Záhadná smrt seniora na Zlínsku: Podezření patologa se potvrdilo. Nebyl to pád

Seznam Zprávy znovuotevírají případ brutální vraždy, který se před dvanácti lety odehrál v obci Slopné na Zlínsku. Za ubití místního seniora už jedenáct let ve vězení sedí dva muži. Jenže ti tvrdí, že jsou nevinní. Reportérky Adéla Jelínková a Christine Havranová v šestidílné investigativní sérii Slopné: Kdo je vrah? pod hlavičkou zpravodajského podcastu 5:59 pátrají po nových důkazech. Jejich zjištění odhalují souvislosti, které zásadním způsobem mění pohled na vraždu.

Případ, který se v září roku 2011 na Zlínsku odehrál, je v médiích znám jako „vražda ve Slopném“. Slopné je malá vesnička čítající ani ne šest set obyvatel schovaná mezi kopci ve Zlínském kraji.

Před dvanácti lety se tam místní museli vypořádat se smrtí jednoho ze sousedů - sedmasedmdesátiletého Miroslava Sedláře. „Tady vám o tom nikdo nic neřekne. Všichni se bojí,“ hodnotí po letech jedna z obyvatelek Slopného. „Já vám to říkám, jak to je,“ dodává.

Žádnou vraždu by ale zlínští policisté zřejmě nikdy nevyšetřovali, kdyby kriminální policii 26. září 2011 nezavolal lékař, jenž tělo zesnulého Sedláře pitval. Seniora do nemocnice tři dny předtím v noci převezla již bez známek života záchranná služba. A to poté, co ji do Slopného přivolala Sedlářova rodina.

Lékařka záchranné služby do protokolu uvedla, že Miroslav Sedlář zemřel poté, co spadl ze schodů.

Doktor z pitevny ovšem nahlásil, že smrt si důchodce jednoznačně nezpůsobil nešťastnou náhodou sám, ale že jej někdo brutálně ubil - a to nejméně třiceti ranami do hlavy a dalších částí těla.

Dodnes není zcela jasné, kdy vlastně Sedlář zemřel. Co víme jistě, je to, že jeho rodina přivolala záchrannou službu do Slopného 23. září 2011 o půl deváté večer. Podle pozdějších rozsudků soudu Sedláře zavraždili předcházející den - ve čtvrtek 22. září 2011 večer nebo v noci.

Tělo otce našel jeho syn Ivo s manželkou a zetěm. Ivo podle výpovědi, kterou několik dní po události policistům poskytl, musel kvůli tomu, aby se do domu dostal, rozbít okno. Dveře totiž byly zamčené a klíče zůstaly zevnitř v zámku.

Na místě podle rodiny nebyly žádné stopy po vloupání. „Vešel jsem do obýváku a tam seděl otec v divné poloze, celý od krve, telefon byl vedle něj vyvěšený, krev byla na schodech i v dalších místnostech,“ vypovídal tehdy syn Ivo s tím, že ihned přivolali záchranku.

„Doktorka se nás ptala, jestli nevíme, co se stalo. My jí řekli, že ne, ale že otec před měsícem spadl ze schodů. Mysleli jsme, že k pádu došlo i nyní,“ pokračoval Ivo Sedlář a doplnil, že následující den v sobotu přijeli dům uklidit: „Aby matka neviděla tu hrůzu, protože v tu dobu byla v nemocnici.“

Miroslav Sedlář byl skutečně napaden v době, kdy jeho, dnes už zesnulá žena Anna byla hospitalizována v nemocnici. Během této doby bydlel v domě sám.

Doktorka Irena Tkadlecová, která se záchrankou zhruba po půl hodině od oznámení do domu dorazila, ale popsala situaci jinak. „Na místě, když jsem tam přijela, už bylo uklizeno. Policii nechtěli za žádnou cenu volat a tvrdili, že jim nic nechybí a že se nic neztratilo. Já jsem se na to ptala a oni, že bylo zamčeno zevnitř a že byl doma sám. A vůbec nepřipouštěli, že by to někdo udělal,“ popsala reportérkám lékařka. Ta nakonec, dle svých slov, „dala“ na rodinu a do protokolu napsala, že Miroslav Sedlář spadl ze schodů a následkem toho zemřel.

Právě kvůli tomu dorazili kriminalisté do Slopného až čtyři dny po tragédii. Dům však místo brutálního činu už nepřipomínal ani vzdáleně.

Sedlářovi příbuzní mezitím umyli podlahy a vyčistili stěny zastříkané od krve, znečištěný koberec odvezli do kontejneru do nedalekých Luhačovic společně s dalšími zakrvácenými předměty, které v domě našli. Například Sedlářovými pantoflemi.

Gauč, na kterém Miroslav Sedlář zemřel, jeho synové vynesli na dvůr. „Místo činu jsme měli v popelnici,“ vzpomíná bývalý vyšetřovatel případu Pavel Kucík.

Z videozáznamu z ohledání místa činu je patrné, že policejní technici našli jen drobné krevní stříkance, které rodina přehlédla a při úklidu neumyla. Fotografie pořízené za působení speciálního světla ale odhalují, jak masivní bylo Sedlářovo krvácení a kde všude po domě se i s těžkými zraněními pohyboval.

Z toho, co z místa činu zbylo, je prokázané, že se Miroslav Sedlář snažil dostat do lékárničky a po útočnících navíc zamkl dveře. Sanitku si ale z pevné linky nepřivolal ani nevyšel z domu ven a nevolal o pomoc. Na jeho oblečení experti identifikovali zbytky střelného prachu.

Vyšetřovatelé následně nedaleko od Slopného, kousek od silnice, nalezli v poli zahozenou maskovací pletenou kuklu a silné rukavice. Na kukle genetici později rozpoznali krev oběti a DNA neznámého muže. V blízkosti kukly a rukavic byl také pohozen Sedlářův mobilní telefon.

Detektivům přišla zpočátku podezřelá činnost rodiny, která ihned po nalezení Sedlářova těla začala dům uklízet.

Proto v prosinci 2011, tedy tři měsíce po vraždě, požádal jeden z vyšetřujících policistů žalobce o provedení domovní prohlídky ve všech Sedlářových nemovitostech, včetně domů jeho dvou synů Iva a Miroslava.

„Poškozený Sedlář se zabýval také lovem zvěře, jeho zálibou byly i střelné zbraně, ačkoli nebyl držitelem zbrojního průkazu. Tyto různé činnosti poškozeného by mohly být protiprávní. Především jeho aktivity v oblasti střelných zbraní, které ho spojovaly s lidmi různých pověstí. Policejní orgán získal indicie o tom, že to může úzce souviset se smrtí poškozeného a popřípadě to může vést k odhalení pachatele,“ argumentovali policisté v žádosti.

Citace z žádosti o domovní prohlídku, která střelné zbraně ve spojitosti s Miroslavem Sedlářem zmiňuje, je v podstatě jediným dokumentem, ve kterém policisté dávají Sedlářovu smrt do možné souvislosti s jeho podezřelými aktivitami - a který byl, jako jediný, zařazen do policejního spisu k případu.

Vyšetřovatelé se verzí, že by smrt Miroslava Sedláře mohla souviset s jeho zbrojařškou vášní, po provedených domovních prohlídkách již více nezabývali. Alespoň v policejním spise o tom není žádná zmínka.

A to přesto, že se při domovní prohlídce v domě oběti i přes úklid rodiny našly zbytky tlumičů, náboje a hlavně. Celá rodina ovšem i před soudcem svorně tvrdila, že o ničem, čím se Sedlář zabýval, neví a nikdy nevěděla.

Zhruba po roce vyšetřování, 1. října 2012, policisté z vraždy seniora obvinili třiadvacetiletého Maroše Straňáka a dvacetiletého Davida Šimona. Ti dodnes tvrdí, že s vraždou ve Slopném nemají nic společného. A protože se nepřiznali a neprojevili lítost, soud jim udělil výjimečné tresty. Ve vězení sedí už 11 let.

„Na základě důkazů dospěl policejní orgán k závěru, že Straňák a Šimon přišli do domu poškozeného zmocnit se peněz a šperků a místo jejich ukrytí se snažili bitím poškozeného zjistit, čemuž nasvědčuje i to, že krevní stříkance od zraněného poškozeného se nacházely v několika místnostech domu, respektive v různých jiných částech, kde se dalo předpokládat tradiční ukrytí cenností seniory,“ píšou policisté v usnesení o zahájení trestního stíhání.

„S největší pravděpodobností, jak vyplývá z pitevního protokolu, se poškozený pokusil bránit, což vedlo ze strany Straňáka a Šimona k užití tak vysoké míry brutality a enormní intenzity útoku, kdy rány za použití kovového předmětu na hlavu o tak vysokém počtu musely zákonitě vést k devastujícím a život ohrožujícím poraněním,“ doplnili vyšetřovatelé.

Jak na zavražděného Miroslava Sedláře vzpomínají jeho tehdejší sousedé? Co zaznělo v soudní síni? A proč oba odsouzení popírají vinu? Poslechněte si audio v úvodu článku.