„Interiér neodpovídá charakteru domu.“ S architektem až na střechu Máje

Po „motýlích spitfirech“ na jeho plášti vzbudila rozruch také nová podoba interiéru. Zrekonstruovaný obchodní dům Máj v centru Prahy vnitřkem podle kritiků připomíná spíše kasino, jiní si ale prostor s velkým důrazem na zábavní prvky pochvalují. Jak to v Máji vypadá pohledem historika architektury?

Jen málokterá pražská budova na sebe v posledních týdnech a měsících upoutala takovou pozornost jako obchodní dům Máj. V centru metropole sice poprvé přivítal zákazníky už skoro před půl stoletím, nově ale prošel nákladnou rekonstrukcí. Více než dva roky prací proměnily budovu zvenčí i vevnitř - a obě stránky „nového“ Máje budí emoce.

Nejprve se odborníci i veřejnost přeli o to, jak vkusné jsou plastiky dvou motýlů křížených s letadly spitfire z dílny sochaře Davida Černého, které od května visí na fasádě budovy. Tento měsíc pak rozruch vyvolal také interiér. Kromě běžných obchodů totiž ve zrekonstruovaném Máji nechybějí ani velkolepě pojaté restaurace a v horních patrech rozlehlé zábavní prostory. A třeba na střeše kulturní památky vyrostlo pestrobarevné dětské hřiště.

Různorodé názory na novou podobu jednoho z nejznámějších obchodních domů v Česku v úterý zaznamenali reportéři Seznam Zpráv i přímo v jeho útrobách. „Jsem z toho nadšenej. Připadám si jako v Las Vegas,“ uvedl například oslovený muž. A neváhal - byť zřejmě s jistou nadsázkou - dodat, že do Máje teď bude chodit „každý den“.

Interiér ale chválila i žena, která si přišla Máj prohlédnout s manželem. Na druhou stranu se oba shodli, že „chybí kafe a cukrárna“. A jiná návštěvnice měla jasno v tom, že herna do obchodního domu Máj „nepatří“.

Podívejte se na fotografie ze zahájení provozu zrekonstruovaného Máje:

S reportéry si jednotlivá patra prošel také architekt a historik architektury Petr Klíma. Rovněž jemu vnitřní prostory Máje připomněly Las Vegas, které zhruba před dvaceti lety navštívil. „Rozhodně nemůžeme říct, že by ten interiér chtěl promlouvat nějakým způsobem pravdivě. Je to velmi pestrá kulisa, na člověka docela útočící, jak jsme měli možnost zažít,“ říká v podcastu 5:59 Klíma, který je i autorem podcastu o architektuře Od západu nefouká.

Z dříve vzdušných světlých prostor se v některých patrech podle něj stal „svět sám pro sebe“. Patrné je to prý například v podlaží s hernou, jehož zdi jsou obestavěné nejrůznějšími arkádovými i dalšími hrami. Z původního interiéru v něm prý zbyly jen „záblesky“ v podobě odhalených rozvodů pod stropem.

„Přál bych si, aby interiér více odpovídal charakteru toho domu a jeho podstatě. Teď tomu tak není,“ dodává. Odkazuje přitom na původní strohost budovy otevřené v roce 1975, o níž tehdy filozof Ludvík Hlaváček napsal, že člověka „nehýčkala v měkké vatě hodnot“.

„Ten dům přiznával, jaký je. Dával se světu, jaký je. A člověk se s tím musel vyrovnat. Byla to nějaká zpráva o každodenní skutečnosti, o životě člověka v tom světě. A možná, že tohle (podoba Máje po rekonstrukci) je také nějaká zpráva o našem dnešním světě,“ míní Klíma, který v minulosti jako kurátor sestavil výstavu Kotvy Máje a je také editorem stejnojmenné knihy zaměřené na obchodní domy, které v Československu vznikly mezi lety 1965 až 1975. Některé tehdy postavené Priory - mezi nimi i dnešní Máj - stále stojí v centrech českých měst.

Za rekonstrukci budovy na rohu pražské Národní třídy a Spálené ulice její vlastník - společnost Amadeus Real Estate - utratil 4,5 miliardy korun. Podle zástupců majitele bylo každé patro přizpůsobené různému způsobu využití. Což v případě horních podlaží je především nabídka různých druhů zábavy.

Podle Klímy je za novým konceptem vidět „promyšlená strategie“. V dnešních podmínkách prý totiž není jednoduché takový obchodní dům naplnit. A pokud měl Máj v sedmdesátých letech coby místo nákupů všeho možného jen omezenou konkurenci, současnost je výrazně jiná: Dostat zákazníky k nákupům do vyšších pater je jednoduše výzva.

„Vsadili na to, že se Máj stane magnetem zábavy,“ zamýšlí se architekt s tím, že nakupování už zřejmě nemá hrát primární roli. „Bude to dům zábavy,“ dodává.

Novému zaměření odpovídá zřejmě také vybudování barevného dětského hřiště na snížené střeše budovy. Podle některých kritických ohlasů jde o prvek, který vyčnívá z podoby střech v pražském centru. A přestože také z pohledu Petra Klímy jde o věc, která neodpovídá charakteru domu a jeho architektuře, obratem zdůrazňuje, že Máj to „unese“ - stejně jako třeba motýlí plastiky na svém vnějšku.

Podstatným prvkem je tu prý totiž čas. Podle architekta je zkrátka jasné, že hřiště, „letadla“ nebo dokonce ani nový interiér Máje tu nebudou navěky. „Předpokládám, že ani vlastníci a provozovatelé nepředpokládají, že je to trvalá věc. Z podstaty věci není,“ říká Klíma, který zároveň označuje za legitimní, jakým způsobem majitelé obchodního domu k jeho rekonstrukci přistoupili. „Ale to, že je to legitimní, ještě neznamená, že to je dobré nebo kvalitní,“ podotýká architekt.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, čím byl dnešní obchodní dům Máj architektonicky výjimečný v době svého vzniku, nebo jak dopadly další „Priory“ z dob socialismu v Československu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.