ho minulý týden Nejvyšší soud USA označil za protiústavní. De facto mu tak vystavil úmrtní list.

Na rozsudek s nadšením reagovali především republikánští politici. Třeba bývalý prezident Donald Trump uvedl, že čtvrtek byl „velký den pro Ameriku“. Jeho současný nástupce v Bílém domě, demokrat Joe Biden, naopak označil rozhodnutí soudců za zklamání. Podle Bidena jsou vysoké školy silnější, když jsou rozmanitější.

„Je to obrovský úspěch konzervativců,“ říká o zrušení principu amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity. V rozhovoru pro podcast 5:59 vysvětluje, že o tento výsledek usilovala velká část americké společnosti – a hlavně konzervativci – už desítky let. Zohledňování etnického původu v přijímacím řízení označovali za nástroj, který sám o sobě diskriminuje.

Podle Beneše jde o zčásti pochopitelný pohled, který však prý nebere v potaz to, čemu Afroameričané a příslušníci dalších menšin v minulosti ve Spojených státech čelili.

Přístupy z ranku affirmative action se v USA utvořily právě jako reakce na desítky let trvající diskriminaci některých skupin, vysvětluje amerikanista. „Jako nástroj měly zpočátku sloužit k nápravě a ke zrovnoprávnění těchto lidí. Není to diskriminace vůči někomu jinému, ale náprava historických křivd,“ podotýká.

Už v 70. letech byly ale zrušeny kvóty, na jejichž základě univerzity příslušníky menšin zvýhodňovaly. Beneš vysvětluje, že systém doteď fungoval v podobě, v jaké ho svými dřívějšími verdikty podpořil i Nejvyšší soud. Etnický původ tak pro školy sloužil pouze jako jedna z mnoha kategorií. Černoši, Hispánci i další ale stále museli splnit podmínky přijímacího řízení. A až poté se vybíral určitý počet lidí, kteří se na školu skutečně dostali.

Přesto byl konec zohledňování etnického původu v přijímačkách jen „otázkou času“, myslí si Jan Beneš. Odkazuje přitom na konzervativní většinu, která se utvořila na Nejvyšším soudu poté, co do něj Donald Trump dokázal během svého prezidentského mandátu prosadit trojici silně konzervativních kandidátů. Od té doby soud ve svých rozsudcích opustil hned několik precedentů.

„To, co bylo v minulosti potvrzeno Nejvyšším soudem (v případě affirmative action), je najednou protiústavní. Je to čistě politické rozhodnutí,“ říká Beneš. Podle něj se zrušení „pozitivní diskriminace“ na univerzitách nebo třeba loňská otočka Nejvyššího soudu v otázce federálního práva na potrat stanou součástí politické kampaně před dalšími prezidentskými volbami v roce 2024. „Trump bude říkat, že vlastně to on zařídil, že Nejvyšší soud teď rozhoduje tímto způsobem. Skutečně je to jeho velký politický úspěch,“ dodává amerikanista Jan Beneš.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak na zohledňování menšin u přijímaček pohlížela americká společnost nebo do jaké míry tento princip dokázal plnit cíl větší etnické diverzity na univerzitách. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.