Nová realita: Za zubařem dál a s penězi v kapse

Statisíce lidí v Česku nemají svého zubaře. Přesto stomatologická komora tvrdí, že zubařů je v tuzemsku dostatek. Problém je v tom, že si zubní lékaři většinou vybírají velká města. Pacienti především z menších obcí tak za dentisty jezdí daleko. Nespokojenost také vyvolává fakt, že i přes zdravotní pojištění lidé musejí zubařům za ošetření často platit. V jakém stavu je česká zubní péče a nachází se dokonce v krizi?

Česká republika se v malých obcích a často i regionálních městech potýká s nedostatkem zubařů. Ti si totiž pro svou praxi vybírají velká města a v současnosti tak na 600 tisíc lidí nemá svého zubaře. Česká stomatologická komora přesto na základě svých dat tvrdí, že zubařů je v zemi naopak dostatečné množství. O nevyváženém rozvrstvení dentistů a jejich přístupu mluví v podcastu 5:59 Adéla Čabanová, redaktorka odborného časopisu pro lékaře Medical Tribune.

Podle ní tato profese teď zažívá velkou generační výměnu, což rovněž přispívá k tomu, že se zubařů nedostává. Jinými slovy, velká část těchto profesionálů odchází do důchodu, a to ve větším počtu než dříve, a jejich pacienti si tak musejí hledat nové lékaře, kteří se ale do ordinací svých předchůdců rozhodně nehrnou.

„Oni (mladá generace zubařů) nechtějí pracovat na těch malých městech, v té ordinaci toho jednoho zubaře, který třeba měl tu ordinaci ve svém, takže měl menší náklady, byl poměrně levný. Ti mladí lékaři chtějí pracovat s nejmodernějšími materiály, chtějí pracovat ve velkém městě,“ popisuje Adéla Čabanová s tím, že citelně chybějí zubní lékaři středního věku. Ještě před deseti lety byla nejpočetnější skupinou zubařů věková kategorie od 55 do 59 let, dnes jsou to dentisté od 30 do 34 let.

Mladá, nastupující generace stomatologů se svým starším kolegům podobá snad jen délkou úvazků. Zubaři v předdůchodovém věku nepracují každý den v týdnu a někteří mladí si rovněž žádají o zkrácenou smlouvu, a to například kvůli mateřské dovolené. I proto zubaři v některých oblastech chybějí.

Podle Čabanové Všeobecná zdravotní pojišťovna v současnosti eviduje z celkového počtu 205 správních obvodů obcí s rozšířenou působností na 90, ve kterých shánějí stomatologa. „Pacienti budou muset víc dojíždět, než jsou zvyklí,“ komentuje tento stav odbornice na zdravotnictví.

Zároveň upozorňuje na to, že lidé v České republice se moc nestěhují za prací. Řadě regionů bez přítomnosti zubaře tak nezbývá nic jiného, než si svého stomatologa vychovat, nelze podle ní počítat s tím, že by nějaký dentista právě do takového kraje dostal umístěnku.

„Kde se tam ten stomatolog nebo jiný lékař koneckonců může vzít? Ta největší pravděpodobnost, že získáte do svého regionu stomatologa, je, že někdo z toho regionu vystuduje stomatologii,“ míní Čabanová. Dodává, že by se daný kraj měl postarat už o to, aby zlepšil kvalitu výuky na lokální základní a střední škole, aby aspirant na kariéru dentisty měl dobré startovní podmínky a na fakultu se v obrovské konkurenci často právě uchazečů z velkých měst dostal.

Lidé si často stěžují na to, že vedle neexistence zubních ordinací a s tím spojené dojíždění za zubaři do jiných lokalit, musejí za dentální služby často platit, a to i přesto, že mají zdravotní pojištění. Právě vysoké náklady na zubní péči expertka považuje za jeden z hlavních důvodů nespokojenosti lidí. Placení u zubařů přitom Čabanová označuje za „anomálii“ a odkazuje na druhou polovinu devadesátých let minulého století, kdy se dentistům podařilo do tehdejšího zákona o zdravotním pojištění protlačit seznam takzvaných nehrazených stomatologických výrobků.

„Oni si opravdu tehdy už stomatologové vyřešili otázku, kterou zbytek zdravotnictví řeší dodnes, a to je: co je standard a co je nadstandard. Tak ve stomatologii to víme,“ podotýká Čabanová a připomíná, že původní myšlenka počítala s tím, že si daný pacient ke svému zdravotnímu pojištění v souvislosti s dentální péči pořídí ještě jakési komerční připojištění. Nakonec se tak ale nestalo.

Podle ní finanční náklady nakonec vedou některé lidi k tomu, že zanedbávají preventivní nebo pravidelné zubní prohlídky. „Je zajímavé, že strach z finančních nákladů už předčil ten tradiční strach z bolesti u zubaře,“ dodává Čabanová.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak to bude s nedávno zakázanými amalgámovými plombami, které stomatologové používali přes 150 let, nebo jaká je současná situace na zubní pohotovosti. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.