„Otevíráme Pandořinu skříňku.“ O vlivu AI na prezidentské volby v Argentině

Druhá největší země Jižní Ameriky stojí na prahu zásadních změn. Do čela Argentiny totiž usedne excentrický ekonom Javier Milei, který sám sebe označuje za anarchokapitalistu. Širokou pozornost vyvolaly jeho plány na likvidaci centrální banky nebo většiny ministerstev. Kam Argentina pod vedením nového prezidenta zamíří?

Předpokládal se spíš triumf vládního kandidáta, nakonec si ale Argentinci v nedělních volbách vybrali cestu velkého politického obratu. Libertarián Javier Milei navíc vyhrál s pohodlnou většinou. Ekonom a krajně pravicový populista získal 56 procent hlasů a svého levicového soupeře, ministra hospodářství Sergia Massu, nechal daleko za sebou.

„Argentina nikdy takového prezidenta neměla. Milei tvrdí, že zemi dostane znovu na výsluní – a chce to provést doslova domácí šokovou terapií,“ říká novinář a editor podcastu 5:59 Seznam Zpráv Eduard Freisler, který se Jižní a Latinské Americe dlouhodobě věnuje.

Novinář upozorňuje na to, že zvolená hlava státu je velmi extravagantní a kontroverzní postavou. V předvolební kampani k Mileiovi patřila kožená bunda, neupravený účes i vulgarity. Nekonvenční jsou ale také jeho představy pro řízení celé země.

„Troufám si říci, že Argentinu změní až v jakousi laboratoř anarchistického kapitalismu, jak svým vizím a plánům sám rád říká,“ popisuje Freisler plány, mezi které patří konec zadávání státních zakázek nebo zrušení centrální banky a hned desítky z dosavadních 18 ministerstev. Tento ministerský řez Milei prezentoval často velmi energicky.

Z pohledu budoucího prezidenta by se Argentina měla obejít třeba bez resortů dopravy nebo také genderové rovnosti. Milei požaduje rozsáhlé privatizace školství či energetiky a tvrdí, že se lidem bude dařit lépe bez státu než s ním. Podle novináře Seznam Zpráv je přitom nástup podobného lídra ojedinělý: „Nikdy jsme nezažili, že by přišel politik, který by opravdu stát nejen zmenšil, ale prakticky ho takto ničil.“

Kandidát Milei každopádně svůj radikální program před voliči nijak netajil. A pak vyhrál s pohodlným náskokem – což může překvapit i vzhledem k tomu, že Argentinci jsou historicky spíše levicově orientovaní. Do výsledku voleb nicméně promluvilo dlouhé ekonomické trápení celé země, v níž inflace dosahuje 140 procent a kde v chudobě žijí dva z pěti obyvatel. Podle Freislera tak kampaň poraženého Sergia Massy podcenila „úzkost“, ve které se vlivem hluboké hospodářské krize Argentinci nacházejí už několik let.

Podobné hodnocení přitom v podcastu 5:59 nabízí také argentinský novinář Daniel Ulanovsky, se kterým Freisler mluvil. Podle něj neplatí, že by snad obyvatelé Argentiny našli nové zalíbení v krajně pravicové politice. Mnozí jsou ale prý v tak zoufalé situaci, že se rozhodli hlasovat pro hazard jménem Javier Milei.

„(Předchozí) vlády byly velmi populistické. Něco slíbily, ale udělaly něco úplně jiného. Tvrdily lidem, že jim jde o všeobecné blaho. (…) Jenže realita byla úplně jiná, byla to realita sociálního vyloučení a chudoby. Lidé se tedy rozhodli, že zvolí Javiera Mileie až tak trochu z trucu,“ vysvětluje Ulanovsky, který pracuje v největším argentinském listu Clarín.

Teprve se ale uvidí, do jaké míry dokáže nový prezident, který se ujme moci 10. prosince, s Argentinou skutečně zatřást. Jeho pravomoci mu sice umožní samostatně rušit ministerstva, pro rozsáhlé ekonomické reformy však potřebuje také souhlas parlamentu. Což bude vzhledem k jeho malé podpoře v obou komorách přinejmenším složité.

Kromě zvolení rebela Mileie však prezidentské volby v Argentině zaujaly i jinou věcí – v kampani totiž sehrály výraznou roli nástroje umělé inteligence. Tým Sergia Massy například pomocí AI vytvořil pro svého kandidáta image, která měla budovat atmosféru jednoty, sounáležitosti a bratrství. Plakáty s levicovým politikem coby vůdcem a spasitelem, kterého obklopují masy lidí, se objevily po celé Argentině i na internetu.

Ale zatímco Massův obličej vtělil jeho tým pomocí umělé inteligence do známých filmových hrdinů typu MacGyvera nebo Indiany Jonese, jeho soupeř si „zahrál“ o poznání negativnější role. Massova kampaň například Mileiovi přiřadila roli záporáka Alexe z kultovního snímku Mechanický pomeranč.

„Opravdu jsme v té kampani viděli, že obě strany používaly nástroje k tvorbě různých grafik nebo takových těch deepfake videí,“ uvádí další host podcastu 5:59 politolog Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se věnuje Latinské Americe i volebním manipulacím. Podle něj používání AI umožnilo oběma soupeřícím týmům velmi rychle reagovat na nová témata v kampani. Zatímco příprava klasických plakátů trvá dny až týdny, při využití moderních technologií jste daleko rychlejší.

Jenže volební kampaň za využití umělé inteligence přináší i negativa. „Otevíráme tím Pandořinu skříňku a úplně nevíme, k čemu to až povede,“ říká Bílek. Možného zneužití se obává především u autoritářských režimů, které kvůli AI mohou získat nový nástroj do svého manipulačního repertoáru. Negativní roli ale mohou tyto postupy sehrát i tam, kde se dá očekávat velmi těsný volební výsledek. O vítězi může rozhodnout jen to, kdo najde pro AI účinnější způsob využití.

Podle Bílka je každopádně patrné, že podobné nástroje už nikdo do krabičky nevrátí. Zůstanou tu s námi. „Týmy kandidátů (ve volbách) by se měly připravit na to, jak je využívat. Anebo jak bránit tomu, aby je využívala protistrana. Což je samozřejmě nějaký souboj, který je na začátku, a ve kterém na sebe budou jednotlivé strany reagovat,“ dodává politolog Bílek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, proč se Argentina dostala do tak hluboké ekonomické krize a jak se chudoba odráží na životě jejích obyvatel. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.