Záseky digitální revoluce. „Bartoš hraje o politický život,“ říká novinářka

Téměř měsíc po spuštění zásadní reformy Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s šéfem Pirátů Ivanem Bartošem stále ladí nový systém digitalizace stavebního řízení. Na jeho funkčnost si dosud stěžují úředníci stavebních úřadů i další lidé z oboru. Obavy přitom vznášeli už před spuštěním reformy. Je z příběhu pro Bartoše i politický problém?

Zatímco česká vrcholová politika si vybírá letní pauzu, šéf Pirátů Ivan Bartoš hasí potíže dlouho očekávané reformy stavebního řízení. I téměř měsíc od spuštění digitalizace, která měla zdlouhavý proces v tuzemsku urychlit, totiž úředníci i další lidé z oboru upozorňují na vady nového elektronického systému. O víkendu tak Bartoš, do jehož kompetence coby ministra pro místní rozvoj agenda spadá, ohlásil jeho aktualizaci.

Jeho úsilí se v době, kdy si i pětikoaliční kabinet vybírá vládní dovolenou, nelze příliš divit. V sázce může být pro vicepremiéra mnoho.

„Ivan Bartoš skutečně tak trochu hraje o ‚život‘,“ míní politická reportérka Seznam Zpráv Lucie Stuchlíková, jinak také spoluautorka podcastu Vlevo dole. V rozhovoru pro zpravodajský podcast 5:59, který vznikl ještě před sobotním ministrovým oznámením, Stuchlíková vysvětluje, že Bartoš vložil do digitalizace stavebního řízení prakticky veškerý svůj politický kapitál. A že pokud by došlo na černé scénáře, ve kterých by bylo nutné pokulhávající systém třeba i pozastavit, byla by prý namístě také otázka jeho rezignace.

Právě digitalizace státu totiž tvoří vlajkovou loď pirátského programu, který chtějí ve vládě prosazovat. A také stále jeden z hlavních požadavků jejich voličů. Podle Stuchlíkové navíc nejde jen o samotné urychlení zkostnatělého stavebního řízení –⁠⁠ jeho reforma je totiž spojená se snahou rozhýbat bytovou výstavbu v Česku a zvýšit tak jejich dostupnost. Což může být důležité téma před volbami do Poslanecké sněmovny, které přijdou na řadu příští rok na podzim.

Ministr Bartoš si zřejmě nepředstavoval, že „revoluce ve stavebnictví“ –⁠⁠ jak v rozhovoru pro Seznam Zprávy tuto digitalizaci v předstihu sám nazval –⁠⁠ bude i čtyři týdny po zavedení tak výrazně předmětem veřejné diskuze. Nebo alespoň ne především v souvislosti s problémy, které ji provázejí. Úředníci stavebních úřadů si totiž stěžují na práci v novém systému, která je podle nich zatím výrazně časově náročnější než dříve.

Bartoš ve svých vyjádřeních „potíže“ s přechodem do nového režimu stavebního řízení přiznává. A zároveň ujišťuje, že se pracuje na nápravě. „Nejzávažnější nedostatky opravujeme tak rychle, jak je to možné,“ napsal na síti X.

Jenže obavy z připravenosti reformy zmiňovali nejen úřednící, ale také stavebníci či developeři již před červencovým spuštěním digitalizace. „Na nepřipravenost toho systému upozorňoval prakticky celý obor,“ říká další host podcastu 5:59, redaktorka Seznam Zpráv Byznys Karolína Štuková. Úředníci podle ní měli pochybnosti především ohledně toho, jak budou moci nový systém ovládat. A upozorňovali na prý nedostatečné proškolení ze strany ministerstva.

Stavebníci pak poukazovali na to, že pro přípravu podání podle nového zákona dlouho chyběly prováděcí vyhlášky –⁠⁠ tedy dokumenty stanovující, podle jakých pravidel může stavba vzniknout. Výsledkem byla určitá panika, kdy raději zrychlili přípravu svých žádostí, aby je stihli podat ještě „postaru“ do konce června. Mnohé stavební úřady jsou teď proto zavalené vyřizováním nakupených tisíců těchto papírových spisů.

Navzdory tomu všemu podle Štukové není pochyb o tom, že reforma stavebního řízení byla potřebná. „Na úpravu, která by zrychlila a zjednodušila povolování staveb, se v Česku čekalo dlouhé roky,“ podotýká s tím, že zatímco tuzemský stavebník dosud čekal na získání všech potřebných razítek v průměru šest až dvanáct měsíců, v Rakousku nebo Německu úřad povolí stavbu zhruba do 60 dnů.

Nový zákon teď přinesl podstatné změny včetně například zkrácení některých lhůt. Je ale otázkou, kdy se naplno podaří doladit nový elektronický systém, který tvoří jednu z páteří reformy. „Dobrou zprávou je v tuto chvíli to, že k papírování a starému zajišťování práce stavebních úřadů se už nevrátíme,“ míní Štuková a poukazuje na velkou a dlouholetou přípravu, která za změnami stojí.

Pokud se však budou potíže digitalizace prodlužovat, může sílit i tlak na ministra Bartoše. Už letos v září totiž na Česko čekají –⁠⁠ spolu s výběrem třetiny Senátu –⁠⁠ také krajské volby. Ale zatímco v zákulisí koaliční partneři Pirátů podle politické reportérky Stuchlíkové vyjadřují „velké obavy, že to bude průšvih“, veřejně se zatím za Bartoše staví. „Říkají, že má čas –⁠⁠ třeba právě do toho září. A doufají, že se to ještě nějak rozběhne,“ dodává novinářka.

Z pohledu Stuchlíkové navíc může být pravdou, že část rozruchu kolem rozjezdu digitalizace může jít i za samotnými úředníky a jejich nedůvěrou učit se novým věcem. Jenže zároveň zdůrazňuje míru současných potíží. „Ve srovnání s jinými IT projekty (v rámci digitalizace státu) z předchozích let se tady těch problémů objevuje opravdu hodně,“ říká reportérka Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se situace s digitalizací stavebního řízení odráží na podpoře Ivana Bartoše u „svých“ Pirátů nebo v jaké celkové kondici se strana přibližuje k volbám v letošním a příštím roce. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.