„Zní jako mafián.“ Novinářka popisuje, jak by Trump změnil vztah USA a Evropy

Bitvu o Bílý dům spolu s Američany sledují i politici a veřejnost v řadě dalších koutů planety. Vliv Spojených států je totiž důležitou přísadou globálního dění – od ruské války na Ukrajině až třeba po otázku, jak to dopadne s ambicemi Číny vůči Tchaj-wanu. Co se ví o pohledu Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa na zahraniční politiku? Přinášíme závěrečný díl série Americká jízda podcastu 5:59.

Ukrajina už dva a půl roku odolává ruské invazi. Jenže k tomu nestačí jen samotná odvaha Ukrajinců – podstatná je pro Kyjev také pomoc ze Západu. Když se ale nedávno na několik měsíců kvůli vnitropolitickým sporům v USA zadrhla americká podpora, dostala se ukrajinská armáda do tíživé situace. I proto Evropa patří mezi regiony, které pozorně sledují současnou předvolební kampaň ve Spojených státech.

„Existuje reálná obava, že by potenciální administrativa Donalda Trumpa mohla veškerou pomoc Ukrajině zastavit,“ říká americká novinářka a spoluzakladatelka magazínu Puck Julia Ioffeová, která se dlouhodobě zabývá zahraničí politikou USA. Důvěrně zná ale i prostředí v Rusku, kde působila jako zpravodajka.

Teď z Washingtonu upozorňuje, že pro další osud americké pomoci nebude důležitý jen výsledek prezidentského souboje, ale i to, kdo v souběžně konaných volbách ovládne americký Senát a Sněmovnu reprezentantů. „Volby do Kongresu jsou vlastně stejně důležité jako volba prezidenta,“ podotýká Julia Ioffeová v rozhovoru, který vznikl v rámci série Americká jízda podcastu 5:59.

Pozornost globálního publika se přesto upírá hlavně na otázku, jestli se do čela Spojených států vrátí republikán Trump, nebo ho po svém pozdním nástupu do kampaně dokáže porazit současná demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová.

Taktovku americké zahraniční politiky už Trump držel v letech 2017 až 2021, což ale nutně neznamená, že víme, co od něj v této oblasti očekávat. „Trump své plány prozrazovat nechce – zčásti proto, že je sám nemá. Ale také se mu líbí, když ho ostatní mají za nepředvídatelného,“ podotýká novinářka. Není tak podle ní jasné ani to, jestli by skutečně vyvedl Spojené státy z NATO, jak se někteří západní pozorovatelé obávají. Lidé z Trumpova okolí namítají, že on sám nikdy takový záměr přímo nevyslovil.

Přesto některé věci o Trumpovi a jeho vtahu k vnějšímu světu známé jsou. „S jistotou víme, že vzhlíží k autoritářům a respektuje je. Má rád ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, severokorejského vůdce Kim Čong-una i maďarského premiéra Viktora Orbána. Chápe je jako silné, chlapácké lídry. A on by chtěl být taky takový,“ uvádí Julia Ioffeová.

Jiný rys Donalda Trumpa pak nasvítila nedávná výměna vězňů mezi Západem a Moskvou. Republikánský politik následně ve vyjádření na sociálních sítích obvinil vládu prezidenta Joea Bidena z toho, že ruské straně zaplatila. Což podle americké novinářky mimo jiné ukazuje, že pro Trumpa je vše hlavně otázkou peněz.

„Nedokáže (Trump) pochopit, že taková výměna by nikdy neproběhla bez dlouho budovaných vztahů s jednotlivými zeměmi. (…) Nechápe, že upevňování mezinárodních vztahů stojí spoustu práce a prostředků, které se mohou vrátit třeba až za deset let,“ podotýká s tím, že Trump k mezinárodním vztahům přistupuje jako k obchodním transakcím. Což se má projevovat i v jeho pohledu na vztahy s americkými spojenci.

„Trumpovou optikou by ostatní členové NATO měli platit USA za to, že v Alianci jsou. V podstatě takové výpalné. Trump mi v tom připomíná seriálového mafiánského bosse, který jako by říkal: Když nezaplatíte, nechám Rusko, ať si s vámi dělá, co chce,“ míní novinářka Ioffeová.

Méně transakční přístup by zřejmě zastávala Trumpova soupeřka Kamala Harrisová. Do pozice Bidenovy viceprezidentky sice nastupovala bez větších zkušeností se zahraniční politikou, během posledních let ale z pohledu americké reportérky získala důkladnou průpravu spojenou s řadou mezinárodních krizí.

I u Harrisové ale zbývají mnohá slepá místa ohledně toho, jak by pod jejím vedením Spojené státy vystupovaly na mezinárodní scéně.

Lidé z washingtonských kruhů, se kterými Julia Ioffeová mluvila, nicméně očekávají, že by v případě současné viceprezidentky šlo o podobný kurz, jaký nastavil už prezident Biden. A s jejich odhadem v rozhovoru pro podcast 5:59 souhlasí i samotná novinářka: „Myslím, že postoje Joea Bidena a Kamaly Harrisové se budou lišit tak v deseti nebo dvaceti procentech. V jakých věcech přesně a jak moc, to ještě nevíme. V názoru na Ukrajinu a NATO by ale podle mě Harrisová držela kurz Bidenovy administrativy.“

V závěrečném dílu série Americká jízda podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jaká očekávání ohledně amerických prezidentských voleb panují uvnitř Severoatlantické aliance nebo jakou sílu ovlivňovat světové dění dnes Spojené státy vůbec mají. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.