„Zůstává pachuť.“ Reportér vypráví o největší restituční kauze po roce 1989

Restituční kauza Bečvářova statku je u konce. Stát v ní bojoval o lukrativní pozemky v Praze, které někdejší Pozemkový úřad neprávem přiznal restituentům. Úředníky už soud za zásadní pochybení potrestal, majetek v hodnotě miliard korun se ale státu nejspíš nikdy nevrátí. Majetek nakonec skončil legálně v rukou podnikatele a bývalého člena ODS Tomáše Hrdličky. Ten prý zatím neví, jak s nimi naloží.

Stát zřejmě definitivně přišel o lukrativní pozemky v okolí Prahy v městských čtvrtích jako Uhříněves, Kolovraty, Kunratice nebo Krč. Ty tak zůstanou bývalému členovi ODS Tomáši Hrdličkovi, kterého někdejší premiér Mirek Topolánek v roce 2009 označil za jednoho z kmotrů politických stran. Podnikatel se k nim sice dostal legálně, ale pozemky pocházejí z restituční kauzy známé jako Bečvářův statek.

„Je to největší restituční skandál v polistopadové historii,“ přibližuje případ investigativní novinář Seznam Zpráv Vojtěch Blažek, který se jeho sledování věnuje více než deset let. „Pozemky patřící státu, které byly určené pro restituce, se dostaly do rukou lidí, kteří je z velké části vůbec dostat neměli a státu tím vznikla obrovská škoda,“ vysvětluje v podcastu 5:59.

Nárok na ně neměla třeba Emílie Bednářová, kterou úředníci chybně označili za neteř velkostatkáře Julia Bečváře. Žena s ním ale v žádném příbuzenském vztahu nebyla. Kvůli omylu se ale nárok všech restituentů zvětšil o třetinu.

A viníkem v celé kauze jsou tak podle policie a justice právě úředníci z tehdejšího Pozemkového úřadu, který o případu rozhodoval. Po dlouhých soudních tahanicích nakonec dostali následující tresty: úředník Jan Horák pět let nepodmíněně a šéfka úřadu Eva Benešová tříletou podmínku. Oba chybu přiznali, svorně ale tvrdí, že se tak stalo kvůli pracovní vytíženosti.

Do hry ale během let vstoupila ještě třetí strana. Vlivní podnikatelé s politickými konexemi, kteří se k pozemkům dostali legálně a dodnes je vlastní.

Majetek byl sice v rámci vyšetřování i soudního řízení zjednodušeně řešeno „zmražen“ a restituenti ho tak prodat nemohli, ale vložili ho do akciové společnosti s utajenými majiteli. Později policisté zjistili, že v ní měli podíl třeba už zmíněný Tomáš Hrdlička nebo také lobbista Roman Janoušek.

„Je to obchod a oni obchodníci jsou,“ říká Blažek. „Bylo to legální. Dokonce ani policejní vyšetřování neodhalilo, že by v té věci prováděli nějaké nekalosti, že by nějak tu restituci zezadu nelegálně ovlivňovali, že by někomu dávali úplatky. Vůbec nic takového se nezjistilo. V té kauze tito pánové vystupovali jenom jako svědci,“ vysvětluje.

Podnikatelé restituentům za pozemky zaplatili řádově několik desítek milionů. Celkovou hodnotu však policisté vyčíslili na 1,4 miliardy korun s tím, že tržní cena by se pravděpodobně vyšplhala na několik miliard.

I proto ale prý reportér cítí „hořkou pachuť“. „Vždycky se zdůrazňovalo ze strany restituentů, jak je důležité tu restituci provést, protože je nutné zmírnit nebo napravit křivdy komunismu, tedy toho zabavení majetku. A potom se ukáže, že restituenti z toho měli v uvozovkách jen pár desítek milionů korun,“ popisuje Blažek. A odkazuje přitom na fakt, že komunisté pozemky velkostatkáři Bečvářovi zabavili hned po puči v roce 1948.

V jednu chvíli to nicméně vypadalo, že se pozemky státu vrátí. Před třemi lety o tom totiž rozhodl pražský městský soud. Odvolací Vrchní soud v Praze ale došel k závěru, že se věcí mají zabývat civilní soudy. Ty „zmražení“ pozemků nakonec zrušily, jejich rozhodnutí později potvrdil Ústavní soud a dnes s nimi tak majitel může nakládat dle uvážení. A to i přesto - jak zdůrazňuje reportér Blažek - že z rukou státu „zmizely pravomocně uznaným zločinem“.

Významnou roli v celé kauze tak podle reportéra měl i předseda soudního senátu na vrchním soudě Jiří Lněnička. Ten prý mohl rozhodnout ve prospěch státu, ale neudělal to. „Buď se mu nechtělo, nebo nenašel tu odvahu, nebo to skutečně považoval za věc civilních soudů. Mně spíš přišlo, jak jsem se účastnil těch jednání, že s tou kauzou moc nežil a nechtěl se jí zabývat úplně podrobně. O tom ostatně svědčí i to, že mu několikrát rozsudky vrátil Nejvyšší soud,“ myslí si Blažek.

Stát tak podle Blažka o pozemky nejspíš přišel definitivně, a to přesto, že jak státní zástupce, tak dnešní Státní pozemkový úřad se ještě snaží podnikat určité kroky. Žalobce mluví o možnosti, že by ministr spravedlnosti podal stížnost pro porušení zákona a úřad chce, aby soudy znovu majetky „zmrazily“. „Ale to si myslím, že je už vyřešené rozhodnutími těch soudů, které ty pozemky odblokovaly, ve kterých vyargumentovaly, proč to dělají a proč je to tak správně,“ říká Blažek.

Podnikateli Tomáši Hrdličkovi a jeho společníkovi Pavlu Langerovi se tak teď po letech otevřela cesta k miliardovému byznysu. Jak s nimi budou nakládat, ale prý zatím neví. „Hrdlička říká, že minimálně u jednoho pozemku - myslím, že to byl ten v Krči u Thomayerovy nemocnice - uvažuje o nějaké formě nájemního bydlení. Ale neupřesnil to, jenom vznesl takovou myšlenku, “ říká reportér.

V podcastu 5:59 mimo jiné obsáhleji popisujeme historii kauzy Bečvářova statku a také se dozvíte, jestli stát během let podnikl nějaké kroky, aby se podobná situace neopakovala. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.