Článek
Jedné nabídl politik místo podání ruky svůj pohlavní úd, z druhé si na tiskové konferenci dělal legraci Miloš Zeman. Na další se osopil muž v hotelu, kvůli její sexuální orientaci, nadávky na vzhled zažívá politička zcela běžně a to i v reálném životě. To jsou některé ze zkušeností žen, které sdílí své zážitky z veřejného prostoru v novém podcastu MDŽ. Ten jednou za čtrnáct dní ozvláštní běžnou zpravodajskou produkci podcastu 5:59.
Co v novém podcastu MDŽ uslyšíte?
- Jaké nejhorší zážitky v souvislosti s nenávistí ve veřejném prostoru ženy zažily.
- Že hejtování žen je často sexualizované, s čímž se muži spíš nepotkávají.
- Jak se s takovou vlnou nenávisti proti sobě samé vyrovnat a nezbláznit se z toho.
Lenka Kabrhelová si jako moderátorskou posilu nového podcastu k mikrofonu přizvala šéfeditorku Seznam Zpráv Veroniku Lehovcovou Suchou a společně se pustily do debaty o nenávistných projevech se svými dvěma hostkami.
Slovenská moderátorka a autorka podcastů deníku SME Zuzana Kovačič Hanzelová, zavzpomínala v MDŽ na své zážitky z doby, kdy jako redaktorka slovenského veřejnoprávního rozhlasu chodila do parlamentu a na rozhovory s poslanci. Jeden z nich jí na místo podání ruky nabídl své přirození. „Bylo to dost odporné. Dneska už bych mu na to něco odpověděla, tehdy jsem jen odešla, tak mě to šokovalo,“ vzpomíná novinářka.
Druhá hostka MDŽ, politická reportérka Seznam Zpráv Lucie Stuchlíková přidává ne tak starý zážitek ze setkání s Andrejem Babišem, kde byl i její kolega Václav Dolejší. „Byli jsme na jeho prezidentské kampani v Liberci a stál tam Andrej Babiš a kolem hrozně moc lidí a my novináři a on najednou se na mě otočil a říká, tohle je ta Stuchlíková z těch prolhaných Seznam Zpráv, ta lže! A kolem mě stojí ti chlapi (…) není to úplně příjemný pocit, když to takhle roztleskává politik,“ popisuje Stuchlíková.
Veronika Lehovcová Suchá má pro změnu příhodu s bývalým prezidentem Milošem Zemanem a to ještě z doby, kdy byl premiérem a v jeho vládě neseděla ani jedna žena. Z recese proto vznikla stínová vláda žen, tedy žen ve stínu. „Já jsem se na tiskovce zeptala, kdo to platí, když to prezentují jako recesi a Miloš Zeman mi řekl, že to je užitečné a že bych to mohla pochopit, když vypadám trochu jako žena,“ vzpomíná dnes Veronika Lehovcová Suchá na počátek své novinářské kariéry a dodává, že se dodnes diví, že jí to od dráhy žurnalistky neodradilo.
Političky na paškále
Nejsou to ale samozřejmě jen novinářky, které čelí veřejným útokům. Jejich častým terčem jsou i političky. Zuzana Kovačič Hanzelová připomíná slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, která se kvůli častým útokům na svoji osobu rozhodla neobhajovat prezidentský mandát. „Zažívala to, co podle mě nezažil žádný jiný slovenský prezident. Dokonce ani Andrej Kiska, který mluvil o tom, že i když měl dvě malé děti, nikdo na ně neútočil. Na dcery Zuzany Čaputové útočili nonstop,“ popisuje Kovačič Hanzelová situaci na Slovensku, která se podle ní v poslední době ještě vyostřuje.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, poslankyně za Piráty
„Téma žen ve veřejném prostoru řeším hodně, protože se mně osobně dějí věci, které bych nikomu nepřála. Když jdete po ulici s dětmi a křičí na vás člověk, ano, muž, který sedí u kavárenského stolku, takovým způsobem, že se spolužačka syna, co jde s námi, rozbrečí, proč je na mě ten pán tak sprostý. Když se člověku dějí takové věci opakovaně, pravidelně, tak si samozřejmě říká, mám to zapotřebí? Mě to neodradí, ale že si ženy uvědomují, že se toto při veřejném působení děje, samozřejmě znamená, že si to každá další ne dvojnásobně, ale desetinásobně rozmyslí. (…) I když to není snadné, tak bych ráda, aby si aktivní ženy řekly: „Já se ozvu a nechám si říct, s čím počítat a budu s tím předem pracovat,“ protože se to dá zvládnout, jenom člověk musí mít ta očekávání nastavená tak, že to nebude snadné.“
Lucie Stuchlíková upozorňuje, že v Česku se lidé nestrefují jen do vládních političek, ale i do ženských tváří na straně stávající opozice. „Alena Schillerová schytává hejty na to, že je hnusná, stará, tlustá, blbě oblečená, diblík a to i od lidí, kteří mají tendence sami sebe považovat za nějak lepší. Oni si to obhajují tím, že si o to tak trochu říká, protože se neobléká typicky ke svému věku a nedrží se konvencí,“ vysvětluje Stuchlíková.
„Není to prostě důstojná dáma, dělá tanečky na TikToku, tak si to podle nich zaslouží. A myslím si, že v tu chvíli má přijít koaliční politik a nahlas říct, že tohle je chování, které se dít nemá, jenže bohužel v tom politickém boji to někteří ještě spíš roztleskávají,“ dodává Lucie Stuchlíková.
Až se ucho utrhne
Když se Zuzana Kovačič Hanzelová stala terčem fyzického útoku i v reálném životě, rozhodla se na nějakou dobu ze své práce stáhnout. „To už byla úroveň, která pro mě byla psychicky nesnesitelná, měla jsem takové stavy, že jsem se bála chodit po ulici,“ popisuje situaci po útoku.
„Poslední kapka pro mě byla stávající situace, kdy to, co se dřív dělo, že člověku psali dezinformátoři a hejtři, se teď slilo s politiky. Začali na mě útočit poslanci, premiér Fico útočí na média i novináře. A to v kontextu toho, že mají moc nad tajnými službami, policií, že máme za sebou vraždu Jana Kuciaka (…) to dává dohromady nepěkný koktejl,“ popisuje své obavy novinářka a dodává, že to samozřejmě na Slovensku zažívají všichni novináři, novinářky ale podle ní dvojnásob.
Brit Jensen, audio dokumentaristka dánského původu
„Co se týče útoků ve veřejném prostoru, několikrát jsem zažila verbální útoky. Někdy proto, že jsem cizinka, jindy pro to, že jsem lesba. Jednou se to odehrálo na recepci v hotelu, kdy na mě a na mou kolegyni útočil ubytovaný host. Okolo nás stálo několik lidí, hlavně mužů a nikdo se nás nezastal. Jednou se to stalo ve vlaku po cestě do Německa s mojí partnerkou. Tam se nás před slovně agresivním mužem zastal člověk, který ve vlaku pracoval, a řekl mu, že jestli nepřestane, tak ho vyhodí z vlaku. Myslím, že se máme zastat sebe navzájem. V situaci, kdy na mě někdo zaútočí, je moje šance se obhájit nebo ochránit malá, jsem ponížená a tím pádem nemám takovou sílu. Ale lidé, kteří stojí okolo, mají naopak šanci tu situaci změnit. Když neřekneme „ne“ ve veřejném prostoru lidem, kteří šíří nenávist, dáváme jim zelenou, že to mohou dělat dál.“
Ženy jsou často vystaveny sexualizovaným útokům. Lucie Stuchlíková se ještě jednou vrací k politické scéně. „I mužům politikům musí chodit hrozně hejtů, ale u političek je to sexualizované. Jakmile se začne mluvit o migraci, tak každá politička bude mít tunu zpráv: přejeme ti, aby tě znásilnili a tvoje dcery a vnučky a já nevím koho. Ale přichází i urážky vzhledu, s čím si myslím, že se politici také tolik nesetkávají,“ vypočítává Stuchlíková.
„Někdy si říkám, jestli nejsou ti lidé posedlí sexem, nebo proč mi píší, co jsem já, kde, s kým dělala a co by mi udělali oni?“ ptá se Kovačič Hanzelová. „Chodí mi do redakce dokonce rukou psané dopisy, kde mi pán píše něco o vibrátorech, dá si tu námahu, napíše mi v ruce dopis a ještě se podepíše. Když tohle trvá dlouho a je to intenzivní, zvládá se to těžko,“ přiznává slovenská novinářka.
Zastat se a vydržet, nebát se vyhledat pomoc
A jak vlnu nenávisti ve veřejném prostoru přežít? „Mně hodně pomohla terapie,“ říká Zuzana Kovačič Hanzelová. „Když se člověk naučí zpracovat svoje pocity, je to lepší. (…) Mně terapii platil zaměstnavatel, v tom si vážím redakce, jakou mám,“ dodává. Důležitá je ale podle ní i trestní koncovka sporů, do kterých se kvůli nenávistným útokům oběti dostanou. A ta někdy vázne, mimo jiné proto, že se na verdikty soudů dlouho čeká.
Kritikou nešetří ani Lucie Stuchlíková, která už trestní oznámení v minulosti také podala, ale dotyčný jí nepříjemné maily píše dál. „Upřímně jsem to už vzdala, pokud vyloženě nebudu mít strach o život, tak to přestávám řešit, protože jsem získala dojem, že to nemá smysl. (…) A tak jsem si řekla, že to budu pro svoje duševní zdraví ignorovat,“ dodává.
Linda Bartošová, novinářka, moderátorka, autorka
„Myslím, že je zásadní, abychom online ani offline nenávist nepřehlíželi, protože ignorance a nezájem může být tím, co zapříčiní, že už nebudeme poznávat ani společnost, ve které žijeme, ani sami sebe. Sama s tím bojuji, protože postavit se za někoho, kdo je v pozici ponižovaného, vysmívaného nebo zastrašovaného, samozřejmě vyžaduje jistou charakterovou výbavu, odvahu, nějaký definovaný hodnotový rámec a taky sílu, většinou psychickou, ale mnohdy i fyzickou, když se bavíme o násilí nebo nenávisti mimo sítě. Myslím, že nepřehlížet násilí se vyplácí, protože ve finále bojujeme i sami za sebe a za to, co by se nám mohlo stát, protože nikdy nevíme, do jaké situace se dostaneme, ani do jakého tzv. internetového „shitstormu“ se můžeme buď vlastním přičiněním, nebo jen špatnou souhrou okolností dostat.“
„Já myslím, že hrozně v tomhle pomáhá, když se té ženy typicky na sociálních sítích zastane nějaký muž,“ říká Stuchlíková. „Je to trošku smutné, (…) ale když to udělá ten muž, tak to má, bohužel v té naší realitě, jinou váhu.“
Podle Zuzany Kovačič Hanzelové se na Slovensku osvědčila metoda, kdy se hejt na sociální síti naředí pozitivními komentáři, které přidávají dopředu domluvení lidé. Tím, že se sdruží, jsou v boji proti vlně nenávisti silnější.
„První díl MDŽ končíme tím, že se budeme sdružovat, to je fajn,“ uzavírá Lenka Kabrhelová historicky první díl podcastu MDŽ, který chce posluchačům přinášet celospolečenská témata očima žen, co mají co říci.
Proč čeští čtenáři a posluchači posílají Zuzanu Kovačič Hanzelovou k plotně? Proč je Lucie Stuchlíková na twitteru, i když sama přiznává, že je to trochu žumpa? A proč slovo menstruace vzbuzuje takový rozruch? Poslechněte si celý podcast MDŽ, audio najdete na začátku článku.
Podcast MDŽ
MDŽ - zkratka, pod kterou si většina z nás představí hlavně Mezinárodní den žen, od teď ale i nový podcast Seznam Zpráv, kterým provází moderátorka a autorka Lenka Kabrhelová, spolu s šéfeditorkou Seznam Zpráv Veronikou Lehovcovou Suchou. V jejich podání je MDŽ mnohem variabilnější: Máme dost žen? Moc dobré ženy! Moc drží ženy, Mezi dobrými ženami. V podcastu MDŽ se totiž ke slovu dostávají hlavně ženy a probírají témata, která hýbou celou společností. Nebo možná nehýbou, ale měla by.
V prostoru, kterému verbálně a často i vizuálně dominují muži, kteří mluví a rozhodují o tématech, jež se týkají všech, si i ženy zaslouží, aby je společnost měla možnost slyšet, třeba v podcastu MDŽ.
MDŽ vychází v rámci podcastu 5:59. Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a v dalších podcastových aplikacích. Podcast 5:59 můžete sledovat na síti X nebo na instagramu.
Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.