Změna podpory pro uprchlíky: Problémy můžou přijít v září, říká reportér

Česko od července změnilo pravidla podpory, kterou poskytuje ukrajinským uprchlíkům. Obavy z toho, že desetitisíce běženců přijdou o bydlení, se zatím nenaplnily. Během první poloviny července se přesto několik tisíc lidí z nouzového ubytování odhlásilo.

Neziskové organizace i některá ministerstva se obávaly, že od července zůstanou bez bydlení desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku prázdnin se totiž pro ně změnila pravidla podpory.

Zatímco dosud měli všichni ukrajinští migranti bez rozdílu nárok na tři sociální dávky, nyní ti, kteří v Česku žijí déle než 150 dní, přišli o příspěvek na nouzové bydlení. Peníze už nedostanou ani solidární domácnosti, které u sebe uprchlíky ubytovaly. Stát chce víc pomáhat těm, kteří se o sebe nedokážou postarat sami.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že nyní je situace „stabilní“ a uprchlíci zpravidla s ubytováním nemají problém. „Černý scénář, že desítky tisíc lidí přijdou o bydlení, se opravdu neukázal jako reálný. Ti lidé nějaké bydlení našli, nebo se o sebe dokázali postarat,“ říká reportér Seznam Zpráv Petr Švihel.

Podle reportéra sehrálo při změně roli i šetření ve státním rozpočtu, hlavní důvod to ale nebyl: „Systém pomoci uprchlíkům, jak byl nastavený od loňského února nebo března, byl opravdu dočasný. Reagoval na náhlou situaci, kdy sem přijížděly desetitisíce lidí denně a my jsme jejich problémy potřebovali řešit ze dne na den. Bylo to nastavené na týdny nebo měsíce, ne na delší období.“

Dohromady je víc než rok po začátku ruské agrese na Ukrajině v Česku zhruba 326 tisíc ukrajinských uprchlíků. Vyplývá to z březnových dat o tom, kolik lidí si prodloužilo dočasnou ochranu na další rok. A podle reportéra se o sebe už dnes postará bez pomoci státu dvě stě tisíc z nich.

Jen třetina z nich, tedy zhruba 100 tisíc lidí, totiž žije v solidárních domácnostech. A z nich jen 40 tisíc reálně pobírá sociální dávky. Dalších 70 tisíc potom žije v nouzovém ubytování. Dohromady tedy stát pomáhá s ubytováním zhruba 110 tisícům ukrajinských uprchlíků.

Zvláštní podle reportéra nicméně je, že z nouzového ubytování zmizelo během několika dnů 13 tisíc lidí. „Nevíme, co se s nimi stalo – jestli nadále bydlí například v ubytovnách, ale hradí si to sami, nebo si našli své vlastní bydlení, nebo jestli odcestovali třeba na Ukrajinu,“ vysvětluje Švihel.

Téměř pětina z nich přitom bydlela v Plzeňském kraji. Tamní neziskové organizace říkají, že vysoké číslo není překvapivé. Jednak je právě v této oblasti velký počet uprchlíků s dočasnou ochranou a jednak je v regionu také problém s pracovními agenturami, které podle neziskovek ze situace uprchlíků těžily.

I přesto, že současnou situaci Česko zvládlo, podle Švihela ještě problémy můžou nastat. Teprve v srpnu například některé české domácnosti zjistí, že pro ně ubytování Ukrajinců už nemusí být tak výhodné jako dosud, a mohou podnájemníky vyhodit.

„A další problém spočívá v tom, že opravdu hodně lidí s dočasnou ochranou využilo léto k tomu, aby se zajelo podívat na Ukrajinu, zkontrolovat, v jakém stavu se nachází jejich bývalý život. A budou se vracet nejspíš koncem srpna,“ vysvětluje Švihel. Neziskové organizace varují, že na přelomu srpna a září může nastat situace, že tito lidé mezitím přijdou o nouzové ubytování a bydlení na běžném trhu nebudou schopni zaplatit nebo vůbec sehnat.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, kdo všechno se podílí na řešení situace ukrajinských uprchlíků nebo jak se vláda snaží vyřešit napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou v Česku. Celou epizodu si poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.