Novinář: Energetická panika polevila. ČEZ neví, na čem je

Novela zákona, známá jako lex ČEZ, která v minulých měsících vyvolávala bouřlivé reakce, se vrátila do Sněmovny. Původní verze totiž měla mimo jiné otevřít cestu k vytěsnění menšinových akcionářů. Teď podle všeho politici od plánu, který budil kontroverze, ustupují. Jaké řešení mají v záloze? A jakou podobu bude ČEZ, tato nejhodnotnější firma na českém trhu, mít?

Tento týden se Poslanecká sněmovna opět vrací k zákonu známému jako lex ČEZ. Původně poměrně nenápadná novela měla umožnit, že by ke změnám v rozdělování společností stačilo na valné hromadě pouze 75 procent přítomných akcionářů. V případě ČEZ by si tak stát – jako hlavní akcionář – mohl nechat jednu část a zbylým vlastníkům předat jinou.

Vláda si za to vysloužila značnou kritiku zejména ze strany menších akcionářů, a tak od původního plánu nakonec ustoupila. Zákon se poté opakovaně objevil na ústavně-právním výboru ve Sněmovně, až z něj začátkem února poslanci spornou pasáž vypustili.

„Ta novela se vrátí do původního, nezajímavého znění, které se týká úplně jiných věcí. Takže to, o čem jsme skoro dva roky diskutovali a kolem čeho byl takový poprask, se – pokud to dopadne, jak je dohodnuto – ruší a vláda bude muset postupovat při ovládnutí ČEZ nějakým jiným způsobem,“ vysvětluje reportér SZ Byznys Jiří Nádoba.

Nápad na zestátnění největšího výrobce elektřiny se přitom objevil už v roce 2022, kdy se Česko potýkalo se zdražováním energií kvůli válce na Ukrajině. Premiér Petr Fiala (ODS) ho zmínil během mimořádného projevu, ve kterém sliboval, že zajistí, aby stát měl do budoucna větší kontrolu nad výrobou elektřiny.

„Už to jsou skoro dva roky a zajímavé na tom je, že pořádně nevíme, jakým způsobem se tohle celé má udělat. Myslím, že ani ve vládě na tom neexistuje shoda, že těch variant je hodně a že je možné, že se nakonec nestane nic, což se už v minulosti stalo,“ popisuje reportér.

Zároveň ale poukazuje na tři varianty, ke kterým by stát – pokud skutečně odstoupí od novely známé jako lex ČEZ – mohl sáhnout. Zaprvé by mohl vykoupit akcie od minoritních vlastníků. Druhou variantou – pro politiky podle Nádoby možná i jednodušší – by bylo, kdyby ČEZ vykoupil menšinové akcionáře sám. A zatřetí by stát mohl odkoupit jen tu část společnosti, která se týká jaderné energie.

Podle Nádoby o poslední zmíněné variantě nechce nikdo z politiků příliš mluvit. Odvolávají se na chystaný tendr na jadernou elektrárnu Dukovany a také na to, že jakékoli zmínky o ČEZ mohou rozkolísat ceny jeho akcií na pražské burze. „Někdo by mohl být obviněn ze spekulací, z ovlivňování trhu, takže je na to domluvený takový bobřík mlčení, který všichni docela ctí,“ dodává novinář.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak by v konkrétnějších obrysech mohl vypadat odkup akcií od menšinových akcionářů ČEZ nebo jaké důsledky by mohly mít změny ve vlastnickém poměru na pražskou burzu.