Týden po šokujícím útoku. Na Slovensku se rozdělování učí i z ciziny, říká expert

Po otřesu způsobeném atentátem na premiéra Roberta Fica Slovensko hledá cestu vpřed. Zatímco předseda vlády zůstává v nemocnici, špičky koalice a opozice se nakonec nesetkaly u kulatého stolu. Navíc se obviňují, kdo za současnou polarizaci na Slovensku může více. Nakolik právě polarizace mohla přispět k útoku na Fica?

Slovenský parlament v úterý schválil usnesení, ve kterém odsoudil atentát na premiéra Roberta Fica. Zároveň poslanci vyzvali všechny politické aktéry či média, aby nešířili nenávist vůči politikům.

V minulých dnech se přitom zástupci vládní koalice a opozice přeli o to, kdo v zemi více napomohl k vyhrocené atmosféře. Právě ta podle mnohých pozorovatelů dění na Slovensku přispěla ke střeleckému útoku na Fica z minulého týdne.

Politolog Juraj Medzihorský, který působí na Durhamské univerzitě ve Velké Británii a věnuje se mimo jiné tématu polarizace, uvádí, že nelze ukázat na jeden zásadní moment, jehož vlivem ke štěpení slovenské společnosti došlo. Jde prý totiž o následek „mnoha malých samostatných rozhodnutí velkého počtu aktérů“.

„Některá působí - metaforicky řečeno - jako plyn, který polarizaci zvyšuje. A jiná jako brzda. A některá z těchto rozhodnutí mají a měla větší a menší vliv. A někteří aktéři si uvědomují, že svým jednáním polarizaci zvyšují, a někteří to dělají neúmyslně,“ popisuje v podcastu 5:59 s tím, že polarizace roste na Slovensku postupně už několik let.

K polarizované zemi přitom podle Medzihorského nepřispěli jen politici, ale také některé jiné elity ve společnosti. A částečně prý i občané. Nebo rovněž „zahraniční aktéři“, kteří mohou mít na polarizaci Slovenska zájem.

Pokud ale jde o motivaci politiků, není možné ji z pohledu experta jednoduše rozklíčovat. Roli však může hrát jejich pocit, že v souboji na politické scéně spíše uspěje ten, kdo polarizuje. „Vnímají to tak, že když oni nebudou polarizovat, nahradí je někdo, kdo bude polarizovat účinněji,“ vysvětluje Medzihorský.

Svou roli nicméně hraje i vývoj ve světě. „Slovenská politika samozřejmě není izolovaná od politiky v jiných zemích. Politické elity vnímají, co se děje v zahraničí. Nemusíme chodit daleko - vnímají dění v Maďarsku, Polsku, ale třeba i ve Spojených státech. A (slovenští politici) se učí nebo přebírají některé postupy a taktiky,“ říká politolog s tím, že tak dochází k „přelivu polarizace“.

V souvislosti se štěpením společnosti se Juraj Medzihorský dostává i k tzv. antipluralistické rétorice, kterou podle něj na Slovensku používají některé politické strany. A která může značit budoucí hrozby pro demokracii.

Experti při zkoumání této rétoriky vycházejí z poznatků získaných zhruba za poslední půlstoletí. Na jejich základě pak rozeznávají projevy, které naznačují, že se autoři těchto proslovů po případném nástupu k moci chystají dělat takové věci, které by mohly poškodit demokracii. „Nemusí to být přímo jejich záměr. Ten může být jiný. Ale jejich rétorika je signálem o těchto skutcích,“ podotýká Medzihorský.

A dodává, že do antipluralistické rétoriky patří třeba démonizace politických soupeřů nebo odmítání přijmout „demokratická pravidla hry“. „A na základě našeho výzkumu vidíme, že v zemích, kde jsme naměřili zvýšené používání antipluralistické rétoriky u aktérů, kteří poté obhájili nebo získali důležité posty v exekutivách těchto států, tak došlo brzy k poškození demokracie,“ upozorňuje.

V případě Slovenska sice výzkum antipluralistické rétoriky nezahrnoval poslední období. Přesto je ale podle politologa patrný stále silnější výskyt této rétoriky u strany Směr, jejímž předsedou je právě premiér Robert Fico.

„Do nějaké míry Směr tuto rétoriku používal i v minulosti. Stejně jako jiné strany - a některé i ve větší míře. Ale od rozdělení Směru se stranou Hlas (v roce 2020, pozn. red.) a od doby, kdy Směr přijal určitý nový přístup, můžeme pozorovat i větší důraz na rétoriku, která spadá pod tu antipluralistickou,“ říká Juraj Medzihorský.

Podobné způsoby vyjadřování se podle experta sice objevovaly a objevují i u dalších politických stran na Slovensku, žádná z nich ale neměla hlavní slovo ve vládní koalici.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, zda je možné se polarizaci bránit, nebo kam by se Slovensko mělo podle politologa Juraje Medzihorského vydat dál tak, aby se napětí ve společnosti zmírnilo. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.