Rusko spáchalo tři typy mezinárodních zločinů. Genocida je s otazníkem

Osmiměsíční válka rozpoutaná Ruskem na Ukrajině vyhnala podle Organizace spojených národů z domovů už 14 milionů lidí. A pokračující útoky ruských sil vzbuzují další obavy, že během zimy se počet lidí, kteří utíkají ze svých domovů, ještě zvýší. Ve světle podobných zpráv ožívá debata o tom, kdo a kdy bude za válečné škody, nebo dokonce válečné zločiny pohnán k zodpovědnosti. Jak daleko snaha o dopadení pachatelů zatím došla? O tom mluvíme s odbornicí na mezinárodní právo Veronikou Bílkovou.

Současně s válkou na Ukrajině probíhá i vyšetřování zločinů, kterých se během konfliktu dopouští zejména ruská vojska a v menší míře i ukrajinští vojáci. Na konci září třeba šéf týmu Organizace spojených národů Erik Møse řekl, že docházelo k mučení, znásilňování a protizákonnému zadržování mužů, žen i dětí.

Situaci v zemi kontrolují ale i další organizace a občanské skupiny. Pod záštitou OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) se na Ukrajinu například vydala i profesorka mezinárodního práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy a vedoucí centra mezinárodního práva na Ústavu mezinárodních vztahů Veronika Bílková.

„Vyšetřování je zatím ve velmi počáteční fázi,“ říká s tím, že k zajištění spravedlnosti dojde, až konflikt skončí.

Zprávy zmíněných organizací podle Bílkové nicméně neidentifikují konkrétní pachatele nebo oběti. Jde o konstatování toho, že během konfliktu ke zločinům dochází. Potrestání lidí bude na národních soudech a orgánech nebo Mezinárodním trestním soudě.

Pozorovatelé prozatím došli k závěru, že na Ukrajině dochází nejméně ke třem ze čtyř zločinů, které mezinárodní právo zná. Jde o zločin agrese, tedy vyvolání války, dále zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. „U toho čtvrtého – to je genocida – je to v diskusi. Jsou určité indicie, že i o ni by se mohlo jednat,“ říká expertka.

Zástupci Ukrajiny i proto stále hlasitěji volají po zřízení speciálního mezinárodního tribunálu, který by zločiny vyšetřoval. A přidávají se k nim i některé české politické špičky jako ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

Podobné v 90. letech vznikaly kvůli zločinům ve Rwandě a Jugoslávii, dnes je ale podle Bílkové situace jiná. „Tyto zločiny i ve vztahu k Ukrajině stíhá stálý Mezinárodní trestní soud, není potřeba zřizovat novou instituci,“ říká.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké jsou klady a zápory toho, že na Ukrajině s mapováním zločinů pomáhají i občanské skupiny, nebo jestli je podle expertky reálné, aby soudy potrestaly i ruské představitele zodpovědné za mezinárodní zločiny. Poslechněte si v audiu na začátku článku.