„Evropa má důvod k obavám. Není na návrat Trumpa připravena“

Výsledek voleb v USA zvedl tep v řadě evropských metropolí. Donald Trump působil na starém kontinentu vlny už během svého prvního mandátu, teď však obavy zesiluje ruská válka na Ukrajině. A skloňuje se i hrozba obchodní roztržky. Možné scénáře nastiňujeme se zpravodajem evropské edice serveru Politico.

Donald Trump se jako prezident vrátí do Oválné pracovny Bílého domu. S takovou zprávou se musí vypořádat nejen ti Američané, kteří si přáli vítězství současné demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové. Po úterním republikánově triumfu – hladším, než se všeobecně očekávalo – znervózněli také politici a veřejnost v řadě koutů světa. Vždyť už během svého prvního mandátu Trump zatřásl některými dosavadními konstantami zahraniční politiky USA.

Pocítili to i Evropané, když Donald Trump v letech 2017 až 2021 například ostře kritizoval evropské spojence v Severoatlantické alianci (NATO). Mnozí se z jeho pohledu v Alianci vezli v roli „černých pasažérů“. Teď se navíc do prezidentského křesla vrací za dramaticky odlišných okolností na pozadí ruské války na Ukrajině.

„Je velkým otazníkem, jak daleko Trump zajde ve zpochybnění bezpečnostních záruk (v rámci NATO),“ říká z Washingtonu zpravodaj evropské edice serveru Politico Jakob Hanke Vela. V rozhovoru pro podcast 5:59 dodává, že Trump oslabuje NATO právě tím, že Alianci vykresluje jako de facto transakční záležitost. „Když budete řádně platit, zajistíme vám bezpečnost. Když nebudete, takovou jistotu mít nemůžete,“ parafrázuje Hanke Vela rétoriku muže, který se vrací na samotný vrchol americké moci.

Druhá zásadní otázka podle novináře obklopuje budoucnost americké politiky vůči zmíněné ruské invazi na Ukrajinu. Trump v kampani opakovaně naznačil, že bude usilovat o co nejrychlejší ukončení války. Příliš ale nevysvětlil, jak toho chce dosáhnout. Hanke Vela míní, že jakýkoliv brzký konec by se neobešel bez dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a také postoupení části ukrajinského území agresorovi.

Znovuzvolení Donalda Trumpa zároveň nepřišlo z čistého nebe. Osmasedmdesátiletý politický chameleon si už krátce po svém bleskovém nástupu do vrcholné politiky podmanil Republikánskou stranu a jen málokdo po jeho prvním mandátu pochyboval, že bude usilovat o návrat.

Jenže minimálně po vojenské stránce podle Hankeho Vely platí, že Evropa teď na Trumpův comeback připravená není. „Třeba pobaltské státy stále závisejí na amerických bezpečnostních zárukách. A stejně je na tom Německo,“ vysvětluje zpravodaj serveru Politico s tím, že by ale záleželo, jak by případné oslabení transatlantické vazby ze strany Spojených států vypadalo. Pokud by nebyl americký „ústup“ okamžitý, bude snad mít Evropa čas se přizpůsobit.

Podobně nejasná situace panuje v otázce politické připravenosti. Evropská komise sice například už před časem zřídila pracovní skupinu, která dostala za úkol nachystat opatření pro variantu, že volby v USA dopadnou právě ve prospěch republikánského kandidáta. Některé plány – třeba pokud Trump skutečně vůči Evropě zahájí obchodní válku pomocí nových dovozních cel – má proto Komise připravené.

„Zároveň ale dobře víme, že největším problémem Evropské unie je rychlost rozhodovacího procesu, který je velmi pomalý,“ říká Hanke Vela, podle kterého „bude trvat“, než členské státy najdou pro schválení zmíněných plánů potřebnou shodu: „A možná to některé státy úplně zablokují. Takže to bude docela oříšek a zároveň velký test jednoty celé Evropské unie.“

Lídři klíčových států EU navíc řeší své domácí problémy. Německá vládní koalice kancléře Olafa Scholze se hroutí, politicky oslabený je po letošních předčasných parlamentních volbách také francouzský prezident Emmanuel Macron. Jednotný postoj Evropy vůči Trumpově administrativě by tak snad mohla zastřešit šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, jenže i ta k tomu bude potřebovat podporu ze strany národních vlád.

Tlak vytvořený opětovným nástupem Donalda Trumpa k moci ale může mít i některé další efekty. Jeho první prezidentství totiž podle novináře vedlo i k silnější pozici Evropské komise. Členské země si totiž prý uvědomily, že nemohou jednat individuálně a naopak se musí „sjednotit za Bruselem“, pokud chtějí v mocenském souboji s Trumpem uspět.

„Poprvé se (tehdy) Evropská komise stala tím partnerem, kterému Spojené státy ‚zavolají‘, když potřebují projednat otázky obchodních válek, ekonomických dohod nebo antimonopolních opatření. Takže Donald Trump jednoduše Evropskou unii posílil. A možná se to během jeho druhého funkčního období stane znovu. Zásadní otázkou nicméně zůstává, jak se zachovají menší země, které jsou více protievropské, jako třeba Maďarsko,“ dodává Hanke Vela.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jací lidé zřejmě budou mít vliv na formování Trumpovy zahraniční politiky nebo nakolik je Evropská unie odhodlána zúčastnit se případné obchodní války s USA. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.